Tato sobota zas tak rušná jako minulá nebyla… Vlastně sobota nebyla rušná vůbec a přišlo to spíš v neděli. No, ať je to jak chce, nadpis už přepisovat nebudu.
Zase jsem přespávala u Anetky – vy to nevíte kvůli chybám na blog.cz, pořád se mi totiž nepodařilo sem dát ten článek… – tentokrát místo Chůli s Klárou. Já jsem tam přijela, nebo spíš byla dovezena, kolem sedmnácté hodiny. Klári měla přijet okolo osmé. Po tu dobu jsme si více méně povídaly, a když se blížil čas Kláriného příjezdu, vyšly jsme jí naproti do strašidelné černoty vesnice. Ještě bych měla poznamenat, že Anet bydlí v Čakovičkách. Pokud jste o nich nikdy neslyšeli, nepřipadejte si hloupí, myslím, že rozhodně nejste sami a z toho můžete poznat, že to nebude žádné velkoměsto, ale maličkatičká vesničička skoro u Prahy.
Šly jsme tedy ulicemi mezi novými a rozestavěnými rodinými domy a pak i okolo starších. Potkaly jsme kočku, která měla jistě vzteklinu, a která byla kočkodlak, všude na nás číhali úchylové a duchové. Naštěstí i naneštěstí – záleží na tom, jak to člověk bere – se nás lekli a nezaútočili a tak jsme se dostaly až k zastávce u hospody. Já jsem si chytře vzala jen mikinu a šálu, tak jsem měla trošku problémy s udržením tělesné teploty a později i udržením stolice, což ale nebylo způsobeno tím, že jsem neměla bundu… Popojedem…
Za tu dobu, co jsme tam byly, jsem zjistila, že asi před týdnem byla na pozemku sousedícím s jejich
domem zloděj, a že se tu poflakují nepříjemní cikáni. Ještě jsme se stačily vystrašit odrazem v rybníku, světlem od auta a sloupu. Viděli jsme projet 5 aut, což byl na Čakovičky nečekaný úkaz a už nám konečně přijela druhá přespankyně. Měla desetiminutové zpoždění!
Zase jsme přišly do domu, kde už dávno nebyli rodiče, a jediná živá věc v domě byla Salámek, což je invalidní fenka. Jezevčík, snad, která měl nádor, byla na operaci a teď musí nosit síťkovaný obleček.
Já přinesla bonboniéru, Klári Bebe, oříšky a ještě něco a Aneta toho ještě hodně nakoupila, takže jsme měly jídla jako pro tři generace slonů. Podle dohody jsme skoro hned zasedly a zalehly k televizi a koukaly na horory. No. Bála jsem se, že se budu bát, ale později jsem zjistila, že se nebojím a spíš si všímám detailů a chyb ve filmu a tím, na kolik procent je to reálné.
Zkoukly jsme snad 4 horory. To už byla dávno neděle a nám horory došly. Koukly jsme tedy do filmových zásob a já si vynutila Shreka 3, kterou jsem ještě neviděla. Všichni říkali, že je to kravina, ale mně se to celkem líbilo ;oD
Když zazněly závěrečné titulky, řekly jsme si, že už je čas spát. Všem nám bylo blbě pro obrovské množství jídla a pití. Neustále jsme lítaly na záchod ;oD Tak jsme tedy vzaly všechny věci nahoru do druhého patra do pokojíčku a ještě jsme si řekly, že na chvíli půjdeme na počítač.
Anet se snad chtěla dostat na jeden profil, ale nechtěla, aby ta osoba věděla, že tam byla ona a tak se přihlásila na můj mail, jelikož jsem ji – já kráva blbá – řekla heslo. Koukaly jsme pak na všechny možný profily svých kamarádů, což byla někdy neuvěřitelná prdel, že? ;oDD A pak jsme přišly i na neznámé lidi.
Já si myslím, že nejsem povrchní člověk, ale tlemit jsem se musela! Na té hlavní stránce vždycky byl někdo úplně nejhorší, co šel a Aneta na něj klikla a dala mi ho do přátel! Ještě k tomu to byli všichni úchylové, kteří v 5 hodin ráno byli online a to většinou na chatu v místnosti „chci to“! A já je mám v přátelích!
Neuvěřitelné výbuchy smíchu nás provázely po celou dobu, a to bohužel i když se rodiče vrátili. Prý jsou zvyklí… ;o)
Teď se má věc tak, že místo mých asi 6 lidí, co jsem měla za přátele, jich tam mám 36 a k tomu ještě asi 3 na icq… Hodná Anetka! Mám tam stoleté lidi, satanisty, už i jedno emo, pár normálních, fakt strašný držky a fakt vtipný držky!
Nakonec to dopadlo tak, že jsme šly spát v šest hodin ráno, což by můj osobní rekord. Být to na mě, nejít další den do školy a nemuset se učit, nešla bych spát vůbec, protože jsem nebyla vůbec unavená. Nakonec jsem si těch 5 hodin spánku dala… ;oD
Jediný kočičí tuleň na světe 
No tak to jste si teda dost užívaly, co taky jsme mívaly podobné pařby, ale nějak to mizí z našich životů, proč???
To se mi líbíTo se mi líbí
Prosim?? A proč se to dozvídám až ted?? A na jaký horory ste se koukaly?? Příště mi zavolejte at se taky zasměju!!! U tohodle článku sem se docela nachlámala…asi jako u každýho!! 😀 Skvělý článek!! :-* :-**
To se mi líbíTo se mi líbí
Clars: No, kdo ví… tak je zase zkus obnovit?!? ;o)Kiki: Díky móc! Na všelijaký horory a všechno!!!! ;oD Bylo to super ;oD
To se mi líbíTo se mi líbí