Základy slušného chování v MHD

Od doby, kdy jsme se přestěhovali, a já nastoupila na brigádu, mám v plánu začít psát seriál. Nemyslím tím Ordinaci v růžové zahradě nebo Big bang theory, myslím to v článkovém slova smyslu. Téma, které bude obsahovat mnoho článků a jednou se uzavře. Měla jsem vymyšlené dvě. Sebe a MHD.
Proč MDH? Co je na tom? Divili byste se… Každodenní ježdění odkrylo vše, co normální člověk neví. Bohužel váš Tuleň samozřejmě měl na všechno hromadu času a teď už by to do odjezdu nestihl napsat, a kdyby, tak by toto byl blog jen o MHD, což by jistě hodně lidí odradilo a nevím, jestli by tím byl zrovna Tuleň nadšený.
Protože jsem to ale nemohla vydržet, tak jsem tu s jedním článkem z prostředí dopravních prostředků. Nechám sebe i vás překvapit, jestli bude ještě nějaké pokračování. Teď už ale konec s úvodem a vrhneme se na samotný článek a to, proč jsme se tu dnes sešli.

Neuvěřitelné záchvaty neuvěřitelných rozměrů neuvěřitelného hněvu mě postihují snad každou jízdu mastnou tyčí, tedy jakéhokoli prostředku městské hromadné dopravy. A hádejte, čemu se tak divím? Co mě tak vytáčí? Co nemůžu vystát? Lidi sedící na druhém místě od okna, když vedle nich nikdo nesedí a ani si tam sednout nemůžou, protože se tam přes osobu takhle debilně sedící nedostanou. NEUVĚŘITELNÉ!
Seděla jsem takhle jen jednou a ten zážitek si pamatuju do teď. Jela jsem totiž jen pár zastávek, a když jsem nastupovala, autobus byl celkem prázdný a tak jsem si říkala, že je to jedno. Bus se ale trošičku naplnil a já se cítila neuvěřitelně trapně. Přišla jsem si jako ten největší hajzl, který miluje jen sebe a odmítá kohokoli pustit, jen aby ho náhodou někdo tu chvilinku, co musí vydržet v tom odporném autobusu, neotravoval a netísnil. Jak jsem psala, byl to takový zážitek, že si to pamatuji dodnes…
Celou dobu jsem na tyto lidi koukala s mírným kouřením z nosu, ale když jsem JÁ sama jednou prožila to, že všude byly místa takhle debilně obsazené a já se musela v uličce tísnit se smradlavými lidmi a ani jsem se nemohla držet tyče, jelikož byla děsivě daleko a celou cestu jsem se strašně bála, že se neudržím a spadnu na ten štrúdl osob, které to tam ucpávali, takže jsem ani nemohla říct těm smradům, co zabírali místa „S dovolením!“, prošoupnout se kolem nich na místo u okna, šlápnout jim na nohu, omylem jim bouchnout taškou do obličeje a až si sednu, hlasitě si pustit MP3 a roztahovat se se svou obr knihou, co nejvíc to jde, najednou jsem pocítila nenávist!
Třeba vám to připadá banální a říkáte si: Jestli to takhle půjde dál, ta holka to s nervy nevydrží, ale zkuste si být tam!

23 komentářů: „Základy slušného chování v MHD

  1. myslím že tohle všichni znají a na přeplněné autobusy a tramvaje (popř. metra) nemá moc lidí kladné vzpomínky ale co s tím naděla? pokud mají jízdenky, čí tramvajenky všichni mají právo jezdit MHD. Jednou mě překvapil opilý postarší pán který se "semnou povídal" celou cestu aniž bych mu jednou odpověděla, jen jsem se usmívala a poslouchala:)

    To se mi líbí

  2. Já jezdím autobusem dvakrát denně. Třeba dnes ráno, když jse jela seděl jeden malej smrad taky do uličky a zabíral místo, vedle něj stáli dvě asi tak sedmdesátileté stařenky a ani jednu nepustil sednout. Prostě malý smrad!

    To se mi líbí

  3. Ano taky mě to vytáčí, přesně tento problém sobeckých lidí kteří blokují dvě a více sedaček vlastním tělem. Dnes zase dva lidi zablokovali uličku u dveří tak, že u dveří byli lidé naštosovaní jak sardinky a o kus dál jsem se mohl klidně natáhnout na zem. A prostě je nenapadne se o kousek pošoupnout. Dva lidi jsou schopní zablokovat půl tramvaje.

    To se mi líbí

  4. Kdybys zažila moji dnešní krasojízdu domů, tak bys to pravděpodobně nepřežila, protože jsem měla co dělat já sama, kterou za ty roky, co mhdčkem cestuju, nic nepřekvapí… No, taky o tom hodlám sepsat článek, až ze mě malonko opadne ta nasranost:)

    To se mi líbí

  5. Jak ty mi mluvíš z duše 😀 Takový lidi já úplně nesnáším! a když už se jich někdo zeptá, jestli by neměli místo, co udělaj? Neposunou se k oknu a nepustěj člověka sednout, ale oni jenom skrčej nohy, takže se člověk musí kolem nich protáhnout…praštit taškou,fakt.

    To se mi líbí

  6. To by se někdo mohl divit, ale co se v MHD a vůbec celé autobusové dopravě neděje. To by snad člověk ani neřekl. Ideální téma pro stvoření příběhu. A pro tebe to problém určitě nebude 😉 To jenom moje hlava nedokáže stvořit nic smysluplného …

    To se mi líbí

  7. Zapomněla si na děcka, který si pouštěj hudbu (jestli se to tak dá nazvat) nahlas! Jednou jsem jela autobusem, a byly tam 2 asi 11tiletý holky, pouštěli si nějakej neidentifikovatelnej hnus (snad Ashly Tisdale nebo co) z mobilu a ZPÍVALY přitom. To bych ti opravdu nepřála zažít..

    To se mi líbí

  8. Tohle taky úplně nesnáším! Navíc když se těch lidí někdo zeptá, jestli ho pustí sednout k oknu, tak ho často ignorují nebo se tváří hrozně otráveně a uraženě, jako by nikdo jiný na světě neměl právo si sednout.

    To se mi líbí

  9. Joo, přesně tě chápu! Vždycky bych tyhle lidi profackovala! Taky jsem si vyzkoušela hajzlo-jízdu jako ty a přišla jsem si divně. Od té doby se mačkám řádně k okýnku a nemám pocit, že kvůli mě někdo stojí.

    To se mi líbí

  10. já si sedám jen když je fakt hodně míst volných a sedám si k oknu… ale strašně nemám ráda, když si dvě zastávky před tou, na které vystupuji, ke mně někdo přisedne… ještě když je to někdo starší, je mi pak strašně trapně, když ho po dvou zastávkách žádám, aby mě pustil ven… kdysi jsem dokonce kvůli tomu jela o zastávku dál, než na které jsem chtěla vystoupit XD XD

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.