Za normálních okolností bych teď byla na zubním oddělení ve Vinohradské nemocnici. Pěkně na křesle a nade mnou by byla sestřička s páčidlem a rvala by mi rovnátka. To by se stalo, kdyby se nic nestalo. Ono se bohužel stalo. Přišla na mě angína a my – já a máma – jsme tak blbý, že jsme se na zubní byly zeptat, jestli s angínou můžu přijít. Zamítli to. A teď místo toho, aby mi sundávali okovy z držky, sedím v pokojíčku v pyžamu bez spodního prádla, s tlustými ponožkami, už dlouho neholenými nohami, nevyčištěnými zuby a tři dny nečesanými vlasy (chcete mě? jestli ano, piště na mail karolina@vrcholhnusu.com). Poslouchám písničky, jsem na internetu, smrkám a jsem smířená s tím, že budu mít rovnátka až do sedmdesáti a to jen proto, že potom už na ně nebudu mít žádné zuby. Normální člověk je má rok, dva nebo dva a půl. Já už je mám pátým a nevypadá to, že by byl osud natolik laskavý, že by mi je dovolil servat.
A to jenom kvůli tý zkurvený nemoci. A jej, kvalita článků poklesla, výskyt sprostých slov se zvednul a tulení nálada je tak 300 stupňů pod bodem mrazu, jezisi kriste, co budeme dělat, abychom ji zachránili? Nic, ukouše se sama, děkuji.
Ano, jak název článku vypovídá, choroba má jen samá pozitiva. Nemusím chodit do školy, když si potřebuju vyřizovat známky, doplňovat klasifikaci a zjišťovat informace o ročním přerušení studia, můžu být pořád jen na internetu a nedělat vůbec nic jiného, můžu si po dvanácti hodinách brát 2 léky antibiotik velkých jako moje hlava a k tomu 3x denně léky na kašel, pak pastilku na krk a ještě něco, co ani nevím na co je, můžu denně vypít 7 litrů odporné vody, můžu si ukousat uši nudou, můžu koukat na různý telenovely, kriminálky, americky romantický rodinný komedie a 5 proti 5, což značně posiluje chuť zvracet. Můžu si každou hodinu měřit teplotu, můžu kašlat tak, že to probudí i pana Staroměstského z jedenáctého patra, můžu být pořád sama, můžu se bavit tím, že polykám a zjišťuji, kdy to bolí víc a kdy míň, můžu kašlat na klávesnici i na monitor i na lampu, která je 20 metrů ode mě, nemusím na akci s lidmi z AFS, nemusím na sraz s minulou třídou, nemusím ven s kamarádkou, kterou jsem neviděla možná i rok, nemusím na druhou táborovou schůzku (na první jsem také nebyla), nemusím vlastně nic a můžu všechno. Viďte?
Nesnáším to
chci být zase normální
Soucítím s tebou, choroby jsou potvory.Mě bylo podobně a to jsem byla doma jen(!) týden.
To se mi líbíTo se mi líbí
😦 😦 😦 😦 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
proč to můj komentář vzalo jako spam
To se mi líbíTo se mi líbí
Mrzi me to!Mame te radi!
To se mi líbíTo se mi líbí
Se tě to drží nějak dlouho, snad už tě to brzo pustí 😉 brzy se uzdrav 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Doporučuju chorobě důsledně opakovat CHCÍPNI a ona poslechne:)
To se mi líbíTo se mi líbí
No jo, kam sme se to dopracovali. Sebelítost, neoholený nohy… Všimla sis, jak častu ve svejch článkách upozorňuješ na to, že nemáš spodní prádlo?
To se mi líbíTo se mi líbí
Johnny: Pokud si pamatuju, tak je to po druhé a to jsem poprvé neměla jenom podprsenku.
To se mi líbíTo se mi líbí
Je to jen otázka času, kdy to zase odezní a ty budeš opět "normální". Být nemocný je fakt svinstvo. Lepší častěji vypustit sprosté slovo a ulevit si, než to v sobě držet a třeba někoho seřvat v restauraci za to, že přinesl špatný ubrousek. 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Přesně tenhle pocit sem měla tak před tejdnem, takže sem v úterý šla přemlouvat doktorku, aby mě pustila do školy, což se mi nakonec podařilo a druhej den sem toho ve škole docela litovala, protože se na mě všechno řítilo.
To se mi líbíTo se mi líbí
To já si ještě nedávno říkala: kéž bych byla zase jednou nemocná. A nic … pořád musím do školy. Teď už jsem ale ráda, že jsem zdravá a můžu si užívat …
To se mi líbíTo se mi líbí
300 stupňů celsia neexistuje, absolutní nula je okolo 265… ale my ti rozumíme!,o)
To se mi líbíTo se mi líbí
Neboj, jednou se sundáni rovnátek dočkáš 🙂 Aspoň teď nemusíš být ve škole a v tom hrozném zmatku…
To se mi líbíTo se mi líbí
Jsme na tom s rovnatama podobně, nesnášim je a nejradši ybch si je po těch pár letech z huby vyrvala sama!
To se mi líbíTo se mi líbí
Máš můj soucit, v takovým vedru být doma. Ale zas nemusíš do školy, stejěn se tam teĎ už nic nedělá 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
S těmi rovnátkami jsem na tom přesně opačně. Zuby mám křivější,než je vůbec zdrávo,co zdrávo,než je snesitelné.Jenže kdykoliv paní ortodoncistku navštívím,dozvím se,že mám tak půl rok počkat a pak navštívit. Je to stejně dokolečka a není co závidět. Podobně jako ty,ovšem s něčím jiným jsem se smířila. Že buď budu s rovnátkama skládat státnice (ehm… to je asi tak za 11 let) nebo umřu s křivou čelistí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pierre: Což mělo znamenat, že je lepší mít jednou za měsíc malou chřipečku než jednou za rok chorobu?
To se mi líbíTo se mi líbí
Jedu na Djerbu. Mám to napsané v předešlým článkuv tomhle jsem to nenapsala (Hloupá Terezko :D) A pak to je napsané v pravým menu 😉 Ty se hlavně uzdrav. Ahoj 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Cherees: Ježiš, sorry 😀 Opravdu jsem špatný čtenář… 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
[17]: To se vztahovalo jen na to nadávání přece! 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak už se uzdrav, ať nemusíš spát u Austrálie:)
To se mi líbíTo se mi líbí
Pierre: Aha 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
To jsem pochopila z Nořina článku taky, ale stejně určitě existují i lepší věci… Ačkoliv. Já stále usínám u Uražených a ponížených. Není v mých silách tu knížku dočíst:D
To se mi líbíTo se mi líbí
Tuleň evidentně spí
To se mi líbíTo se mi líbí
Nora: Dostal dithiaden… 😀
To se mi líbíTo se mi líbí