Zajímavá hasičská zkušenost…

Přijela jsem domů, učila se dějepis a nakonec si šla kolem sedmé hodiny večerní sednout k počítači do obýváku k televizi. Sedím, povídám si s maminkou. Najednou však přeruším hovor, protože zavětřím velký zápach. Čichám, čichám a s matkou pak usoudíme, že se to pálí prach z lampy. Zhasneme ji a rozsvítíme jinou. Vrátíme se zpět k hovoru. Najednou ale zjistí, že to smrdí odjinud. Tak běháme po bytě a čucháme k různým věcem. Přijde mi to vtipné a tak to komentuji. Mámě to ale moc vtipné nepřijde a tak mě okřikne. Zjistím, že je to taková legrace není a maličko se začnu děsit. Čuchám k vypínači a najednou je v předsíni mnohem větší smrad, jdu se podívat ke vstupním dveřím a vidím v chodbě hromadu dýmu, otevřené dveře k sousedce a mámu jak tam kouká a říká mi, že je to od tamtud. Nějak jsem si říkala „Aha, fajn“ a už jsem chtěla odejít. Nevím, co mě to popadlo. Máma volala, jestli je sousedka v pořádku. Ozvalo se, že ano, že jí jen hořel hrnec. Dýmu a kouře tolik…
Tak jsem se vrátila a pohodička. Sedím, klepu se zimou, protože jsme všude otevřely okno.
Slyšíme houkat hasiče. Já jsem jako vždy pasivní, ale máma řekne, jestli to náhodou nejedou k nám. Zvedla jsem všechny obočí, co mám a šla se po chvíli koukat z balkonu. Najednou vidím 3 hasičský auta a jedno policejní jak jednou u nás. Ale je možný, že nejednou k nám. Ale jednou. Jely.
Koukala jsem z balkónu, pak někdo snad zvonil nebo co… Tuhle část si nějak nepamatuju… Jen vím, že jsme najednou stály před našimi dveřmi, před námi dva sympatičtí policisté a sousedka je ubezpečovala, že je všechno v pořádku a že nechápe, proč někdo volal hasiče. Já bych to chápala.
Byla jsem s mámou ve dveřích a koukala, co se děje. Byly přede mnou 2 policisté, pak přijel hasič v celé své výzbroji pak ještě někdo. Byli tak velký. Byli tak fajn. Byli opravdu hrozně veliký a vypadali neohroženě a tak mužně!
U nás skoro hořelo. Zajímavé bylo, že když jsem viděla ty vozy a napadla mě myšlenka, že vyhoříme, myslela jsem na to, jak popadnu všechny 3 notebooky, budu je mít v podpaží a budu zmrzlá stát před domem, že to bude vypadat hrozně směšně. Na kočku, na mobil, na oblečení, na učení, na občanku a na nic podobného jsem nemyslela. Jen ty notebooky a jak to bude vypadat směšně.
Pořád se klepu. Zajímavý večer.

16 komentářů: „Zajímavá hasičská zkušenost…

  1. Si musela betj vtipná pobíhat po byt+ a komentovat 😀 😀 Ale tu kočku si zminovat nemusela…je to morbidní 😀 … taky nekdy premejslim co bych si vzala…a nak nevim no… :-/

    To se mi líbí

  2. U nás dva šuplíky jeden s dokladama a jeden se šanonama se smlouvama na pojištění bytu a listy vlastnictví. A pokud by byl čas truhla s deskovýma hrama.

    To se mi líbí

  3. Maartin: ;oD Jo, tak to bych nerada! Nejsme pojištěný!Kikuška: Já bych si určitě nezvala boty ;oDGeaisha: Tu by vzala máma!Eliška: No.. morbidní… co dělat? Já jsem na ni prostě nemyslela.. ;oDNoir: Mohla bych si udělat nějakou krabici, kde by byly věci, které bych měla zachránit ;o))

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.