Vážené dámy, vážení pánové,
sešli jsme se zde dnes kvůli velké oslavě toho, o čem asi nikdo z vás neví. Dnes, přesně před třemi lety se narodila jedna neuvěřitelně zajímavá věc, která žije v našich počítačích do teď. Není to věc v pravém slova smyslu. Je to spíše prostě stránka. Není to dokonce ani regulérní internetová stránka. Je to blog na blog.cz. Je to tak, dámy a pánové, přesně před třemi lety jsem přemýšlela, jestli blog ano nebo ne a nakonec mi sestra předložila pádné argumenty, proč ano a zrodil se http://www.tulen.blog.cz v této podobě.
Ale myslíte, že nějaký trapný narozeniny by mě tak dostaly? Samozřejmě, 3 roky na blogu je důvod k oslavě, ale k takové radosti, jaká mě zastihla, ne. Slavnostně oznamuji, že na den svých třetích narozenin je na tuleňovi přesně 300 článků.
Radost a pýcha jsou teď moji velcí bratři. Velké výročí. Opravdu bych na začátku netušila, že taková blbost jako blogování mi vydrží 3 roky. A to se ještě nechystám končit! Z mých kamarádů jsem vydržela nejdelší dobu a to ještě bez jediné touhy blog ukončit. Tedy kromě úplného začátku, když jsem neměla přístup k internetu a napsala jsem 1 článek za měsíc.
Přemýšlela jsem, proč sem vlastně píšu, proč veřejně ukazuji své názory, proč mi článek zabere 3 hodiny mého drahocenného času, proč sem píšu, co se mi přihodilo a proč k tomu přidávám své fotky a fotky svého okolí. A přišla jsem na to. Kromě toho, že mě baví bavit lidi a mám vždy neuvěřitelnou radost, když mi někdo něco pochválí nebo když zjistím, že mě moji kamarádi rádi čtou, tak i to, že ten blog je vlastně úplně celý o mně. Můžu si sem psát, co chci a nemusím brát na nikoho ohledy a psát to, co se hodí do dané společnosti. Kde jinde také najdu někoho, kdo pořád bude chtít poslouchat, co se stalo mně, jaká jsem já a tak. Vyprávět někomu jenom o sobě nedokážu asi ani 5 minut, protože se pak cítím dost sobecky. Vám se to ale tady asi líbí. Zajímáte se tu jen a jen o mě a já si potom připadám úžasně, úplná celebrita! Tady je prostě mé místo, co nikde jinde nemám.
Bez vás by to ale nešlo. Kdyby mi sem nikdo nechodil, praštila bych s tím hned. Na začátku mě hodně zajímala návštěvnost, jak ale šel čas a já jsem měla tak 60 lidí denně, přestala jsem si statistiky všímat. Naprosto mě zahřálo a uspokojilo to, že v cca 40 lidí denně sem nechodí přes vyhledávače ani přes odkazy, ale tak, že sem prostě jdou. Čtyřicet lidí! Lidí, co mě čtou pravidelně, což znamená, že se jim patrně líbím.
Pro pobavení a pro uspokojení zvědavosti také koukám na stránky, ze kterých ke mně návštěvníci přišli. Většinou si uvědomuju, co na blog píšu, ale to, co už si neuvědomuju, jsou následky. Když se do seznamu zadá fobie, Deren Brown, Citáty o pravdě, Fahnrichův mlýn nebo Frisbee pes, hned vyběhnu. To je pochopitelné a hezké. Bohužel ale váš milý drahý roztomilý tuleň vybíhá i na slova jako šukající pes, světlá stolice, smradlavej penis nebo smrdíš či i na smrdím, tmavá moč, záškuby v těhotenství, návod na zavádění tampónu, smrad z kundy a smrdí ti kunda (omlouvám se, ale opravdu to tam je?!), chrechel, Jak děti dostávají přes zadek.cz, čouhající podprsenky nebo dokonce sestřiny tanga. To si myslíte, jak slušný máte blog a najednou takovéto věci…
Také celkem překvapí, když se kouknete na mail a tam vidíte, že někdo do zprávy autorovi napsal „Nechceš si to rozdat, ty nadržená lachtanto?“.
Ať si to rozdat chci nebo ne, blogu jsou teď 3 roky. Už se naučil chodit, celkem i mluvit (některým to prostě trvá déle, no!), většinou rozpozná, co je dobré a co ne a už se vyzná v kolektivu. Když se to bere na psí roky, tuleňovi by už bylo 21. Už by měl za sebou dětství i pubertu a uvědoměle by se hnal za svou budoucností. A protože jsem se nikde nedozvěděla, co by dělal tuleň, kdyby mu byly tři roky, musíte se spokojit jen s trapnými lidmi a ještě trapnějšími psy. Věcí o tuleních je totiž strašně málo. Pořád jen samé zabíjení a takový tulení životopis nenajdete ani na wikipedii.
Tři sta článků za tři tulení blogové roky. To navádí k tomu, že každý rok bylo 100 článků. V průměru tomu tak je, v praxi ale ne. Svůj stý článek jsem měla až v září 07, což je za rok
a 3 měsíce, další stovka byla přesně za rok, v září 08 a na číslo 300 jsem se dostala už za 9 měsíců! Musím ale uznat, že už od ledna jsem své velké výročí plánovala a tak dávání článků rozhodně nebylo moc spontánní.
a 3 měsíce, další stovka byla přesně za rok, v září 08 a na číslo 300 jsem se dostala už za 9 měsíců! Musím ale uznat, že už od ledna jsem své velké výročí plánovala a tak dávání článků rozhodně nebylo moc spontánní.
Myslíte si, že vydržím ještě rok? Čtvrté narozeniny bych totiž oslavila v Prasečím Mexiku. Nevím vůbec, jak to tam bude vypadat a tak je klidně možné, že se čtvrtých narozenin vůbec nedožije a zemře velmi mlád. I když na blog je to celkem požehnaný věk.
Slavte dnes, protože je důvod ke slavení! …nebo aspoň se máte na co vymluvit, až se dneska střískáte!
Tak to gratuluju, 3 roky je pěkně dlouhá doba.Doufám, že s tím jenom tak neskončíš(ani v prasečím mexiku:D), protože číst tvý názory je rozhodně zajímavý;)
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak koukam, že , když se zadá frisbee pes, tak ti tulení blog vyjede díky mému komentu. Gratuluju k 3. výročí to fakt nemá jen tak nějakej blog!
To se mi líbíTo se mi líbí
Velká gratulace 😉 jsem rád, že se můžu taky počítat k těm čtyřiceti pravidelným návštěvníkům 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Jé,tak to ti gratuluji Tři roky na blogu… to je pěkné číslo.
To se mi líbíTo se mi líbí
Sice tě čtu jen půl roku, ale gratuluju i k těm rokům které jsem promeškala:)
To se mi líbíTo se mi líbí
Klér: No doufám, ale nevím. Asi tam nebudu tolik na internetu. Uvidíme 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Taky gratuluju ke třetím narozeninám. Jen mě mrzí, že sem tě neobjevila dřív než před nějakýma dvěma měsícema.
To se mi líbíTo se mi líbí
psané s lehkostí a úsměvem 🙂 gratuluju k výročí a přeju ještě aspoň třikrát tři roky spokojeného klepání do klávesnice 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak to gratuluju. Kéž bych se s blogem dožila alespoň půlky roku 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Yellow: Nevadí! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
No tak to gratuluji!:) Tři roky, fíha!:)
To se mi líbíTo se mi líbí
hustě!! tři roky a tři sta článků– si fakt dobrá 😉 z tebe něco bude!! a vsadim se že se čtvrtych narozenin dočkáme možná s menšími změnami… 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Tuleni, já ti pořád říkám, že jsi nejlepší Čapek…
To se mi líbíTo se mi líbí
Eliška: A možná i s většími. ;o)
To se mi líbíTo se mi líbí
300 článků, to je opravdu hodně. Zajímalo by mě, jestli si 2. rok měla přesně 200 článků a první rok 100 😉 Ale to by byla moc velká náhoda.
To se mi líbíTo se mi líbí
Mima: Já to ve článku psala, že jsem neměla každý rok 100 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Super fotka, koukala jsem do galerky a jsi moc sympatická slečna od pohledu 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky :))))
To se mi líbíTo se mi líbí