Každoroční vznícení

Snad v každé rodině je nějaký vánoční zvyk. Většinou se jedná o rozkrajování jablíčka, pouštění skořápek anebo klidně házení střevícem. My musíme být samozřejmě originální a tak my každý rok hoříme… To víte, všude plno svíček a františků a tak proč ne, ne?
Už jsme to zavedli jako tradici. Mysleli jsme si, že tento rok nebude nic, ale svíčky nezklamaly. Tak jsme, ti, na rodinné sešlosti. Popíjíme, klábosíme a na velkém stole je mnoho věcí. Mezi nimi i 2 svíčky a později i noviny. Nejdříve já úplně na začátku skolím svíčku tak, že spadne a já – se mnou i celá rodina – napjatě očekáváme, jestli svíčku zvednu včas anebo jestli propálí ubrus. Naštěstí jsem ubrus, nábytek, jídlo a i celý dům zachránila a tak tedy nic. Podruhé v tom NAŠTĚSTÍ nefiguruji já, ale má sestra a již zmíněné noviny; Číst si totiž noviny nad zapálenou svíčkou není zrovna šťastný nápad, mohly by se totiž vznítit a to je potom rychlost! Panu Sobotkovi to málem propálilo hlavu, ale chrabrý rytíř rychle přispěchal a se slovy „Promiň, že jsem tě vyrušit při čtení.“ svíčku i noviny uhasil. (NEKECÁM! ;D) Tak! Rok 2007 máme za sebou! A jaktože se z toho stala tradice?? Co shořelo minulé roky??
2006: zavinitel: Ivana K., nacházející: Kristýna K., čím: františek, co: koš, podrobnosti: Zavinitel dal františka na skleněném tácku na troubu, zanedlouho se ozvala obrovská rána a skleněný tácek praskl, možná i odletěl… Zavinitel smočil frantu ve vodě a po nějaké době hodil do koše. Po chvilince začalo někde něco zapáchat a nacházející si všiml dýmu vycházejícího z koše…
2005-?
2004- Všichni v dobré náladě sedící v obýváku zaujalo zvláštní světlo vycházející z předsíně.
Po krátkém pátrání se zjistilo, že jsou to obrovské plameny šlehající od psacího stroje. Já se sestrou jsme běželi delší cestou se kouknout na to, co se děje, matka to vzala zkratkou a tudíž tam byla dříve, tedy rychleji zvážila situaci a běžela do kuchyně pro vodu, tam se srazila s náma, které jsme se šly na to teprve kouknout. Když jsme zase my běžely pro něco na uhašení, střetly jsme se s matkou a vodou. To je tak konec zkazky. Hořel svícen a dodnes je na něm černý flek… ;o( Ale ty plameny byly fakt velký!
Někdy- 3 františkové na tácku na stole-> pomalé propalování a teda propadávání tácku. Za chvilku aspoň 2 milimetry ve stolu.
Ještě jich mám hodně, ale než bych je sem všechny napsala, měla bych půlmetrový vousy. Tak dobrou noc, sladké sny a krásné prožití Vánoc bez požárů!

6 komentářů: „Každoroční vznícení

  1. hehe, Káji, nemá cenu se ptát, ne??? Já myslim že vy ste origoš rodina, aspon je to tak v hoření! Anebo? HMM??? Ale to bylo fakt dooooost krutý, no když  byl ten františek úplně mokrej a pak začal hořet znova…to byl fakt joke!!!! xD fakt nikdy nezapomenu!!

    To se mi líbí

  2. Kriki: nojo ;o))Domča: aha no, tak když nejsou svíčky, tak je mnohem-MNOHEM menší pravděpodobnost požáru… ;oDDAnča: fakt? Mně se zrovna tenhle moc nezdál! ;o)))) Děkuji mnoho!

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.