Před nějakou dobou bych se charakterizovala asi jako „malá, roztomilá“, ale teď? Položím Vám otázku; už jste jednou byly jeden z největších a nejstarších? Kdekoli?! Sice nemám představu, jestli jste odpověděli kladně nebo záporně, ale jedno vím jistě, já se cítím velká a to je pro mě VELIKÁNSKÁ změna. Drobné změny jsem cítila už na táboře, když tam bylo 3 řitě /to jako prdele, akorát slušně řečeno, -psáno;o)))/ malých dětí, a byla jsem tam brána už za tu větší, ale pořád tam byly starší… Pak – druhá fáze-, že jsem si začala přestavovat pokojíček, aby nebyl tak dětský a vlastně se mi teď o prázdninách strašně změnil vkus a názor na vše. Zní to blbě… jako v nějakým blbým filmu, kde se ze dne na den stal z hlavní osoby lepší člověk, ale já jsem se nestala lepší… Stala jsem se vlastně? Jsem tu? ((((Kdo jí tohle kuře, co?? ;oD-no nic… vsuvka z RD ;oDD )))) Jo… Na čem by jinak vysela moje mikina?! PROBOHA! Tupá volovina, co tu vůbec neměla být, ale co ;oD Zjištění, že ses něčím stal je kravina a já to napsala blbě! Sakra… co teď? Přepsat či nepřepsat… toť otázka! Nechám to tak i s tímto vysvětlením.

Takže, začneme tentokrát o trošku později, abych zase nezačala vykládat nějaký nepodstatnosti!: 3. září. Je Vám jistě známo, že třetího září začala škola. Já jsem tam zase přišla brzo! Jak jinak! ;o) Nonic. Když jsem vcházela do třídy, viděla jsem na dveřích IX. C. IX. C?? Jů!!! No to je drsný! Už jsme v devátý! Nejvýš, jak jsem na základce mohla být! Vešla jsem a najednou mi došlo, že už jsem skoro stejně velká, jako ostatní a že ty dlouhý nohy, ruce, tělo jsem si nevymyslela a že tam fakt je a že jsem fakt velká! /tohle sebevědomí mi srazil hned Batík, který se přes prázdniny zase zvětšil tak o 2 metry!/.
Teď, když jdu po škole, tak mám takovej pocit, jakože jsem důležitější a že mě všichni budou uctívat a brát si ze mě příklad! ;oD Bohužel si uvědomuju, že za chvilku budu stará (př: 20 ;oD) a už nebudu moct dělat blbosti, za který mě nikdo nebude soudit. Už nebudu ta malá roztomilá, budu ta, co dělá kraviny a určitě dělá něco nezákoně a kazí jejich děti! Šup od ní pryč! Taky mám strašnej strach z práce. Co budu asi po školách dělat?? Zatím jsem nepřišla na nic, co by mě nějak strašně zaujalo… Mám strach, že mě nikde nevezmou a když, tak mě vzápětí vyhoděj… Bojím se, že si nenajdu chlapa, s kterým vydržím dlouho, s kterým budu mít děti, že budu mít dobrý vztahy s jeho rodinou a on mě bude milovat a já jeho… Ach jo… fakt se bojím budoucnosti… Máma říká, že by se nechtěla za žádných okolností vrátit do školy, že jí to za ten stres a tak nestojí… Ale myslím, že ostatní dospělí říkají (aspoň ve filmech ;oD) svým ratolestem, když si stěžují, že je nebaví být děti a že dospělí to mají jednoduší, že mají být rádi, že jsou děti… Tak co si vybrat, že?

Ach jo… tenhle článek měl být vtipný. O tom, jak se mi zdá, že jsem velká a musím být zodpovědnější, ale při tom jsem napsala něco, o čem jsem se vlastně ani zmiňovat nechtělo… To nasere! ;o)
Ale snad né Vás! Mám Vás ráda… Teda asi… ;o) Papa! A sorry, že jsem moc nepsala. Nějak měním styl života! V posledních dnech jsem vůbec nepotřebovala televizi, comp a ani moc lednici ;o))))
Líbí se mi to:
Líbí Načítání...
Related
vitej mezi dospelimi!,o))
To se mi líbíTo se mi líbí
Ahoj, já už taky nejsem skoro na compu, vůbec vlastně nevím co dělám jinýho, ale nejsem ani na compu ani na telce, fakt hustý,
To se mi líbíTo se mi líbí
Já taky moc nevím, co dělám, ale jsem za to rada! ;o)Anet: hm, dik… ;o( (;o)
To se mi líbíTo se mi líbí
To není moc pozitivní pohled před sebe, ale to je podle mě normální, alespoň mě to svým způsobem pustilo, tak nějak částečně.Jinak držím palečky, aby sis vybrala nějakou školu, ktará Tě bude bavit a aby Tě tam také vrali a nechali…
To se mi líbíTo se mi líbí
Dík moc. ;o)
To se mi líbíTo se mi líbí