Mé první sebepoškozování

Chtěla bych předem upozornit, že tento článek rozhodně není pro slabé povahy a hlavně pro ty, co nemají rádi krev. Nerada bych, aby mi tady někdo omdlel, protože pochybuju, že by se mu to hodilo ;oD
Začalo to dneska ráno, když si slečna rozespale chtěla uříznout chleba nedbaje na otcovo varování, že nože jsou nově nabroušené a tudíž ostré. Slečna nebrala vážně ani důkaz, když se otec řízl. To se jí ale sakramentsky vymstilo, když si tedy chtěla ukrojit chleba. Po jehož již gumovém zbytku se nůž jen sklouznul a seknul dívku do ukazováčku na levé ruce. Dívka vyděšeně vyhrkla a pak s udivením sledovala poloodříznutý kus prstu. Valila se pod ním krev a za pár vteřin se už drala ven. Dívka se otočila tak o 30°, aby krev nekapala na bílou kuchyňskou linku, ale do dřezu. Sestra sedící opodál ve stejné místnosti si nevšímala strnulé sestry, která stála pořád v jedné pozici a snažila se přemýšlet o tom, co by měla dělat. Možná tak po minutě sestra zbystřila a zjistila, že se něco stalo. Na její otázku otázku „Co se stalo?“ zkamenělá však nezareagovala a tak se po ránu snažila zbystřit ještě víc.
Když uviděla ten můj vykulený výraz, přišla ke mně. Pak už si toho moc nepamatuji. Absolutně si nepamatuju, jak mě Anča obvazovala. Jen vím, že se ptala, jak se mi to stalo a taky se ptala, co bych dělala, kdybych tu byla sama, když jsem tady tu minutu jen tak stála a koukala na tu krev! Ale možná jsem si to vymyslela. Opravdu si nic nepamatuju! Moje vzpomínky jsou hodně dobré, když jsem si krájela chleba už s tím zavázaným prstem.
Po testu na matice – první hodina – jsem napsala mámě, že jsem konečně zkusila to sebepoškozování a že je to celkem zajímavý pocit. Máma to bohužel vzala vážně ;oD
Celý den mě to vždycky na chvíli bolelo. Myslím, že můj ret ještě nezažil takovou bolest od zubů jako teď, když jsem chtěla odvrátit bolest od prstu k něčemu jinému. Pfů!
To, že jsem přišla domů a byla tam Anča, znamenalo sundání obvazu, vyčištění rány a nandání dalšího obvazu, který jsem za pár hodin zase sundala, protože přišla domů máma. Tak se na to koukla a k mému zklamání řekla, že by to bylo na steh. V tu chvíli jsme se nenáviděla za to, že jsem to nějak neřešila! Co bych dala za to, kdyby na mě byl prováděn operační zákrok! Taková zajímavá věc! ;o) (Já totiž nikdy neměla nic zlomeného nebo tak. A když, tak jsem byla strašně maličká, takže si nic nepamatuju!) Bohužel jsem si poslední dobou pořád na něco stěžovala a máma mě měla za hypochondra a tak jsem nechtěla, abych k ní přijela do práce a ona řekla „Cože? Vždyť to nic není!“. Vymstilo se mi to… Teď mi to bude hrozně dlouho dorůstat a musím si dávat pozor, abych to nestrhla…
Fotky mého nechutného prstu sem dám, ale ne k tomuto článku. Asi přistrčím odkaz do komentářů.

16 komentářů: „Mé první sebepoškozování

  1. No pěkný Kaji:O:-O!!!! si prosím dávej příště pozor:-)!! No a jinak v neděli je čajka, ale já tam nejdu:( a taky jsem si přestěhovala blog-se podívej :-)))víš jak jsi říkala že se o něj nestarám:D! měj se hezky a odstraň nože ze života:)

    To se mi líbí

  2. SSSSSSSSSSSSSSSSS: Jéžiš! tady psal někdo, kdo nerad čte. Nadpis je sice hezká věc, ale nevysvětluje všechno… Musíš si někdy aspoň trochu zjistit, co se děje a když to nevíš, tak se k tomu nevyjadřovat! ;oDDDDDDDDVerča: Já tebe téééééééééééééééééééééééééééééž!!

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.