Un mes

Dneska slavím. V Mexiku budu za pár hodin přesně jeden měsíc. Za tu dobu jste se mohli dočíst, jak jsem tady šťastná, útržky toho, co se mi přihodilo a pár poznatků. Vše vypadalo dobře. Depka ale přijít musela, a když jsem se dneska ve škole dozvěděla, kolikátého je, už se na mě začala sápat. Vrcholu dosáhla, když jsem slyšela mluvit studenta z Belgie španělsky.
Najednou jsem zjistila, že jsem tady už měsíc a neumím vůbec nic a rozumím hodně špatně. A vedle je Laura, kterou nesnáším, protože je strašně sympatická, hezká a chytrá, pak se objeví i Ida, která také mluví jako duha a nakonec i Belgičan, o kterém ani nevím, jak se jmenuje. Vzpomněla jsem si, že všichni říkali, že po měsíci už budu rozumět a i tak nějak mluvit. Ale já nic.
Chci se vrátit…

Ale hovno! Nejsem přeci bez mozku. Dneska jsem se totiž dozvěděla, že Till, student z Německa, se chce vrátit. Má v Německu přítelkyni a je to fakticky idioto.
Ale je to prostě těžký… A moje sestra se mnou odmítá mluvit španělsky. Vím, že jí mám říct, mluv se mnou španělsky, jenže pořád neříkám. Ale je snad jasný, že když na ní spustím španělsky, tak mi asi nemá odpovídat anglicky, ne? Úplně stejný jako moje kamarádka ve škole, která mi začíná lézt na nervy. Té jsem to ale řekla. A nic.
Takhle jsem strávila polovinu dne ve škole. Tu druhou jsem spala. Patrně moje tělo není zvyklé na to, že už v 7 musí dávat pozor a první 3 hodiny jsou vždycky strašné! Musím si koupit párátka, jinak ty oči prostě neudržím… Už se mi smějou a jednou mě dokonce vyfotili, smradi! Druhou polovinu jsem tedy byla nasraná. Pořádně… Seděla jsem na negocios (obchod, bussines), které upřímně nesnáším, držela v ruce propisku a měla strašnou chuť ji mrsknout proti zdi. Udělat jsem to však nemohla, protože to byla mexická propiska, nová a pěkná… Naproti mě seděl Jorge [Chorche], který si kreslil do sešitu hákový kříž. Když jsem měla dělat na Histeria de México referát o Česku, zjistila jsem, že ve španělštině jsme byli fajnovou součástí Hitlera, protože jsme chtěli.
Když jsem sem jela, nějak jsem si myslela, že chvíli nebudu rozumět nic a pak najednou ze dne na den budu umět všechno. Mýlila jsem se.

11 komentářů: „Un mes

  1. Jorge je úplně nejlepší španělský jméno. Vážně. Nevěš hlavu. Já bych byla v deli jak Baťa s dřevákama. Určitě se vvrátíš a budeš umět:-)

    To se mi líbí

  2. Tyjo to letí. Ještě před nedávnem jsem se tě ptala kam jedeš, pak popřála štastnou cestu a teď? Už je to měsíc, ale blog pořád vedeš a je to strašně zajímavý číct, co děláš tak daleko od ČR.. Pisej dál:-)

    To se mi líbí

  3. Wau, mexiko. Vím, že tohle je těžké, ale docela ti závidím, že (jak čtu) chodš do školy pro cizince. Tam jsi na tom se všemi stejně. A máš tam sestru – to je mnohem lepší než být sama, ať už je jakákoli.

    To se mi líbí

Napsat komentář k Viki Zrušit odpověď na komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.