Verdad que rápido, vdd q rápido

Dneska ve škole v klimatizované třídě jsem se dala do přemýšlení. Propřemýšlela jsem se přes hada s brýlemi, fotky, rovnátka, prasata, Anděly, neschopnost mluvit česky až k emailu, co mi včera přišel z AFS a vyprávěl o předodjezdovém kempu tady v Mexiku. Že bude od 30. 6 do 2. 7 a že od nového roku změnili aerolinie pravidla a že musíme mít jen jeden kufr. Tak jsem si na to tak vzpomněla. Pak jsem si vzpomněla, že už přišel červen. Že je třetího června. A že už jsem v Mexiku 9 měsíců a že mi zbývá méně než jeden měsíc. Čtyři týdny….
Musela jsem chvilku ještě popřemýšlet, jestli to opravdu není jenom nějaký blbý vtip. Ale po zeptání mnoha mých spolužáků jsem zjistila, že ne. Uběhlo to tak neuvěřitelně rychle… Nikdy jsem si nemyslela, že můj pobyt v Mexiku může skončit. A tak rychle. Un mes…
Mám smíšené pocity. Na jednu stranu už se mi stýská po Česku, po svobodě, po tom jak voní má postel, po mém hnusném paneláku a po tramvajence. A nemůžu se dočkat koukání na seriály se
sestrou, matčin obličej, když si s ní chci povídat, ale ona stejnou touhu nesdílí, protože přišla polomrtvá z práce, spaní s Mikešem i za obavy, že mě v noci poškrábe, povídání si a dělání ksichtů s Kriki a dělání největších kravin s Chůli a Klári. Nebo na bramborové knedlíky, svíčkovou nebo těstoviny s kuřecím a se sýrem! Či snad na to, že v zimě bude méně než 10°, na jaře vyleze sluníčko, v létě nebude každý den kolem 40 a na podzim bude chcát! Také se těším na to, jak na mě bude reagovat okolí a jestli já pocítím sama v sobě nějakou změnu, když se vrátím zase do toho starého.
Ale na stranu druhou mě děsí žít bez tortil, bez vody v Jamaiky (agua de Jamaica), bez toho že  by všechno jídlo pálilo. Bez Oxxa na každém rohu, bez vysokých podpatků a tří hodinového připravování před tím, než se jde na diskotéku nebo do baru. Jít do baru! Oslovovat lidi, co neznáme a normálně s nimi zavést hovor, to, když vám všichni muži podrží dveře, mašle a kytky ve vlasech, školní uniformy a lezení po všech kamarádech. Krom tohoto všeho přichází jedna myšlenka, která mě celkem zabíjí. I když trávíme s kamarády všechen čas říkáním „Určitě se někdy potom uvidíme! Já pojedu do Mexika nebo ty do Česka! A zasnoubíme naše děti!“, tak – řekněme si to na rovinu – není moc velká šance, že se někdy uvidíme. Teď si třeba půl roku budeme psát na facebooku nebo msn a pak už všichni zajedou zase do starých kolejí, půjdou na VŠ nebo do USA či do Kanady, budou pracovat, budou mít děti, vnoučata a umřou. Nikdy už to nebude takové, jaké to bylo. Ale s tímto jsem sem přijela, není to žádné překvapení. Ale snad nebudu mít pravdu.
No, hoďme to za hlavu. Teď je důležité, abych si užila ty poslední dny (27 dní), užila kemp a vrátila se tam k vám! A byla šťastná! Za všech okolností se na vás moc těším!

7 komentářů: „Verdad que rápido, vdd q rápido

  1. Že už to nikdy nebude jako dřív, to je pravda, ale že se už nikdy neuvidíte pravda rozhodně není!!! Zůstanete v kontaktu na facebooku a jednou za tebou někdo přijede a za pár let ty přijedeš za nima! Už za mnou byl i Renzo, kterej je až z Argentiny, to je ještě dál ! Navíc my jsme se s AFSákama dohodli, že se za 10 let sejdeme zase na jihu u Montpellier… a už se to blíží !!! ,o) Pus a to co říkám, je pravda pravdoucí, hlavu nahoru !

    To se mi líbí

  2. Ani nevíš, jak my se na tebe moc těšíme!!! Pozvi kamarádky do Prahy a neustále jim to připomínej a vnucuj a to by v tom byl čert, aby nepřijely!!!! Moc tě pusuju a pojď domůůůůůůůůůů! i

    To se mi líbí

  3. Však my všichni už se na tebe taky moc těšíme, Kájo 🙂 Jen je škoda, že nebudeš s námi ve třídě 😦 Ale na druhou stranu tomu rozumim. Já měla problémy to všecko chápat během roku, natož abych se učila celej rok najednou! Stejně se připrav na to, že na tebe v září všichni naskáčeme a budeme mít všichni plno dotazů 🙂 Měj se hezky Áňa 🙂

    To se mi líbí

  4. Šíleně se natebe těšim. Budem kravit…a musim ti povyprávět o "manévru" mojí kamarádky 😀 Počůráš se smíchy. :DD a pojedeme na  stalina… huuu 😀 :*

    To se mi líbí

  5. Před pár dny přijel Pavel z Austrálie a prej je to tam tak „easy“, že si dá ještě rok. Možná dopadneš taky tak, ségru mám v Anglii asi 8let 🙂 No a pálivé jídlo super, akorát makarony with tomato sauce co jsem měl v sobotu způsobily, že jsem se po 3soustech otíral kapesníkem … Nechápu, jak to můžou jíst v Mexiku ve vedru. Asi bych vypadal hodně blbě 🙂

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.