Evropa přátelská dětem

Toto pondělí a úterý jsem nešla do školy. Asi se ptáte proč. Nemoc? Zatahování školní výuky? Zase nějaká rekreace? Ne, moji milí. Byla jsem na kongresu „Evropa přátelská dětem“. Již jsem psala o tom novinářském kurzu, Dětské tiskové agentuře (dta). Ta mi to dohodila.
Je to zvláštní. Tak jsem se těšila, až o tom napíšu, což mi však okolnosti dříve nedovolovali, ale teď nevím, jak začít. Kdybych to psala na papír, už bych vyhazovala do koše druhou zmuchlanou A5. Tady však stačí zmáčknout delete. Snad to tedy nějak dopadne…
Ze začátku jsem samozřejmě byla nervózní. Cizí prostředí, cizí lidi, cizí události… Sedli jsme si do velké místnosti – „Jižního sálu“ kongresového centra, kde se před pár hodinami, co jsme tam byli, procházel Obama. Na stolečku před námi se prsila Mattonka, nádherná sklenička obrácená dnem vzhůru, ubrousek, sluchátka a připojení k internetu.
Abyste to lépe pochopili. My, děti z dta, jsme tam byli hlavně proto, abychom o tom psali na stránky, které sem nedám, ale jsem si jistá, že kdo by chtěl, najde je v pohodě. Náš tým byl rozdělen na dvě skupiny a každá měla za úkol psát o nějaké události, co na kongresu byla. Já s Pavlem jsme měli psát o dvou přednáškách; Děti a média + Slavnostní zakončení. Na to, jak jsem si ve článcích věřila, to dopadlo strašně. Články nemají hlavu a patu, jsou nezajímavé a je tam několik set slohových chyb a to jsme to psali strašně dlouho! Doufám, že chápete, že vám nechci nijak ulehčit přístup k takto strašným článkům. Ještě byste sem přestali chodit.

Vzhledem k tomu, že téma bylo EVROPA přátelská dětem, tak se na konferenci mluvilo třemi jazyky. Česky, anglicky a francouzsky. Byla jsem nesmírně šťastná, protože jsem glosám českých studentek, které byly právě v angličtině a francouzštině, rozuměla! Hlavně jsem ale zjistila, že jsem z té francouzštiny, kterou už se vlastně 3/4 roku neučím, tak moc nezapomněla. I když rozumět a mluvit je přeci jenom rozdíl…
Z čeho jsem ale byla unesená víc a na co jsem se celou dobu těšila, byly sluchátka a v nich hlasy překladatelů. Nepochopila jsem a patrně ani nikdy nepochopím, jak někdo může poslouchat a zároveň překládat do jiného jazyka. Na bezdrátové krabičce jsem si pořád přepínala z jazyku na jazyk a poslouchala, kdo z překladatelů je dál. To však spíše ten druhý den, kdy vzrušení z nové události, přednášek a slavných lidí opadlo.
Jakých slavných lidí? Nejvíce odvařená jsem byla z Džamily Stehlíkové, která seděla v první řadě před námi. Ještě více jsem snad byla odvařená z jejích kamarádů, kteří tam pořád pobíhali, všechny oslovovali a tvářili se divně. Džami tam celou konferenci pořád natáčela na kameru. Fakt jsem nechápala, o co jde a celé 2 dny jsem se to snažila zjistit. Nakonec jsem se dozvěděla, že ti její kamarádi to pořádají a ona jim patrně pomáhá.
Jedna z těch pobíhajících a organizujících byla i paní Vaníčková. První den, když jsme ještě nevěděli, jak se jmenuje, přišla k našemu dta stolu a říká, že bychom klidně mohli udělat rozhovor s Džami, ale že za chvíli odchází, takže šup, šup. Z toho jsem byla taky vedle a přemýšlela, jestli jí paní V. dělá reklamu nebo to myslí pro nás… Také jsem si myslela, že politici a všichni slavní lidé budou jen nasraní, když k nim přijdou nějací trapní novináři a otravují je svými dementními otázkami. Však jsem si hned vzpomněla na případ Kateřiny Jacques, která se pro větší publicitu nechala zmlátit policií (dle mého názoru).
Když jsme se fotili tam, kde se fotí všichni, podali jsme si ruku a pak se vyfotili s nějakým sympatickým mladým pánem. Víte, co jsem potom zjistila? Že to byl ministr školství Ondřej Liška! Také jsme dělali rozhovor s minulým ministrem školství Janem Sokolem.
Po dlouhé době mě nebolela hlava. Já totiž zásadně nedodržuji pitný režim a tak mi tělo dává celkem okatě najevo, že se mu to nelíbí, pravidelnými bolestmi hlavy. Na mě si ale nepřijde, umím je ignorovat! Teď ale byly všude 100% džusy a neperlivé vody. Dále i čaje, kávy a vody perlivé, čehož jsem ale nevyužívala. Pitný režim – ok, ale ani stravu jsem nezanedbávala! Jídla hromady, talířků a kongres zahrnoval i oběd a večeři! Bohužel mi oběd nechutnal a na večeři jsem nebyla, ale přežrala jsem se jen z toho malého roztomilého dobrého pečívečka a páru banánů.
Nechápu, kde se na to vzali peníze. Tolik jídla, tolik pití, tolik číšníků, tolik hostesek, tolik kuchařů a tolik dárků! Když jsem přišla domů, pořádně jsem se prohlédla dárečky. Blok, sešit A6, desky s tlustou brožurou o České republice, programem, 3 papíry, 1 obrazu, dále se v plátěné tašce nacházel hrneček a zvoneček, který dělali nějaké děti, náramek, propiska a možná ještě něco, na co jsem zapomněla. Vše mělo na sobě logo evropské unie. Za peníze vynaložené na tyto upomínkové předměty by se dali zrekonstruovat záchody na naší škole. Nehledě na to, že jsem jim ukradla tu krásnou skleničku! Máma z ní měla ohromnou radost.
Mohla bych také rozepsat to téma. Evropa přátelská dětem. Co si pod tím představíte? Já jsem vůbec nevěděla a tak jsem byla na přednášky natěšená, že se aspoň dozvím, o co jde. Ba ne. Těšila jsem se strašně, protože miluju mezilidské vztahy a chci se o tom dozvědět, co nejvíce. Byla jsem však strašně zklamaná. Přednášky vypadaly tak, že se tam profesoři povídali 15 o tom, co už jsem dávno věděla. Přišlo mi to neskutečné. Všichni jen říkali, co je problém, ale žádné řešení ani žádná fakta neukázali. Opravdu jsem byla celkem zklamaná. Čekala jsem něco víc. Zase jsem se ale dozvěděla věci, jako že jsou děti diskriminované okolním světem, což mě nikdy nenapadlo.
Druhý den byl naštěstí zajímavější. Bylo ale zajímavé pozorovat, o kolik tam přišlo v úterý míň lidí. Kolem čtvrté hodiny večerní, kdy celý kongres končil, byl velký sál úplně prázdný, jak můžete vidět na fotce.
Byla tam paní Prekopová, která měla velmi zajímavou přednášku, při které poutavě demonstrovala, jak vychov
ávat děti bez fyzického násilí. Na to asi nezapomenu nikdy.
Také bylo zvláštní zjistit, že třeba ve Švédsku začal zákon o tom, že se nesmí bít děti, snad kolem roku 1979 a že teď je tam hodně malé procento rodičů, kteří vychovávají své děti s fyzickými tresty.
Pořád tam všechny pronásledovala jedna postarší paní. Když jsem ji slyšela mluvit a zaplňovat místo v malém času pro otázky, přála jsem si nikdy nebýt stará.
Druhý den to kromě pár oživení bylo opravdu vyčerpávající. Při jedné přednášce jsem se neudržela a začala si psát s kamarádkou sedící vedle. Popsali jsme 8 stran A5. A vůbec nevím, o co na té přednášce šlo. Třeba si teď myslíte, že jsem barbar. Že je blbé nevyužít takovou příležitost, ale zkuste si to 2 dny jen někde sedět a poslouchat tisíce vět, které by se daly říct klidně jen ve stovkách?! Byla jsem mrtvá. Na začátku se zvětšilo mé přání, být politička, ale na konci jsem plně chápala, že si Schwarzenberg někdy zdřímne…
Jinak ale celou zkušenost označuji velmi kladně! Úžasné. A mrzí mě, že to neumím popsat tak, jak bych chtěla a že se ze super vtipného článku v mé hlavně stal průměrný a divný. Doufám, že neusnete vy.

16 komentářů: „Evropa přátelská dětem

  1. Proč mi jenom připadá, že tu zas byla jedna konference o dětech, hodně se toho tam namluvilo a přitom většina tam vystupujících viděla děti asi jenom z letadla 🙂 to tam budou psychologové, učitelé a tak podobně a všichni budou vědět houby, protože je nikdy nebo málokdy napadne se zeptat, jak to ty děti vlastně viděj 😀

    To se mi líbí

  2. Ahooj chceš se zapojit do Clubu modelingu???je ti 10-15let???tak pojď na můj blogíís a přihlaš se do tohoto Clubu.Já takéé vždy chtěla být modelkou a až budu trochu starší tak budu.Tak jsem udělala blog speciálně pro holky co chtěj být modelky tak pokud mas zajem pojd na můj blogíís!!!

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.