Myšlenky

Jsou všude. Zabraňují nám se naprosto nudit. Někdy zabraňují ve spánku, nějaké činnosti nebo i rozhovoru. Jsou všude, má je každý, hýbou světem a přesto se o nich tak nemluví. Myšlenky.
To, že se odlišujeme od zvířat tím, že myslíme, je fakt, který se učí už v první třídě. Nemůžeme však říci, že bychom to věděli na 100%. Proč se naše kočka snaží někam vyskočit tím, že skáče, a když jí to pořád nejde, stáhne se do ústraní, chvíli nehybně sedí a pak tam pomocí nějakého tríčku vyskočí? Co dělala? Myslela? Nebo se jen koncentrovala na skok? Přijdeme na to někdy? Je možné, že opice si v duchu říkají „huhu hu huhuhu huhhu“, což v překladu znamená „Hele, to je ale pěkná samička, asi jí půjdu vybírat vši z vlasů“? Kdo ví. Jediné, co teď v 21. století jasně víme je to, že lidé umí myslet a hojně toho využívají.
Já dělím myšlenky na pět druhů
  • Účelové
  • Vědomé
  • Nevědomé
  • Pocity
  • Ty zadní, když se snažím spát, ale pořád to nejde

Účelové jsou ty, které nám vymýšlejí v rychlosti výmluvy pro zpoždění či pro to, když vás přítelkyně načapá s cizí ženou v cizí posteli nebo pro přemýšlení, co řeknete učiteli, když se vás zeptá na Punské války, když se učíte a přeříkáváte si to v duchu.
Vědomé jsou hodně podobné účelovým, akorát nejsou zas tak ušlechtilé a většinou se zabývají věcmi, které by se mohly stát; probíhají tam různé dialogy a jiné věci ve vašem životě. Pomalu přeskakují jedna na druhou a s nevědomými se potkávají, když jste sami; v dopravních prostředcích, venku, když jdete na nákup atd. Hýbou světem, představují si různé situace, ale jen tak z poloviny si je pamatujeme.
Nevědomé dokážou vlézt všude a jsou to ty, které nám vodí nepříjemné situace, kdy s námi někdo mluví, posloucháte výklad profesora, koukáte na film, čtete si knížku a najednou sebou trhnete a zjistíte, že jste chvíli byli úplně mimo a nepamatujete si nic. Nevědomé si ještě k tomu většinou nepamatujete. Nemám je ráda. Věc, která vás naprosto nevědomky vtáhne k sobě a pak vám částečně vymaže pamět.
Pocity jsou součástí každého dne, každé krize, každé změny… Nejsou to vlastně pořádné myšlenky. Měly by mít samostatné oddělení, ale kam je strčit? Pocity jsou nedílnou součástí všech myšlenek. Parádně je ovlivňují a neudělá s tím nic ani ten nejrozumnější člověk. Fakt, že prší, bude ve vaší mysli úplně jiný, když jste zrovna dostali 1 z matematiky nebo když vám zrovna umřel křeček. Pocity také způsobují to, že váš obličej má jeden tvar a i když se přetvařujete, jak chcete, nevymítíte ho. Stejně jako myšlenky, které ho doprovází.
Ty zadní, když se snažím spát, ale pořád to nejde. Myslím, že název mluví za vše. Patrně je nemá každý. U mě se objevily asi před 8 lety, kdy jsem vymyslela teorii, že člověk usne jen, když na nic nemyslí. Chtěla jsem ji všude prosazovat, vydělat miliony a dostat za ni Nobelovu cenu za mír, ale jaksi jsem zjistila, že už ji někdo vymyslel. Smutné, co ale dělat? Když jsem ji vymyslela, snažila jsem se samozřejmě pomocí supernové teorie usnout co nejrychleji, což znamenalo přesvědčit mozek, aby na nic nemyslel. Bylo to těžké. Fackování moc nepomáhalo a šeptání drž už hubu! taky ne. Vymítila jsem ty normální myšlenky ale ty vzadu, skoro neviditelné, se mi smáli a z těch vzadu vznikaly ty vepředu.
Tyto myšlenky nás paralyzují každým dnem a každou minutou. Přichází k nám většinou bez pozvání a honí se v naší hlavě jako o závod. Začnou u baroka, kde by měly i zůstat a kde působí účelové, přejdou volně k neumytému oknu doprovázející nevědomými, dále ke zvuku repráků, k hlasitosti, naslouchátkům, stáří, strachu, tmy, trubkám, Pražskému hradu, perpendikulární gotice, k minulé škole, k nynější škole, k fackování, k plácnutí, k vysoké holi, umění smíchu, nesnášenlivosti mimů a klaunů a najednou se probudíte a mlátíte hlavou o zeď, jaktože jste v cirkusu a ne učení se hudební výchovy v období baroka?!

41 komentářů: „Myšlenky

  1. na ten poslední odstavec sem se musela fakt soustředit a přečíst ještě párkrát abych ho pochopila ale máš pravdu!! 😀 při učení je to nejhorší… ale nejlepší (což je má teorie kterou budu tvrdě prosazovat ikdyž mamka říká přesný opak) Když se musim učit třeba chemii a fakt se mi do toho nechce, je toho moc a je to fakt děs tak se s chutí pustím do jinýho předmětu a učim se ho místo chemie..taik se aspon naučim i ten jnej předmět a k chemii se dostanu až nakonec kdy už je nevyhnutelná 😀 Mamka naopak řiká že tim co je nehorší a čeho se bojim tim se má začít jako první…fujky fujky–vůůbec!! 😀 kdybyste někdo nepochopil mou hlubokou hlubokou teorii tak se klidně ptejte 😀

    To se mi líbí

  2. btw víš jaká mi vyvstane myšlenka když vidím nějaký tvůj článek s fotkama na kterých si ty? jestli sis dala samospoušť nebo jeslti řekneš někomu z rodiny aby tě vyfotil v takovýhle póze a nebo sem jenom dáváš ty fotky který tě nekdo vyfotil a ty o tom nevíš… 😉

    To se mi líbí

  3. Nevědomé jsou fakt hrozné. Někdy přečtu celou stránku knihy než mi docvakne, že čtu pouze automaticky a vůbec nevím co. 🙂 Občas zkouším vůbec nad ničím nepřemýšlet, ale vydržím to tak maximálně minutu, pak mi začne zase něco lítat hlavou. A s tím usínáním: já měl za to že, jsem to vymyslel zase já, doopravdy. Tak jsme tedy oba setřeli. 😀

    To se mi líbí

  4. no jenže já už na začátku vim že se mi do toho nechce.. a nejsem otrávená.. tak se začnu učit neco jinýho.. ted je to jedno!! ted je hlavní Česko-Bělorusko!!! 😀 😀 😀

    To se mi líbí

  5. To se mě taky někdy stává, že nemůžu usnout, protože na něco pořád musím myslet…naštěstí se mě to nestává často 🙂 Někdy se mě ale ale zase stane, že nemůžu usnout, a ani o ničem moc nepřemýšlím. Snažil jsem se už mockrát myšlení vypnout, a to i ve dne,ale asi to úplně nejde, když už na nic jinýho, tak člověk myslí na to, že nechce myslet na nic 😀

    To se mi líbí

  6. Myšlenky jsou všude. Někdy nechci na nic myslet a najednou s hrůzou zjistím, že jsem se zamyslela zrovna v méně vhodné chvíly. Jakmile se naskytne sebemenší možnost, myšlenka vleze do hlavy a my s tím nic nenaděláme …

    To se mi líbí

  7. I když to bude znít jako vytahování a protiklad tvrzení, že dokazuji existenci absolutní nuly pohledem do zrcadla, přemýšlím pořád. Jsem si tím stoprocentně jistá. Pamatuju si o čem, i když se to většinou snažím zapomenout. A  málokdo pochopí moje myšlenkové pochody,    proto, že a) neumím nic vysvětlit; b) jsem divná a dle mínění většiny úplně blbá.

    To se mi líbí

  8. Proč se vždycky u tvých článků směju jak pomatená?! hmmm? Já ti to řeknu!! Kdo jinej by napsal "huhuhuhu" 😀 to byl jeden z většách záchvatů a poslední odstavec už byla poslední kapka!! 😀

    To se mi líbí

  9. Naopak. Vim jedno velký kekulový. Každýho by napadlo (kdyby dával pozor při bižuli), že když bakteriofág parazituje na bakteriích, stálo by za to ho vycvičit proti jednomu určitýmu druhu bakterie a používat ho k léčení. Už se to zkoumá. Dost dlouho… 🙂 A citovat Dostojevskýho po čtrnáctém přečtení není problém (jo, jsem magor a antropomorfní personifikace Tygřiny psychózy) Zvlášť když má člověk knígu před sebou na stole 🙂

    To se mi líbí

  10. Autorka: Hildegarda je naprostý magor a ještě ke všemu je to moje Psychóza. Léčit se dá jedině Fyzikem, a ten mi ji určitě přeje. Myšlenky, myšlenky… Nadprodukcí myšlenek trpívám při hodinách matematiky (dají se řadit i do kategorie "před usnutím"), žel žádná není k probíranému tématu. To člověk tak zírá do tabule a přemýšlí, jestli je nějaká logika v tom, že naše třída disponuje třemi odpadkovými koši.

    To se mi líbí

  11. Hildegarda: Jak myslíš. Já na biologii zásadně pozor nedávám, protože kdyby ano, můj mozek by to nepřežil a při vyprávění naší profesorky usnul. Myšlenkama se aspoň člověk zabaví ;o)

    To se mi líbí

  12. Tuhle jsem čet, že problémy se spaním, které mají dospívající, jsou způsobeny nadměrným sledováním televize nebo sezením  u počítače. Tento problém prý jde vyřešit tím, že teenagerovi televizi nebo počítač hodinu před spaním prostě vypneme. Těm už pak asi nezbývá nic jiného, než si sednout nebo lehnout a koukat buď do zdi, z okna, nebo do stropu. Asi to mysleli tak, že většina do hodiny opravdu usne 😀 Spíš asi ale myslím, že milionům teenagerů by se v okamžiku vypnutí TV nebo počítače mohl začít valit kouř z nosu, což by asi nebylo vůbec dobré pro životní prostředí 😀

    To se mi líbí

  13. Nemyslím si, že zvířata nemyslí(alespoň někteří). Psi jsou toho jasným příkladem. Ty přemýšlí až až. Jak by se jinak mohli naučit různé triky, cviky, povely. Třebas takový Shaping učí psa pomocí klirku myslet. Je to sice doluhodobá záležitost. Ale pes chce dostat kliknutí a následný pamlsek tak moc , že přemýšlí a hledá tu správnou chvilku kdy něco udělá dobře. Když před něj položíte třebas papír, nic neřikáte pouze držíte v ruce klikr. On chce aby jse klikli takže začne dělat všechno proto aby klik uslyšel.Zkošuí na papír pokládat packu, hrabat, bere ho do huby, posouvá čumákem. Jasný důkaz toho že PSI MYSLÍ  a přemýšlejí. Inteligence psů se vyvíjí stejně jako u lidí. Pes který leží deset let svého života na gauči a pak po něm budete chtít shaping když v životě nikdo po něm nechtěl ani sedni je samozřejmě nemožné…Psi se pomocí agility, frisbee, dogdancingu, flyballu , obedience a tak dáel učí přemýšlet a používat mozeček..Ale to by bylo nadlouho. Myslím si , že i ta kočka přemýšlí a rozmýšlí to jak se tam kam chce vyskočit dostane..

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.