Eres feliz?

11.10.09 (que sexy fecha!), 17:56
Stalo se něco zvláštního. Mezi mé oblíbené předměty ve škole se dostal zeměpis a literatura. Protože jsou asi jediné – kromě tělocviku -, kterým rozumím. Včera jsme měli zeměpis a ta hodina mě úplně odrovnala, změnila mé názory a konečně otevřela oči.
Na začátku mého pobytu jsem si přála, abych si byla vybrala spíše nějakou více civilizovanou zemi. Chtěla jsem nosit šály, gestikulovat při mluvení a tvářit se chytře a moudře, jako skoro moje sestra, která se vrátila z Francie. Před týdnem jsem byla smutná, že jsem si nevybrala něco exotičtějšího jako Jihoafrická republika, abych z toho roku měla co nejvíc. A včera jsem si konečně uvědomila, že Mexiko je to nejlepší, co jsem si mohla vybrat.
Začal zeměpis, učitel na sedmnáctý pokus plus mínus uklidnil třídu a začal vykládat. Přeskočíme to, že jsem se musela asi 10x kamarádky zeptat, o co jde a přejdeme rovnou k tomu, co jsem pochopila.
Profesor začal s tím, v jakých zemích mají nejlepší IDH (rozvoj zemí měřený dle statistik chudoby, gramotnosti, vzdělání, střední délky života, porodnosti…) Mně bylo řečeno, že jde o ekonomickou situaci v zemi. Na nejlepších místech se umístili Evropské země a tak jsem byla patřičně hrdá. Ano, bydlím ve vyspělé zemi.
Dále pokračoval HPI, což je jednoduše řečeno statistika šťastnosti zemí. A naprosto přirozeně ty země s nejlepší ekonomickou situací mají nejvíc šťastné lidi! Vážení přátelé, omyl! Zde se jasně na prvních příčkách objevila jen Latinská Amerika, na pátém místě Vietnam, na dvanáctém Egypt a další podobné země, do kterých bych to jistě neřekla.
A potom se profesor zeptal: „A proč myslíte, že to tak je?“ Protože jsme my v Evropě realističtější. Protože v tady v okolí Méxica jsou všichni maximálně optimističtí? Ale proč? Protože to mají v genech. Ano? Opravdu?
Učitel myslí a patrně to má i něčím podložené, že je to právě tím, že jsou chudší, že nemají tolik věcí, nemusí se tolik stresovat. Což tady rozhodně platí a já se tu stresuju jen, abych nevyšla ze cviku. Proč se stresovat, abys přišla na vteřinu přesně a proč být nasraná, když někdo přijde o 20 minut později Proč mít ve škole 10, když prolezu se sedmičkou? Proč se trápit, že je mi špatně? Proč na otázku „Jak je?“ odpovědět „Špatně“? Proč se stresovat?
Tohle my v Evropě vůbec neznáme. A já jsem dokonce myslela, že všichni šťastní lidi jsou jenom hloupí, že nevidí tu druhou stránku života. A jsem jediná? Teď ale najednou vidím, jak je to úžasný, jaká je to pohoda a že rozhodně i chytří lidé mohou být šťastní… Proč to ale tak je? Proč jsou lidé v chudších zemích šťastnější?
Když totiž máte hodně věcí, musíte se o ně starat. Musíte pracovat, abyste si pořád mohli dovolit stejný luxus nebo samozřejmě i větší, musíte pracovat, abyste mohli věci opravovat, když se pokazí, musíte pracovat, abyste mohli věci zkrášlovat, musíte se o všechno starat, kontrolovat, přemýšlet, jak to udělat lépe a musíte tvrdě pracovat, abyste měli pořád stejný příjem, protože jestli ne, už byste spadli dolů, což se nikomu nechce, když už si zvykl. Když to ale neznáte, když máte jen malý domeček, tři děti a tři kočky, houpací sítě místo postelí, jeden starší počítač, kuchyň a záchod, nemusíte se starat o tolik věcí a můžete něco nechat být, i když to nevypadá zrovna nejlépe.
Moje rodina je bohatá. Máma pořád něco zpravuje a kutí doma a táta se každý den vrací mrtvý z práce a řekne 3 slova, za celou dobu, i když se z něho máma snaží vydolovat i celé věty! A Marisol je pak naštvaná taky a já lezu do svého pokoje za počítačem. Ale zase kdo ví? Nemůžete mi věřit všechno.
Jediné, co mě teď zaráží je to obrovské množství telenovel, které jsou zde tak oblíbené. Telenovely, kde nikdy není nikdo úplně šťastný a v jednom kuse tam trpí všemi možnými nemocemi a pořád se tam zabíjí.

15 komentářů: „Eres feliz?

  1. Přijala jsem během služby postřeleného policajta, byl střízlivý a nepozvracel mě. Jsem šťastná! Máme plnou nemocnici prasečí chřipky a nemáme roušky ani oočkování. Jsem šťastná(že mám o víkendu volno). Každý by se měl radovat ze života stále a hledat k tomu sebemenší záminku. Ať je křesťan nebo babtista, chudý nebo bohatý, evropan nebo afričan. howg. Pusuju tě!

    To se mi líbí

  2. To není o národech, nýbrž o jednotlivcích. Každý má jiné priority. Když na první místo posadím peníze, luxus a pohodlí, musím se podle toho i chovat. A nezáleží, zda žiji v Čechách, Rumunsku nebo USA.

    To se mi líbí

  3. Možná právě proto, že chudší lidi jsou skromějí a tolik toho k životu nepotřebují, tak jsou šťastnější.. Dokáží se radovat z maličkostía bohatě jim stačí byteček nebo domeček (i když by to byla chatrč) děti a rodinná pohoda. My evroani se pořád někam honíme, děláme až do 5ti odpoledne, enbo sedíme ve škole, stresujeme se, neužíváme si života a pořád je nám na duši kladeno, že se máme učit, jinak z nás nic nebude.. Bohuže ne vždy to tak je.. Takže raději být chudší a štastná, než bohatá bez rodiny, přátel a štěstí..

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.