Mishmash v Kamikazi

Vzhledem k tomu, že mám půl roku občanku, požila jsem s kamarády alkoholické nápoje a byla jsem na diskotéce, byl čas si to zopakovat. Tím však nemyslím občanku skoro ani alkohol, ale jen tu diskotéku.
Byli jsme domluvení snad měsíc na sedmnáctého ledna. Řekla jsem i mé sestřenici, Aneta řekla svým kamarádkám. Umyla jsem si hlavu, oholila nohy, umyla se, hlavu si vyfénovala, abych cestou nedostala strašlivou nemoc a šla. Zase jsme se dohodli na sraz v Letňanech v metru. Nešli jsme ale tentokrát do Kbel, ale holky chtěly někam jinam než do buranova, kde jsou burani a divní lidé, ale do centra. Já bych radši do buranova, kde to známe, ale co.

Tak jsem se vyzbrojila odvahou, bolelo mě břicho, ale nic jsem na sobě nedávala znát. Cestou jsem zjistila, že je Mishmash od osmnácti a že se neví, jestli nás tam pustí. Došli jsme před Mishmash, sešli jsme se sestřenicí a vešli tam. Byla tam ještě jedna místnost, kde nikdo nebyl. Tam jsme se dohadovali, kolik nám je, kdo půjde první, kdo poslední a kdo veprostřed. Pán, co pouští, byl asi za dveřmi a celé to poslouchal. Vykoukl totiž ze dveří a řekl „Jestli vám není všem 18, tak to ani nezkoušejte.“. Věta nás hluboce ranila a já jsem si byla jistá, že budeme chvíli chodit po Praze a pak půjdeme domů.
Najednou jsme někam šli a já nevěděla kam a vzhledem k tomu, že mě nikdo už tak tři měsíce nevnímá, bylo těžké to zjistit… Vše se ale v dobré obrátilo a já zjistila, že se jde do Kamikaze.

Byli jsme od Kamikaze přes ulici. Na budově vidíme obrovským písmem OD 18TI LET. Tedy vidíme… Jak kdo, já neviděla nic, protože mé oči nejsou to, co bývalo, to víte, stárnu…

No, když už jsme ale tady, tak bychom to měli aspoň zkusit, ne? Vstupný 250, což bylo pro mou peněženku obrovské překvapení. Bránila se, ale jsem větší a trvala jsem si na svém. Příště už ale nejdu. Až se někdy budu chtít opít do němoty, nebo budu zahraniční maloobchodník a budu si objednávat hromadu pití, lít si ho do flašek a pak to v mém malém obchůdku prodávat, bude to první místo kam půjdu. Na jednu kolu, jednu vodu a cuc tequily mi připadá 250 moc.

Bohužel jsem vám zkazila překvapení a už vám došlo, že nás tam pustili. Když jsem dávala peníze, myslela jsem, že mi na oplátku dají vstupenku. Nedali. Dali mi náramek. To mi ale před tím nedošlo a já nechápala, co s tím proužkem mám dělat. Když jsem to pochopila, natáhla jsem svou ruku s bílým rukávem a kuřecí rukavicí.

Čekali jsme tak 30 minut na to, až pánovi nečeské národnosti dáme kabáty a tašky, on během deseti minut spočítá, že 20 krát 3 je 60 a mohli jsme jít. Já musela urgentně na záchod, jinak by se stalo něco velice trapného, co bych opravdu nerada absolvovala. Můj záchod nešel zamknout, toaleťák tam ale byl. Celkový dojem: Lepší než ve škole v přízemí.

Holky vzaly nějaké pití a přišla první fáze. Nuda. Hudba jela, na parketu jeden divný, patrně již opilý muž. Podle mě je cílem diskotéky tanec. Bezduché máchání rukama, nohama, tělem a vším ostatním možným i méněmožným. Proto jsou pro mě začátky opravdu strašné. Naše skupinka sedmi lidí se rozdělila na tři skupiny. Já, sestřenice a Klári jsme si prohlédly interiér, prohlédly cokoli aspoň z dálky vypadající na něco s mužským pohlavím a divily se, že to tu má být od osmnácti, když někdo vypadal i na 14 a většina tak kolem šestnácti. Tak jsem si říkala, kdo starší než 18 chodí na diskotéky? Je vůbec někdo takový?

Ještě k tomu tam absolutně všichni kouřili a to i ti, kteří vypadali na 13. Nejlepší bylo, když nám někdo mával nad hlavami cigárem. To člověku hned zlepší náladu a cítí se bezpečněji…

Tak po půl hodině už se to rozjelo a já byla spokojená. Naše skupinka prsala a ostatní se ztratili neznámo kam.

Jo, z kluků bych si vybrala. Sice hromada diskantů sahajících si pořád na pásek a níž (nemyslím kolena), hoperů ojíždějících tam kohokoli kolem a čtyři úchylní, ale vybrala bych si! (více možná v dalším článku „Můj typ“).

Byli jsme tam asi od 21:30 do jedné hodiny. Někdy v půlce jsme si musely dát pauzu. Byly jsme horké, v uších nám pískalo a neslyšely jsme v celku nic. Šly jsme víc k východu a přitiskly jsme se na studené zrcadlo. A pokračovaly. V tom nejlepším jsme musely odejít. Ale není to dobře?

Neuvěřitelně jsme smrděly a mně pískalo v uších ještě při usínání.

34 komentářů: „Mishmash v Kamikazi

  1. Hej hrozný bylo probudit se v noci když si spalůa u mojí hlavy a vlasy přes mě!! To bylo fakt nechutný! Po žádný diskotéce nebudu spát vedle tebe ani vedle mých vlasů co budou strašně smrdět cigaretama!! jinak!! nejvíc hustý ti úchylové 😀  Jo..a taky jsem dala Květu! 🙂 Ještě že tam není na výběr Irma!

    To se mi líbí

  2. Klári: Chápu! It crowd je nejlepší!![6] Maartin: Možná mě máma někdy pustí i na dýl, tak to budou určitě zajímavější zážitky! ;oDKiki: Fuj, tak to se strašně omlouvám! To musel být hnus! Teď mi totálně smrdí všechno oblečení… blé ;o)K.: Sakra, to bych tam taky měla přidat… ;o/Jelen: Tak to musíte být na vysokém inteligenčním stupni! (Nataša Puškina, IQ 210) Ale jak říkáte těm nemluvícím vagínám?

    To se mi líbí

  3. Autorka: zajímavý zážitky určitě budou, i když tak za dva roky tě to už asi nebude bavit 🙂 Nejhorší na tom asi je, že všechno pak hrozně smrdí a nejde to vyvětrat 😀

    To se mi líbí

  4. na ten smrad si zvykneš, pokud podlehneš kouzlu hospodského života… a já vždycky, když jsem přišla z koncertu nebo diskotéky, tak mi pískalo v uších.ale někam ti starší (asi jako já) chodit musej, protože choděj všichni asi, ne? nebo se tam vracej jednou za uherskej rok připomenout si, jaké to bylo, když byli mladí…

    To se mi líbí

  5. Nora – Aneta: něco to do sebe taky má, to je taky fakt. Člověk si na na ten kouř pak ani nemůže moc stěžovat, když k němu často pod vlivem i sám přispívá 🙂 Kdyby jenom pískalo, spolu s alkoholem mi vždycky přišlo, že jsem přišel přespávat na lodi 🙂 Když je člověk starší, chodí spíš asi do hospod, u nás je to na diskotéce takový promíchaný…jsou taky ty, který tam teprve začali chodit, a pak tam jsou i starší, který si z toho dělaj už trochu legraci 🙂

    To se mi líbí

  6. Ahoj "tuleňko". Teď jsem byla na blog.blog.cz a zaujal mě rozhovor s Filipem a Tebou. Moc se mi líbí jak jsi odpovídala, a Tvůj blog se mi také moc líbí. Když jsem zjistila že tento blog máš už 2 roky, nevěřícně jsem zírala. Já mám svůj blog teprve pět měsíců ale zatím ho nehodlám zrušit ani jinak pozastavit. Především jsem Ti chtěla říct že se mi tu velmi líbí, tvůj styl psaní a tak a určitě tu nejsem naposledy. Floppy

    To se mi líbí

  7. Viiiď ty prso moje!! 😀 Já bych to zopákla! 😀 Jo..a měla si být na plese. TAm se moc neprsalo ale kolem půlnoci jak byly všichni totál zhulení?? Nevěřícně jsem zírala. Všichni mě tam nutili do cigaret a to i ti, co mě neznaj..:D a néé..nedala jsem si!! 🙂

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.