Já to nechápu. Všude okolo se dějou tak zajímavý věci, jen kolem mě je absolutní mrtvo… Kamarádku kousl cizí pes, jinou oslovil strašně pěknej kluk v metru, další pořád chodí k zubaříi nechodí spát, má zlomenou ruku, byla na policii, má trojku z chování, přestěhovala se, každý den na ulici potkává Lucii Bílou nebo je mistr světa na skateboardu nebo v karate! A já? Prostě strašný! Pořád jenom zavřená doma, nic zajímavýho nikde neni a každej den je stejnej!
Myslím, že všichni mají aspoň trochu ten pocit. To je však způsobeno jen tím, že všude se dozvídáte jenom ty super-storky. Máte ale opravdu tak nudný život? Žijí vaši kamarádi, kamarádi vašich kamarádů nebo kamarádi kamarádů kamarádů pozoruhodnější život než vy? Žárlíte, když slyšíte, jak se váš kamarád pozvracel do křoví, odkud vyběhlo stádo zeber? Nemusíte. Karolínka a jejích pár teorií vás zachrání! Koukejte se v příštích minutách a stanici tuleň a kupte si náš nový přípravek a čištění slonů! Nikdy nebyli tak krásně čistí, že Carol?
„Přesně jak říkáš Horste! Kupte si sadu na čištění slonů a dostanete mezizubní kartáček zdarma!“
„Ano, Carol, a to vše jen za takovou cenu! Ne 10 567 ani 10 248 jen 9 999 korun! Neváhejte a rychle si objednejte na čísle 800 80 08 80!“
Vtip je v tom, že zábavné story o tom, jak jste včera přišli domů, a nic se nestalo, se vypráví asi celkem málo, ale to, že jste byli na diskotéce a najednou tam přišla hromada policistů se šíří rychle. To je ono a myslím, že v tom je celé to kouzlo. Nikdo vám nebude vyprávět o tom, jak se doma pořád a stále nudí. Když se však přihodí něco zvláštního, co se jen tak nestává, už je to najednou všude a z nudné osoby sedící pořád u počítače je hvězda. Že by mi to snad někoho z mých hodně blízkých připomínalo? Eh? Nějakou ploutvonožku?
Jsou tu ale ještě jiné teorie. Proč mít vlastně zajímavý život? Když pomineme vyprávění kamarádům? Abychom se snad sami pobavili? Nad tím, jak se počůráte při strachu z revizora, který vás bere na policii nebo při srážky s autem, ze které si odvezete pár zlomenin (,ale JELI JSTE V SANICTE!!!)? Většina super-storek je totiž vesměs negatigvní a lidé se při ní rozhodně netlemí tak, jako den poté v hospodě s kamarády. Nemít kamarády? To znamená mít jen špatné příběhy o svém životě, při kterých si popláčete nebo při kterých vás mrazí v zádech, když si vzpomenete. Při vyprávění v podnapilém stavu by ale všechno bylo jinak.
A také… když vyprávíte super-zážitek, je celý pravdivý? Nepřibarvíte si ho ani trošku? Musím říct, že v některých chvílích jsem na tohle mistr. Když je to storka, co nepotřebuje přibarvovat, nechám ji + – v původním znění, i když většinou každé moje vyprávění stejné věci je tak trochu jiné, protože už si to přesně nepamatuji. Když však přijdu domů a z ničeho nic začnu vyprávět o mracích, které se nade mnou pohybovali a mě to přišlo úžasné, fascinující a okouzlující a najednou zjistím, že to není zas tak super story pro člověka, co se právě vrátil z práce a co na ty mraky prostě moc není, tak se najednou slyším – z ničeho nic – jak říkám „…a kouknu nahoru a co nevidím? Normálně tam přesně nade mnou bylo obrovský kolo mraků – ale přesně nade mnou! – a kolem nádherná záře slunce, které bylo ale taky schované pod tím mrakovým deštníkem, co tam na mě koukal! Věřila bys tomu?“. Já bych tomu asi věřila, já věřím všemu, ale víte, z čeho jsem tuhle super-storku udělala? Prostě jsem šla dolů a na obloze byly všude mraky jen nad panelákama vlevo a vpravo prosvítalo trošku slunce a já jsem si řekla „To by bylo pěkný, kdyby tam bylo kolo mraků“.
Tímto dlouhým odstavcem chci prostě říct, že žádná story není taková, jak ji osoba vypráví. Něco je víc přibarvené, něco zase míň, ale přibarvuje si to prostě každý!
Pořád jsem vás o vašem životě nepřesvědčila? Pořád vám připadá, že se vám opravdu nic neděje? Pokud je tomu tak, tak mě to moc mrzí, ale jste beznadějný případ a já s vámi nic neudělám. Myslím, že zajímavé životy mají všichni, ale to, jak to člověk cítí, závisí jen na to, jak o něm smýšlí. Všechno je to o sebevědomí a já to říkám pořád!
ksudf
To se mi líbíTo se mi líbí
Pardon, to byla zkouška, jestli komentáře už fungují ;o)
To se mi líbíTo se mi líbí
Hurá 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Mno, já už to tu zkouším psát asi počtvrtý 😀 Někdy si myslím, že mám docela zajímavej život, ale i tak se o tom těžko píše…takový TY zážitky mám jenom málokdy, někdy ale taky závidím ostatním, že něco pořád dělaj a já nic, já jsem pořád doma u complu 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Maartin: Tak to mám přesně takovejhle pocit raky a proto jsem psala ten článek! ;oD
To se mi líbíTo se mi líbí
To s těma zebrama mě fakt hodně pobavilo. Jinak s tou pravdivostí je to asi tak, že čím víc chceme někoho zaujmout tím víc náš příběh přibarvujeme. Taky to někdy dělám, ale pouze v malé míře. Ale máme jednoho kamaráda a ten je na to fakt expert. Ten je schopný udělat z jednoho komára stádo velboudů, které zrovna unesli Ufoni a v jejich čele byl George Bush st. Je to prostě krmič no :D. Pěkný článek, se vším tak nějak souhlasím. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
jj… tak to má asi každej že furt jenom sedí u compu a nic víc… to prostě chce aby se pár takovejch lidí domluvilo a vyrazilo si užít náký bezva dobrodružstí který si pak před jinejma kámošema hezky připepří!! 😀 tak kájoo..kdy kam vyrazíme? 😛
To se mi líbíTo se mi líbí
myslím, že když mě zavřou na pět minut do jedný místnosti s Horstem, tak mi bude stačit ten život, kterej mám 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Já si myslím, že život je vždy zajímavý, jen je třeba to v něm objevit =O)
To se mi líbíTo se mi líbí
Myslím, že každý život je zajímavý. Záleží na úhlu pohledu. A samozřejmě musíš mít otevřené oči a ono to pak jde samo. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Pierre: Jsem moc ráda, že se ti líbili zebry, mě pobavilo co dělá kamarád z komára ;oD
To se mi líbíTo se mi líbí
BlackCat: Optimismus je základ všeho! ;o)
To se mi líbíTo se mi líbí
ahá! proto mi vždycky přišel tvůj život tak zajímavej malířko:D;)
To se mi líbíTo se mi líbí
Verunka: No právě, že já sem píšu každou akci a pak se to zdá, že furt někde jsem. ;oD
To se mi líbíTo se mi líbí
Pro zajímavej život musíš občas vylízt z postele a jet stopem do Pekingu!
To se mi líbíTo se mi líbí
souhlasím s tebou, život je jen takový, jaký si ho uděláme. záleží na úhlu pohledu, stačí, když se budem radovat z maličkostí a hned to bude jiné 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Nora: Ale mě ten můj stačí. To je ten rozdíl mezi náma a Poláčkem nebo jak se jmenuje… ;o)
To se mi líbíTo se mi líbí
íNudný život asi nemám,protože přez týden většinou nemám stání. Škola,housle,tance..ale pak se najednou nechodí do školy a je nuda! Teď mám angínu. Bavím se buď prohlížením blogů,nebo se čumím na teleshoping s Horstem. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
já bych šla… ale nemůžu za to že sme byli na chalupě… 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Eliška: Jakou sbírku proboha? 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
a co takhle zkusit brakdance?:-)
To se mi líbíTo se mi líbí
Pako: A to myslíš, že to pomůže s tím, abych neprskala jídlo všude kolem?
To se mi líbíTo se mi líbí
kája- no tak to na blozích bývá no:D
To se mi líbíTo se mi líbí
[23]: : Eh…
To se mi líbíTo se mi líbí
nejvis super blog co sem videla..ty prece nemuzes mit nudnej zivot..:D
To se mi líbíTo se mi líbí
Ještě si to rozmyslím. Mám podezření, žes ten článek nečetla. Co ale dělat, viď?
To se mi líbíTo se mi líbí
Promiň ale když si myslíš že tvůj život je nuda tak seš blbá ……… a proč je nuda protože chceš aby to byla nuda …..
To se mi líbíTo se mi líbí
[27]: : Broučku, když článek nečteš, tak se k němu ani nevyjadřuj
To se mi líbíTo se mi líbí
Jaký si to uděláš, takový to máš. Já rozhodně nemůžu říct, ře bych se nudila. Spíš bych se potřebovala jaksi rozdvojit, abych stihla všechno, co chci. Ale já to tak měla vždycky.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak to si, Lucko, rozhodně užij
To se mi líbíTo se mi líbí
Jsem úplně náhodný kolemjdoucí a úplně náhodným výběrem jsem si přečetl několik tvých článků. Líbí se mi slovo Ploutvonožka a taky to, jak jsi přistoupila k vedení svého blogu – je tu spousta zajímavých článků, které mají víc než tři řádky. Hlavně jsou o tobě a tom, co potkáváš a co potkává tebe. To je myslím velká zábava oproti zpožděnému bulváru, kterým je spousta jiných blogů – to stádo zeber jsem do křoví nablil já, po noci v restauraci a následném shlédnutí jednoho takového blogu
To se mi líbíTo se mi líbí
Poslední větu jsem nepochopila, ale v každém případě děkuju moc za tvá slova! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí