13.11. 2007, kolem 18:00

Právě teď budu psát vyprávění. Vypravování. To je tu celkem brzo. Měla jsem ho psát tohle pondělí na hodině češtiny, ale to jsem psala úvahu, jelikož se chci přece poučit z chyb, které jsem udělala minule a tak jsem TEĎ napsala něco mezi vyprávěním a úvahou, což znamená,. že budu mít nejlépe 2. No nic! To jen tak na úvod.
Tenhle den je tak na hovno! Teda možná ne celej, ale určitě asi poslední hodina: Odpadla nám 6. hodina a tak jsem šla po páté domů. Udělala jsem si pár věcí do školy, polila máminu tašku (snad se to nedozví v příštích dvaceti letech), polila si kalhoty, přežrala, znudila, naštvala a hlavně pilně cvičila na kytaru. Víte, co je to motivace? To je například to, když dostanete první jedničku z kytary za celé 2 roky, co na ní chodíte. To se stalo před dvěmi týdny a od té doby na ní hraju každý den-s výjimkami, kdy nejsem doma- a na hodinu kytary se těším. Když jsem dostala tu jedničku, šáhla jsem na ní za ten týden, co jsem na to měla dvakrát. Teď jsem cvičila dost a dost, ale jde mi to hůř a hůř. Doma to vždycky zahraju dobře, ale tam to úplně poseru a záleží na náhodách, jestli mi to jde nebo ne. Je tohle spravedlnost?
To je v prdeli! Já si koupit trpaslíka… ne, do rána mi nevyroste, ale přes noc se z něj stane kytarový i klavírní velmistr! Když jsem šla domů, měla jsem plno věcí, co napsat, opravdu hodně. Skvělý námět, argumenty, přesvědčování, ironii, dokonce jsem si to v hlavě už i zpracovala, cotak napsat, jak, kdy dát odstavec… Cestou se smutek přeměnil na nasranost a pořád jsem to měla v hlavě. Začala jsem psát a hádejte co se stalo? Anča něco řekla a úplně všechno se mi vypařilo z mysli! Všechno! Absolutně! Všechno, co jsem měla na obhajobu, příklady toho, jak strašnej život mám, jak mám velkej nos a rostomilej xicht! <prej> Pochybuju, že na to někdy ještě příjdu. Opravdu by to bylo hodně dobrý! Jsem si tím jistá, že bych Vás tím odrovnala, byla by to jeden v mých nejlepsích článků, ale samozřejmě se to nepovedlo. Samozřejmě…

5 komentářů: „13.11. 2007, kolem 18:00

  1. hehehehhehe,o)rada předdůchodové sestry je, aby sis dělala na všechno poznámky… ono to od určitého věku ani jinak nejde,o)

    To se mi líbí

  2. To se mi taky pořád stává, už mám vymyšlený super název i celý obsah článku a pak to  zapomenu když se rano vzbudim(většinou to totiž vymýšlím ,když nemůžu usnout) nebo ve škole…třeba si na to ještě vzpomeneš:)

    To se mi líbí

  3. Veru: nic není pořád a ten den byl fakt dementní!Ma soeur: Nojonojo, tak to si musím zapsat jednu vraždu, že Anet!? ;o)Netopyr: Nojo…tyPS: NEVIM!Domča: To pochybuju a i kdyby, tak to je pozdě… ;o( Ale jsem ráda, že takhle nejsem s těma článkama sama ;o)

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.