Cesta do Anglie

Anglii budu psát asi každý den zvlášť na jiný článek, protože v jednom by to nikdo nečetl ;o) I když… Chci vědět, jestli čtete dlouhé články a tak, prosím, hlasujte v anketě, i když tento článek číst nebudete. Nebudou se tu objevovat třeba dva za den; Vždycky jen jeden, abyste toho neměli moc ;o) A teď už samotný článek ;o))
A byla tu středa 8. 5. 08, na kterou se hodně lidí těšilo. Já jsem si teda vůbec neuvědomovala, že už pojedu a najednou to přišlo…
Ráno jsem balila a zjistila, že nemám ponožky. Nakonec se mi tedy ulevilo, když mi bylo řečeno, že jsou na věšáku. Tak jsem si tedy balila až tak nějak do odjezdu. Máma nám oběma udělala obrovskou svačinu do busu. Celou dobu jsem pozorovala Anču, jak kouká na nějakou americkou volovinu, která byla opravdu strašná, pořád se nemůžu vzpamatovat z toho, že se na to koukala moje SESTRA!
V 11: 42 jsme odcházela s mámou a s baťohem, kuframa na kolečkách a máma ještě s lékárnou z domu ve zpoždění ke škole, kde čekal autobus. Nebýt toho baťohu, připadala bych si 100% jako letuška, ale takhle to bylo třeba jen 78% ;o) Vzhledem k tomu, že jsme šly pozdě, matka mě donutila jít na červenou, z čehož se také nemohu ještě vzpamatovat! ;o)
Šly jsme doprostřed chumlu a když jsme tak vcházely, slyšela jsem za sebou „Koukněte kolik má kufrů“,“No, a ještě příruční zavazadlo.“… Myslíte, že jim pak někdy došlo, že to nejsou jen moje kufry, ale že tam jela máma jako zdravotnice? Kdo ví ;o) Snad ;o))
Našla jsem Verču a další, máma mezitím odběhla za učitelkami. Bylo mi řečeno, že máme sedadla úplně vzadu – potěšující zpráva, a že sedíme před dvěma kluky, které jsem moc neznala, ale slyšela jsem o nich – nepotěšující zpráva.
Nastoupili jsme do autobusu a hned mi bylo jasné, že tyto sedadla nebudou to pravé pro mě… Upřímně jsem se těšila, až autobus v Anglii nebo někde jinde zahodíme. Já jsem ještě nikdy autobusem nejela takovou dobu, takže moje
představy o tom, jaká velká tam bude zábava a že nezavřeme pusy, byly mylné. Aj, zapomněla jsem zmínit, že Fiedler (on by chtěl, abych o něm psala jako o Jirkovi) nemohl jet, protože dostal angínu. Opravdu jsem ho litovala a štvalo mě to. Na začátku jsme se snažili bavit a hráli jsme kostky, ale to nás brzy omrzelo a začali jsme s pořádnou nudou a nad kecy lidí okolo jsme nestačily dávat oči v sloup.
Měli jsme jednu nebo 2 močící zastávky u českých pump a pak přes hranice s Německem. No to byl zážitek! Já jsem vždycky jen lítala letadlem a teď najednou přes hranice v a schangenu! Mám to nafocený z busu a jsem z toho pořád úplně vedle ;o)))))
Koukala jsem na německé louky a usoudila, že je to hezké. Německo rozhodně nepatří mezi mé oblíbené země a v životě bych netušila, že může být tak hezké. Jsem prostě strašná a soudím podle obalu. Já to ale vím a bráním se tomu, jak mi síly stačí, ale asi je to pořád málo. Asi 2 čůrací zastávky u pump.
Teď ale přijde ta věc, která byla ze všeho nejhorší a jsem si jistá, že na ni budu vzpomínat dlouho a dlouho. Noc. Ti debilové ze zadní části autobusu pořád něco kecali. Tam se nedalo spát. Vím, jak se jmenuje čí děda, co si kdo myslí o afrodisiaku, že má jeden zámek, který už nemá a bláblábláblá. DO PRDELE! MĚLI JSME ASI 6 NEBO 5 NA TO, ABYCHOM SE VYSPALI A TI ZAS*ANÍ KRETÉNI TAK FURT NĚCO ŘVALI! DEN POTOM JSME MĚLI NEJNÁROČNĚJŠÍ A JÁ JSEM TEĎ NEMOHLA SPÁT! Omlouvám se za rozvášnění, ale nějak se ve mě zase zvedla vlna vzteku… ČTYŘI A TŘIČTVRTĚ HODINY JSEM SE SNAŽILA USNOUT! SPALA JSEM ASI HODINU A PŮL! Nonic…
Myslím, že jsme jednou zastavovali u pumpy v Belgii a pak bylo ticho a já jsem spala. Vždycky jsem se probudila a žasla nad tím tichem. Po pumpě=ticho!
Vzbudila jsem se asi po hodině a nade mnou byl v repráku slyšet hlas průvodkyně, o které jsem s ještě nezmínila, že si nás ve Francii vybrali, a že musíme jít na pasovou kontrolu. Já jsem vůbec nevěděla, co se děje a tak jsem začala všechno balit. Nakonec mi ale někdo řekl, že jenom pas a tak jsem šla s rozsvícenýma očima k lidem od pasu. Bylo vidět lodě a vzduch moře. Anglicky mě kdosi od pasu vyzval, abych šla k němu, lépe řečeno k ní. Vzala mi pas, dala ho do nějakého přístroje. Tam jsem strašně dlouho čekala, než se něco stalo. Nakonec mi dala pas a já jsem vyšla z budovy a koukala jsem, kde jsem a co se děje. Bylo tak 5 ráno? Třeba..
Zase jsme nastoupili do busu, ten s námi popojel a zase zastavil. Hodně lidí vyběhlo ven – k nim jsem patřila i já. Vzala jsem foťák, s Verčou jsme se zeptaly, jestli můžeme dál, a když nám bylo odkýváno, rozběhly jsme se polovičně po přechodech k moři. Zanedlouho za námi přišli snad vši ostatní. Zjistila jsem, že jsme v přístavní městě Calais, které jsem si hned oblíbila už jen proto jméno, a také proto, že je to mé první francouzské město, které vidím. ;o) Nikdy jsem nic takového neviděla. Lodě, lidi, kamiony, auta, lidi, autobusy plné Čechů… Unešena.
Za nějako dobu jsme si měli nasednout do autobusu a on nás i sebe měl převést na trajekt. To mi připadalo úžasné taky! Autobus na loď!
Trajekt měl 2 patra a několik záchodů, automaty, pohovky, stolky, hernu, něco jako bar a PALUBU. ;o) Vyjížděli jsme za tmy. Vůbec bych nepoznala, že jsme na lodi, protože se vůbec nehoupala. Někdo spal, někdo ležel, někdo se snažil zabavit a hodně lidí fotilo. Když začalo svítat – vycházelo slunce – mohli jsme jít na palubu. Nádhera! Co říct nebo napsat jiného? Na palubu jsme pak šli ještě jednou.
Zhruba za hodinu od vyplutí jsme se už řadili zpátky do autobusů a vyjeli jsme. I když jsem nemohla zpustil oči z okouzlujících domků a překrásné krajiny, usla jsem.

18 komentářů: „Cesta do Anglie

  1. Heh, im Deutschland jsem taky byl "na zemi" a musim rict, ze oproti relativne hornatemu Cesku je to velka nuda 🙂 Sama rovina, same dalnice….jenom na ty vetrne elektrarny se dalo koukat 🙂

    To se mi líbí

  2. škoda že se ti některé fotky nezobrazují:(( a kdo ti dovolil dát tam mojí fotku??:D:D:D:D:D jinak s tim spaním jsem na to byla stejně!to bylo strašný!ale jinak to byl úžasnej zájezd do anglie!nikdy na to nezapomenu!!!!

    To se mi líbí

  3. mydooooom: Nojo, ale pro mě ta nuda byla prave uzasna ;o))Verča: ;o))))) A ty fotky jsou když tak v galerii, postupně jich tam bude vic a vic. Chtěla jsem je dát na Karku, ale pak jsem si to rozmyslela, protože by s tím bylo strašného sraní ;o)Miška:  STRČ SI!

    To se mi líbí

  4. Ty vado—já se ještě nemůžu vzpamatovat z toho že jsem doma— ta Anglie byla tak úžasná že to strašlivě uteklo :(((  A mimochodem mam ráda tvý články protože to dokážeš perfektně vystihnout ale když vydim dlouhej článek tak mě moc neláká ale nekterý sou fakt úžasný!! Ale už s tedkon strašně těšim na ty další dny v Anglii 😉 –takže PIŠ RYCHLE :DDD

    To se mi líbí

  5. Eliška: Nojo, já jsem dneska vyšla ven a slyšela jsem jak nějaká typická čeaká rodina mluví anglicky (byly to češi) a ještě jsem v krámě hledala, co stojí míň, než 1 libru! ;o)Sirius: Já mám raději tenčí ;o) ale jsem rozhodně ráda, že je máš ták moc rád! ;o)PS: Mám tě ráda ;oDDD ;o)

    To se mi líbí

  6. Jé, se mááááš! To já jedu taky, ale až v říjnu 😉 Už se tam mocky těším, jedem taky trajektem, tak jsem zvědavá =) Jinak takový zážitky, ti kluci museli být fakt otravní =D A ty fota jsou nádherný, jen to poslední se mi vykřížkovalo a ne a ne jet

    To se mi líbí

  7. do anglicka do busu VZDY!!! mp3 s nejakou oblibenou musik 😀 to sa potom spinkaaa :))) aaa vo francuzku hentam kontroluju kazdy jeden hlupy bus.. je to o nervy..  ale super vylet, anglicko je uplne uzasne 🙂

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.