Mikuláš bez Mikuláše

Takže v úterý (kdy jindy ;o) po škole jsem šla s Eliškou R. k ní domů, tam jsme byly na můj vkus celkem dlouho a když si vzala věci které potřebovala, šinuly jsme si toke mně. Vzhledem k tomu, že bydlíme od sebe asi 2 bloky, netrvalo nám to moc dlouho. Došly jsme. Za nějakou tu chvíli jsem poslala sms Markétě, že už jsme tu a že sem má taky přijít. My jsme zatím kecaly nebo tak až brnkla Markéta, že je dole. Seběhla jsem 4 patra a odevřela jí dole. Vyšly jsme zase ty 4 patra a když jsme byly nahoře a já jsem chtěla vyndat kostým, co mi přinesl o výkendu strejda, ale problám byl v tom, že to nebyl kostým na Mikuláše-jak bylo původně v plánu-ale na čerta. No nic…omluvila jsem se a sehnala nějaký černý oblečení. V tu ránu mi volali Matouš J. s Petrem Ř., že jsou u věžě a nevěděj jakým směrem. Tak jsem je nějak navigolala a vyhlížela je z okna. Zase jsem seběhla 4 patra dolů a pak s nima 4 patra nahoru (hrůza, myslela jsem že umřu! ;o) a byli jsme komplet. 2 andělé a 3 čerti (měli jsme mít 2 četry a jednoho Mikuláše, ale…;o) Mikuláš teda žádnej.
Kluci už byli v kostýmech,a le my ne a tak jsme se převlíkaly v obýváku. Já jsem ještě měla takový malý problém s křídlama, ale ten se vyřešil tak, že jsem si dala provázak okolo krku (nebo slíš límce od bundy) a přivázala jsem si na to ty křídla, bohužel se mi furt sklápěly, ale to je jedno. Jinak asi žádný problém nebyl…KROMĚ času. Kluci tam totiž líčila Markéte-nějakou řasenkou nebo čím, jim malovala takový kruhy okolo očí a vypadalo to celkem dost hustě. Jediná nevýhoda byla v čase, jak už jsem jednou zmiňovala. Trvalo to strašně dlouho a my jsme vyrazili kolem 5. Ještě k tomu jsme zapomněli nabít Eliščin foťák, takže máme jen 1 fotku ze začátku a to tuhle:
Doma jsme zanechali neskutečný bordel. Konečně jsme vyšli a před barákem jsem si připadala neskutečně trapně a přála jsem si aby nás nikdo nepotkal. Rozhodlo se, že půjdeme na Jiřák (náměstí Jiřího z Poděbrad) a tak jsme teda šli. Trapnost vyprchala a my jsme cestou potkali několik lidí s malýma dětka. Asi prvním 2 rodinám, co jsme cestou potkali, jsme se vyhli a dělali jakože tu nejsme, ale pak jsme si řekli, že někdo musí začít a vykročit, a ten někdo byly andělé. Takže jsem s Eliškou odhodlaně vykročila; „Ahoj, byl/a jsi celý rok nodný/ná?…Ano? A umíš nějakou básničku nebo písničku?… Jé to bylo pěkný, tak si vem“ A pořád udržet ten usměv…. Takhle vypadala většina rozhovorů, ale byly i děti co ještě nemluvily (což bylo celkem trapné ;o), nebo se styděly, a jeden kluk dokonce neuměl Česky. No, toto pak takhle neprobíhalo. Pořád jsme napomínaly čerty, že nic nedělaj, ale když se 2 děti rozbrečely, vzaly jsme to zpátky a chtěly aby stály opodál ;o)
Tak a teď cesta a kuriozity (jéžiš, to bylo fakt divně řečeno-na mě ;o) Nejdříve jsme teda šli na ten Jiřák obešli náměstí a pak jsme chtěli jít rychle na Flóru, ale vzhledem k tomu, že měli jsme už celkem málo těch různých bonbónů a blbůstek, chtěli jsme to vzít rychle, aby nám něco zbilo a tajk jsme se rozhodli, že to náměstí jen proběhnem a nikomu nic dávat nebudem. No, ale to se nepodařilo, jelikož tam bylo dětí, že jen projít prostě nešlo, pár jsme jich obešli. Mezi nimi byla i rodina s hulícím otcem-stála jsem cigáru povětru a myslela jsem si že zemřu. Pak když jsme přešli náměstí, viděli jsme další převlíknutý lidi i s Mikulášem a chtěli jsme na ně zařvat „Trapný!!! Fůj!“ ale pak jsme si to rozmysleli ;o)) (Ještě jsem zapomněla napsat, že jsem tam potkala 2 kluky z minulý školy- to je jen tak, zajímavý…pro vás asi ne, ale pro mě jo! ;oD)
Prošli jsme a už jsme si to promenádovali po Vinohradský. Tam jsme si řekli, že uděláme prdel a odchytli jsme nějakej pár, a ptali se jich zase na to sami. Oni ale byli dost trapny a tak nám nic neřekli a my jsme jim za to nic nedali! Došli jsme tak nějak k Flóře a tam stála Lucka M. a její rodina. Sestra byla převlečená za anděla a tímto tedy byla naší konkurencí a jak někdo řekl „Kradla nám job“ ;o)) Lucka šla s náma, ale my nevěděli kam. Tak se to pak samo rozhodlo, protože Matouš už musel domů (s tím otravoval půlku cesty ;o)). Doprovodili jsme ho na tramvajovou zastávku, tam mu přijela ta jeho tramvaj. On se strašně styděl, takže si sednul úplně dopředu zahalen ve svým kabátě, my jsme na něho volali a mávali, ale se styděl i za nás. Nechápu!;oDD Chtěli jsme pak jít ke škole, ale zrovna nám jela 5ka a tak jsme jeli. Byli jsme na začátku a na druhým konci bylo nějaké dítě. Já jsem tam jít nechtěla, ale holky jo a tak tam šli jen ony a já v Petrem jsme zůstali.
Dojeli jsme teda na Olšanský náměstí a…to jsem se ještě zapomněla zmínit!…a šli jsme za Jakubem M., který bydlí kousíček od školy. Já jsem byla vybraná, že budu mluvit do toho mluvítka. Zvednul to Jakub s čímž jsem vůbec nepočítala, takže jsem nu vykala a pak jsem mu řekla v ženský osobě…No nic, aspoň byla prdel ;o)). Řekl, že seběhne dolů, takže my jsme se chovali a když vyšel tak jsme na něho bafli. Kubík nezklamal, choval se podle očekávání; „Hmmm, tak to je dobrý“ Takhle nějak, no, jak už jsem jednou řekla-nezkamal! ;oD Chvíli jsme pokecali a pak šel domů a Říha musel taky. Já, Eliška, Markéta a Lucka jsme šly směrěm ke mě. Lucku si tam pak odebrala rodina a ke mně si šla Eliška pro věci a pak zas musela, takže jsem jí šla vyprovodit a pak chvíli kecala s Markétou. Potom odešla taky, ale ještě než odešla, přišla k nám do pokoje máma a oznámila, že jí teď volali z práce, že tam měla již 10 minut být a ještě mi řekla, že dneska jsem měla být dneska ráno u zubaře. Ale to nevadí, ne? Jen nepůjdu tak 7 let k zubařu, protože mě máma zapomene objednat. Chichi-sradna ;o)) (tehle fotka je už z nabytýho foťáku a je z doby když jsme se vrátily):
Všichni odešli a já jsem se chystala jít do hajan. Šla jsem do postele s knížkou, takže jsem neviděla po čem šlapu a tak. Odhrnula jsem ustlanou peřinu a narazila jsem na něco tvrdýho a nezvyklího, odendala jsem knihu a…já jsem na to úplně zapomnela! Mikuláš tu byl! A přinesl mi toho hoodně. Tak jsem hned napsala mámě, že na mě nezapomněl a usnula jsem. Dobrou noc!
PS:Teď jak jsem psala o tom nezvykle tvrdým v posteli mi připomnělo to, jak jsme si dávaly s Ančou do postele prkno, kterým chtěl táta zacpat nějakou díru. Bylo u más v posteli furt a já jsem na to postel jednou skočila a celkem to bolelo. ;o)) Jé,, to byly super časy. Už se těším aby se to vrátilo!

13 komentářů: „Mikuláš bez Mikuláše

  1. bonjour c'est une copine à ta soeur! tu vas bien? ici il fait trés froid à bientôt aurevoir …………………………………………………………………………………………………………………………………. ;D 😀 ;D :D………………………………………………………………………………………

    To se mi líbí

  2. To bylo skvělý až teď sem si to přečetla ale nevadi jenom chci rict ze me to v ty tramvaji prislo taky trapny tak sem s kajou a petrem zustala a Jakub byl fakt super choval se v pohode nevim nevim jestli bych rekla nakou basnicku(skakal pes…) kdyby ste za mnou nekdo prisel ale to se asi nestane tak nevadi papa 🙂

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.