Zelený štvrtek

Kdo by to byl řekl, že dnešek bude tak zajímavý. Je Zelený čtvrtek a tudíž se nejde do školy. Myslela jsem si, že to bude prostě zase jeden den, který strávím u televize s hromadou nezdravého jídla. Naštěstí se tak nestalo. Ráno mě táta vzbudil v 7, protože si myslel, že se jde do školy. Navzdory tomu jsem ještě tak nějak usla, ale byl to ten spánek, jak se jen válí v posteli a hlavou probíhají krátké sny, při kterých se pořád probouzíte.
Včera jsem si začala číst deníčky. Začala jsem prvním – kupodivu -, kdy jsem asi v polovině deníku slavila desáténarozeniny, a byla jsem ještě na Jiřáku. Řeknu vám, že číst to, bylo hodně zvláštní, když jsem si uvědomila, že jsem to psala já. Každý den byl totiž stejný. Psala jsem tam, že jsem vstala, vyčistila zuby, nasnídala atd. Myslím, že opravdu každý den jsem tam psala ranní hygienu. Pak jsem napsala, že se ve škole nic zajímavého nedělo a že jsem pak šla do družiny a na oběd. Pořád jsem se zmiňovala, co jsem měla k jídlu. Pak jsem napsala v kolik si mě máma nebo táta vyzvedli z družiny a že jsem šla na nějaký kroužek. Pak na co jsem se koukala v TV a že jsem se vysprchovala a šla spát. Bylo to opravdu hrozné. Strašně naškrábané (co se změnilo?), chyběly písmenka (to se někdy stává i teď… ;oD), věty nedávaly smysl a strašně moc chyb, což ale bylo pochopitelné na můj věk ;o) Dočetla jsem první deník a hodně jsem vzpomínala na mou minulou třídu na Jiřáku, což se projevilo na mých dnešních ranních snech ;o) Ale jak jsem četla dál, tak jsem viděla, jak je méně chyb a někdy dává i něco smysl ;o)
Vstala jsem teda asi někdy v 10 nebo v 11. Koukala chvíli na nějakou pohádku, a když skončila viděla jsem ukázku na pohádku, o které jsem psala v deníčku! Prý to byla hrozná kravina. Snad O Ječmínkovi nebo tak nějak ;o)
Nasnídala jsem se a pak jsem si šla číst druhý deník. Ten jsem měla ale dopsaný jen do půlky a tak to šlo rychle. Zapla jsem si počítač a začala jsem hledat, který deník je třetí. Po dlouhé době jsem pochopila, že další deník jsem psala asi po roce nebo dvou a to už jsem byla na Lupáčovce. To byl teda pokrok! Už nebyly všechny dny stejné a měla jsem tam pocity a všechno lépe rozepsané. No to byla oáza! ;o) Když jsem ho začala číst, tak mi zavolala máma, jestli jsem náhodou nezapomněla, že mám přijít k ní do práce, abychom mě pak šly vyfotit na občanku (ach jo…. už jsem tak velká…), na což jsem samozřejmě zapomněla. Nakonec jsme se dohodly, že si pro mě přijede domů. Já jsem z toho byla na větvi! Já se budu fotit! A na občanku! Tak jsem se s jiskřičkami v očích oblékala a dělala ze sebe člověka. Když jsem byla, tak jsem se zase obrátila k deníku a hned jsem byla zaplavena strašnými emocemi. Jak tam byly ty pocity a všechno tak mě to najednou hodilo do takové nálady „Jé“ a když se tako nálada spojila s „Budu se fotit!“, tak z toho vyšla nálada, kdy jsem měla dvakrát tak velké oči a aktivita volně přešla do hyperaktivity. Doufám, že mi rozumíte, vážení čtenáři a kamarádi.
V půlce věty v deníku máma zazvonila a tak jsem seběhla dolů. Autem jsme jely strašně krátkou dobu, což jsme nečekala. Za nedlouho jsme vystoupily před photo krámem. Máma řekla, že chci fotku na občanku a šla jsem si sednout před plátno. První fotku jsem byla klidná, druhou vysmátá a třetí jsem měla zatnuté zuby, abych se nesmála. Nakonec jsme vybraly tu třetí, ale je to hrozný! Ach jo! (já už budu mít občanku?)
Pak jsme jely nakoupit. S plným vozíkem jsme jezdily plným supermarketem. Asi znáte „Velký nákup“, ne? Hrůza! ;o) Já jsem se ale snažila zachovat úsměv na tváři a dobrou náladu v duši, což se mi dařilo. Když jsme byly v oddělení na mléčné výrobky, hledala jsem Veselou krávu, protože jí mám z tavených sýru nejraději. Viděla jsem ji, ale máma viděla dvoupatrovou a tak ukázajíc na paní před námi řekla „Támhle je tlustá kráva!“. Paní se na nás udiveně otočila a máma mi rychle řekla „Ten sýr…“ Mně to došlo, až když jsem šla za paní pro ten sýr a od té doby, vždy když jsem ji viděla, dostávala jsem záchvaty smíchu. ;oD
To bylo zatím vše z dnešního dne. ;o)

8 komentářů: „Zelený štvrtek

  1. Verunka: TAk to si mě osobně urazila!!!!!!!!!!!!!!Kájo…tlustá kráva…proboha 😀 Jinak, taky sem si nedávno četla deníčky z dětství, chvílema sem i hodně brečela kvuli těm vzpomínkám¨! 😦 ale jinak jako hodně zajímavý co sme si tam psali u vás na chalupě…a teď si píšem náš ……….. -však ty víš co to jsou ty tečky….že?

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.