Vrátily jsme se zpět domů. Já k internetu, a asi v 17:30 konečně zazvonili. Vzhledem k tomu, že nemáme „bzučák“, běžela jsem otevřít. Bydlíme ve čtvrtém patře, takže lidi co na schody nejsou zvyklí, mají problémy s vyjitím, ale tentokrát to celkem dobře zvládli. (Ještě jsem zapomněla říct, že jsem s mámou připravila hrozně moc jídla.)
Nemyslete si, že ta oslava byla pro 300 lidí se soukromím hotelem, ne bylo to u nás doma a byla jsem tam já, sestra, máma, teta Ája, strejda Petr, sestřenice Kristýna a děda. To bylo všechno, ale kolik může těchto 7 lidí sežrat jídla, to je snad neuvěřitelné. ;o)) Anči nová paruka sklidila ohromný úspěch, už mám nějaké fotky akorát jsou pořád ve foťáku, tak až ho Anča vyklepne, tak je sem hned dám.
Je to hrozné už za 1 a půl dne bude odjíždět. No, spíš odlétat. Ach jo. Já si vůbec neumím představit jaké to pak bude, ještě k tomu půjdu do školy, kde budeme mít hrozně moc učitelů a taky hodně kámošek odešlo! Bude hodně změn.
Tak co, prdelko, jak se tam beze mě máte? Nechybí vám nějakej Krocan??
To se mi líbíTo se mi líbí
celkem ne, ale v pokoji i doma je strasna nuda
To se mi líbíTo se mi líbí