Vamos al super?

Řekli byste, že supermarkety asi jsou všude stejné. A já myslím, že to je rozhodně pravda. Nic není ale stejné úplně a mě baví tam chodit, poznávat nové věci, chodit kolem regálů a divnými výrobky, co jsem v životě neviděla, usmívat se na nakupující muže, klouzat se po podlaze, zakopávat a když se nikdo nedívá, tak jezdit na košíku.
Pues, cuales son las deferencias de super market en México y en Checia? Vezmeme to všechno pěkně od začátku, ať se nám nestane, že bych na něco zapomněla, což by byla škoda, když už se s tím píšu, že!
Když přijdete autem na parkoviště, pán s červeným šátkem vám ukáže volné místo a šátkem za autem vám značí, kolik máte volného místa a jestli jste si najeli špatně při parkování. Vylezete z auta, zamknete, jdete si pro košík, který je ale volně dostupný a nemusíte do něho házet desetikorunu a jdete nakupovat.
Hromada zvláštního ovoce, pomeranče jsou zelený stejně jako grepy a mandarinky, ale to je dobře, protože mají doma dozrát. Mně ale chutnají víc ty naše. Jsou takový šťavnatější. Banán se prodává ve čtyřech podobách: Zelený, žlutý (jako ho známe my), hnědý (k velmi rychlému zpracování!) a maličkaté jakchcete barevné. Vyskytuje se tu také papája, kokosy, ananasy, meloun náš, co známe pod názvem meloun, meloun, co znají pod stejným názvem oni, ale my to máme jako vodní meloun (nebo ten druhý?), dále víno a věci, které my neznáme a proto jsem si nezapamatovala jejich jména. A Avokádo! Je všude a také ho do všeho strkají.
Jdeme dál a na pravé straně vidíme maso. Můžeme ochutnávat šunky, sýry, všechno, co chceme, abychom se rozhodli, co je pro nás to nejlepší anebo si zkrátili dlouhou chvíli při nakupování. Nakonec si o něco řekneme a stejně jako v Čechách nám to naporcují, zabalí a přidají cenu. A stejně jako v Čechách mají i normální balené sýry a šunky ve stejných mrazácích a lednicích. Ale ne jako v Čechách, nebo aspoň myslím, mají na hlavě slušivé síťky na vlasy a pak polovina ještě roušky na pusince. A je to divný, ale všichni jsou hrozně milý. Takový nezvyk…
Jdeme dál, zastavíme se u intimních potřeb pro ženy, kde si můžeme prohlídnout hromadu balíčků s vložkami a dokonce tam jsou jedny Kotex. Ale i kdybyste se dívali sebelépe, nikde neuvidíte malé či větší krabičky s tampóny.
Jdeme dál k pečivu. Samozřejmě nikde na vás nekoukají obrovské police s pěti různými velikostmi a čtyřmi různými druhy chleba nebo rohlíky či housky, což je u nás naprostý základ. Místo toho na vás ale kouká krabice, která je vevnitř horká ukrývající baličky s několika druhy tortill. Btw: když jsem řekla, že v Evropě nejsou tortilly, vytřeštili oči a když jsem je sebrala ze země a polila vodou, zeptali se „A co tam jíte, proboha?“.
Ta nejzábavnější věc na pečivu je ale ta, že když chcete něco bez obalu, vezmete si kovový kulatý tác a kleště někde visící a jdete si nabírat, co za pečivo chcete. Když máte vybráno, půjdete k pultíku, kde vám to sečtou a dají do papírového pytlíku s nalepenou cenou.
Když jdete dál, přejdete regály s alkoholem, o kterém vám toho moc neřeknu. Jen asi to, že jsem zatím neviděla normální rum, Jelzina, zelenou a že jsem se až tady dozvěděla, kolik je na světě druhů vodky.
Když jdete ještě dál, narazíte na sladkosti, slanosti a sladkopálivosti.
  • Sladkosti jsou +- podobné.
  • Se slanostmi mám dvě věci co říct. Mají tak pálivé chipsy, že jsem ve škole uronila několik slz a vypila několik vod. Druhá věc je ta, které naprosto nerozumím od samého začátku, co tu jsem. Jistě všichni znáte Lay´s. Hrozně dobré chipsy a ty slané jsou ve žlutém obalu a jistě všichni vidíte před očima, jak vypadají. Tady mají naprosto stejné a stejné chutnající, ale jmenují se Sabritas. Chci vysvětlení.
  • Sladkopálivosti jsou věci sladké, které pálí, jak už název napovídá! Například lízátko s chili, bonbony… všechno! Musím říct, že na začátek mi to přišlo fakt hnusný, ale když si a to člověk zvykne, mohl by možná po půl roku stálého jedení říct, že to není tak špatné.
Když jdete dál, už vás nenapadá nic, na co zvláštního byste narazili.
A tak jdete k pokladně. Stejně jako u nás také tam mají nějaké drobnůstky, které při čekání vezmete. Jak už jsem ale jednou psala, kondomy byste tam rozhodně nenašli! Vyndáte věci na pás, paní vám to spočítá a mezi tím se můžete klidně rýpat v zadku (co to se mnou udělali!), protože brigádníci, kterým, za to musíte dát nějaké to dýško, vám to skládají do tašek. Do igelitových tašek, ne moc velkých, takže odcházíte a máte jich 15. Ať žije ekologie!
Máte tašky, uklizenou peněženku, svačící pěkný muž se na vás usmál a můžete se vracet domů. Na parkovišti si vás odchytne ten chlapík, co vám na začátku ukazoval jak zaparkovat, nandá tašky do kufru auta, vrátí vozík, ukáže vám, jak vycouvat, přijme penízky a už si to frčíme domů v klimatizovaném autě.
PS: Nemají tady Twister a ani obecně se tady normální zmrzliny s obalu moc nevedou… Kam ten svět spěje… A kopečková taky nic moc!

25 komentářů: „Vamos al super?

  1. Ty Layś budou stejný výrobce, jen je pro jinou oblast jinak jmenuje. Třeba je to v Mx sprosté slovo….. Angličeni taky nemají W, ale jiný název a já si nemůžu vzpomenout jaký!!!! Pus

    To se mi líbí

  2. Tady je zmrzlina výborná. Na dějepisné exkurzi si dokonce jeden borec dal jedenáct pořádných kopečků. =) Mě pořád překvapuje, jak se věci jmenují jinak. A naše pečivo mi tak moc chybí!

    To se mi líbí

  3. Ono s tím pečivem je to všude stejný. V anglii, kde jsem byla před 4 rokama měli všecko sladky, takže jsem 3. den přestávala jíst ty hnusný sladký bulky. Kdby mi dávali někde tortily, tak nevím co bych dělala, asi bych pořádně zhubla:D

    To se mi líbí

  4. Slovo "pošta" přede mnou nezmiňuj! Od začátku září mi bylo odesláno zhruba 7 dopisů. Mám všeho všudy dva. Některé jsou na cestě, některé už čtyři týdny u mé původní hostitelské matky, která sice kolem našeho domu jezdí minimálně dvakrát do týdne nakupovat, ale ještě se neuráčila mi je předat. Tak by mě zajímalo, kolik toho obdržím do dne svého odjezdu…

    To se mi líbí

  5. Ta úplně první byla jen welcome, pak jsem bydlela dva týdny u své koordinátorky a teď už jsem nastálo u své rodiny. Ale během tří týdnů dvojí stěhování, to bylo výživné. =)

    To se mi líbí

  6. jajajaj! tak bez zlatých polomáčených bych nejspíš přežila ale bez twistra? i když fakt je že žiju jenom s doměním že existuje ale naposled jsem ho měla ..hm..kdy? možná v létě? ani ne

    To se mi líbí

  7. =D super článek 🙂 nejvíc mě dostalo to s těma tortilama a sbíráním ze země =D jinak už si tam 3 měsíce a pořád takovejch zážitků-páni!!! 😉 hlavně že si tam užíváš a máš tam kámoše–to je fajn! =* A Twister by mi zrovna nevadil…maj tam třeba kyselej ksicht?! 😛

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.