Navidad, tiempo de tranquilidad y paz

Jak říká nadpis, Vánoce, čas klidu a míru. Slaví se narození děťátka boha.
M: A co děláte v Česku na Vánoce?
T: Je to hrozně milý. Máme večeři s kaprem, pak se přesuneme k dárkům, povídáme si a jdeme spát.
M: (Pozvednuté obočí) To je všechno? Není to nuda?
Los Mexicanos jsou prostě jiní. Jak probíhaly mé Vánoce? A vlastně jak ještě probíhají?
Po sedmé hodině jsme se odebrali do kostela. Rodina jako normálně pozdě a nemůžu říct, že by se jí chtělo. Nebýt matky nejvíce založené na své víře, na kostel bychom se vybodli. Přijeli jsme tam o víc než čtvrt hodiny později a kostel (ten, co už jsem tu jednou ukazovala, ten nový, moderní) byl již plný a lidi seděli i stáli venku před kostelem. Tak jsme si taky stoupli.
Mluvilo se o narození Ježíše, jak je to super věc, a že to oslavujeme a zpívalo se, stoupalo, klečelo, říkalo se „la paz“, křižovalo se, nandávalo Marisolino triko, které jí pořád padalo, modlilo se a za hodinu a čtvrt bylo po všem a už jsme se vraceli nás 7 v jednom rodinném autě pro sedm. Dnes jsme ale neměli mít jenom normální večeři, ale i posadu, což je věc, co se může dělat myslím jen během 9 dnech (nebo více) před Vánocemi. Je to o tom, že jak Panna Maria y Josef (Virgen Guadalupe y San José) už byli těhotný a chtěli se někdy ubytovat. A 9x jim řekli „táhni“ a poslední „jdi do chléva“. Ale to až později. A na tuhle věc se potřebuje také jedna „piňata„, kterou můžete znát z amerických filmů. Věc naplněná sladkostmi visící a houpající se na provazu ve vzduchu a člověk se zavázanýma očima jí musí trefit klackem a rozbít, přitom má čas dokud se zpívá jedna písnička určená pro tuto příležitost. A my jsme ji šli koupit. Většina obchodů otevřených a u lidí prodávajících na ulici věci na Vánoce je hromada. S tímhle jsem také koupili rachejtle, u čehož jsem válela historkami, které nám vyprávěla maminka (většinou při jídle) o svých pacientech s upálenýma rukama nebo bez obličeje a už jsme si to šinuli domů.
Tam se ostatní převlékli a načesali, já ne, protože už jsem byla. Jen jsem se bodla do oka tužkou na oči. Já mám totiž takovou skvělou taktiku líčení se, že u toho nevidím a tak je to vždycky strašná zábava, opravdu se moc pobavím.
Kolem desáté hodiny se začali trousit všichni. Dohromady nás bylo 18 a před tím ještě na návštěvu přišli 3 přátelé z toho jedno dítě jmenující se Berny (čemuž jsem jednou řekla Barney a oni z toho spadli pod stůl) oblečen jako andělíček, což sklidilo hodně „Áááá! Que bonito angeliitoo!“.
V Mexiku se normálně slaví s rodinou. Čímž se ale nemyslí rodina jako máma, táta, jedna sestra, ale jako máma, táta, 6 sester, 8 bratrů, bratranci a sestřenice, jejich bratranci a sestřenice ze 13tého kolene, strýčci, tety, babičky, dědečci a když někdo z kamarádů neměl s kým být, tak i kamarádi. Jak se ale moje rodina přestěhovala sem do Meridy, tak tady rodinu nemá, takže jsme Vánoce trávili se sousedy. Jedna rodina, ve které žila 2 měsíce Laura ze Švýcarska, ale pak radši táhla, tato rodina má dva rodiče (haha) a tři děti, ale jedno studuje ve Švýcarsku a druhé žije v DF, ale teď je přišlo navštívit, jeho mám hrozně ráda, super buena onda, a třetí a nejmladší dítě je staré jako já a je pořádně šílená. Druhá rodina má dětí 5 (!)(ale to je normální), tři dcery a dva syny z toho ten starší také žije v DF. Ale také přijel.
Máma a její pomocníci udělali dva stoly hezky vánočně vyzdobené a tedy po té desáté hodiny noční začali přicházet lidé pěkně vystrojení na podpatcích. Jako já! Sesedli jsme si venku a povídali si. A pili. Už alkohol. Jsou to prasata! Ale my jsme zase víc perverzní, tak co, že. Povídali si, smáli se a pak přišlo „Posada ya!“ kdo bude držet isdflsd? Můj soustředěný výraz stejně nepřišel na to co to ldsknad znamená. Ale v každém případě jsem to měla držet já, jako ten nejmladší, co tam byl, což mě urazilo. Později mi vysvětlili, že je to malý ale strašně těžký Betlém. Rozdělili jsme se na dvě půlky, jedna zůstala venku a druhá vešla dovnitř domu. Zapálili jsme malé svíčky, mě postavili dopředu jako tu nejdůležitější a začali zpívat z papírů, které nám vytiskl otec. Já jsem si spálila svíčkou celou ruku a myslela jsem, že mi ta druhá upadne. Má to hodně slok (typovala bych, že 9 podle těch dnů, ale to mi zase připadá moc). Každá sloka 4 verše zpívající se v chorálu (pokud si dobře pamatuju z hodin hudební výchovy). Začínáme my z venku, žádající nocleh, pak oni, my, oni, my, oni…. a nakonec již mrtví únavou (dobře se můžete vžít do role těch dvou svatých), řeknou „tak poď“, já vyděšená strachy, protože jsem nevěděla, co dělat, jsem vešla, jak mě tlačili, a sfoukla svíčku. Vešli jsme všichni, sfoukli svíčky a rozešli jsme se.
Dále pánové vytáhli své…
PRASATA!!!
…prskavky…
PRASATA!!!
…rachejtle…
PRASATA!!!
…věci na ohňostroj…
PRSATA!!!
a začali to zapalovat. Vánoce, svátky klidu a míru a oni tady třaskaj.
Nikomu to ruce neutrhlo, ale já se rozhodně lekla a nebyla jsem jediná. Ale bylo to pěkný. Máme od toho sice celkem zaneřáděný trávník i bazén, ale tak co.
Už se blížila půl noc, já jsem napsala sestře sms a škodolibě doufala, že jsem ji vzbudila a to už se vši shromáždili v
sala, máma požádala o odložení mobilů a foťáků a o ticho. Vzala do rukou sošku děťátka stejně jako sousedka svůj košík se svými soškami a začala říkat, že život a že Jesu Kristo a že se narodí v našich srdcích a pak vzala do ruky knihu a začala číst pár odstavců, čemuž nemůžu říct, že bych zrovna rozuměla. Po dočtení se zpívalo něco s roo roo, při čemž ty dvě ženy houpaly svými košíky s děcky. Potom četli muži odstavce z bible a vždy po konci se zpívalo. Zvonili asi 3 mobily a matka se netvářila zrovna šťastně. Nakonec pár modliteb a někdo řekl je 00:01, felicidades! Já jsem skočila na sestru, protože má narozeniny 25. 12. 09 a ostatní skočili na ostatní s „Veselé Vánoce“, čemuž já jsem nerozuměla. Oni mají Vánoce jako Vánoce jako Vánoce až 25. 12., ne jako my, 24. Objímalo se, přálo se vše nejlepší a konečně se šlo jíst. Obsadili jsme ty dva stoly a kus. Jedli jsme všechno, co se dalo, bylo to ho fakt hodně. Co by vás asi zajímalo nejvíc je, že jsme měli krocana. Při čemž jsem si vzpomněla na Mr. Beana. Hihi. Také h
odně druhů mas, omáčky, dva druhy špaget, brambůrky, ovocný salát, bramborový salát a určitě ještě něco. Hromada hromada hromada!
Najedli jsme se a povídali si. Později jsme se rozdělili na dvě půlky – mladí a starší – a zase si povídali. Někdo spal, někdo ne. Já jsem umírala zimou. Ale ach ta lenost jít se obléct. Starší se vzbudili a tancovali na super disco, z kterého byl táta neuvěřitelně nadšený.
Když sestra odešla spát a Fer také, řekla jsem si „dokončím tohle Sol a jdu spát!“. Tak jsem ho dokončila, řekla, že jdu spát a oni
Néé! Vem si deku!. Tak jsem si ji vzala.
BTW: Mají pivo, které se jmenuje Bohemia.
BTW: Nedala jsem pořádný důraz na to, že tam celou dobu chlastali. Ale už mi to přijde trapný to pořád říkat, ale myslím, že všichni my jsme měli tak 13 promile. Já to na sobě necítila, šťastná.
Když se starší odebrali spát, zaujmuli jsme jejich místo vevnitř a přepnuli na jiný typ hudby, ale stejně super hlasitě, za což by mi doma urazili hlavu. To bylo někdy v 6 ráno. A já byla už probuzená a nadšená, protože jsem nikdy nebyla na fiestě až do rozednění. A ono normálně vyšlo slunce. A bylo to úžasný, tancovali jsme, dělali kraviny, já rozbila DALŠÍ skleničku (ale nikdo, kdo to viděl, neumí vysvětlit, jak se to stalo. Prostě jsem ji skoro jenom položila a ona se roztřískla!). Bylo to úžasný. A v 9 ráno (!!!) jsme končili. Vyprovodili sousedy, uklidili flašky, maličko poklidili z nejhoršího a šli spát. Já jsem s tím nesouhlasila, protože jsem myslela, že neusnu, a když jo, tak se probudím tak v 11.
Nestalo se! Usnula jsem a vzbudila mě sestra ve 2! Superšťastná!
Vzbudili se ostatní, dalo se pár dárků a já už končím, protože mě to sere. A všichni tady hrajou „Hádej, co z Disney jsem?“ a já se tady seru s tímhle!
PS: Ano, piňatu jsme nedali.

16 komentářů: „Navidad, tiempo de tranquilidad y paz

  1. No dobrá alkoholová párty … Je vidět, že se chlastá všude, v tom jsou si lidi blízcí skoro všude. Já až teď objevil kafe s baileys a musím říct, že mi to fakt šmakovalo. Ale jít chrápat v 9 a budit tě ve 2, to jsou docela čiperný, jsem myslel, že budou mrtvý až do večera (další pařby).Jo a pěkný fotky!

    To se mi líbí

  2. no jako celá 9.C se sesla jen na toho valentýna..to si tam byla 😉 aod tý doby byly nejaký srazy na viktorce ale tam bylo jen par lidi… takze o nic neprichazis ;-P

    To se mi líbí

  3. V roce 2010 nech zlo a nenávist na hřebíku viset. Štěstí, láska ať Tě provází a nic důležitého ať Ti neschází. S penězi ať vyjdeš a dobře si žiješ. Prostě se v roce 2010 jen raduj a užívej života 🙂 A taky přeju hodně úspěchů v blogování a velkou návštěvnost!!! 🙂 a snad se zdravá vrátíš domů 😉

    To se mi líbí

  4. Káji, ty mě bavíš!!  Fakt pěkný..:-))))  Ale už přijeď, ju? Co bys takhle řekla Dunkanu?? 🙂 .. v nejhorším next year, ju? papa, posílám pusu a hrozně se na tebe těším!

    To se mi líbí

Napsat komentář k matička Zrušit odpověď na komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.