Hace un año

Včera to byl přesně rok, co jsem odjela do Mexika. Byla jsem zmatená a plná očekávání. Dnes touto dobou jsem již spala v Méxicu dole palandě v pokoji s asi 50 dalšíma holkama z různých států, které taky neuměli španělsky a také nevěděli, co mají čekat.
Už je to rok. A já už jsem zpátky doma v Čechách. Už to mám za sebou. Už to skončilo a já si to pořád nedokážu uvědomit. Nechápu to, jak to mohlo uběhnout tak rychle. Že už skončilo chození na UVM i na Tec, že už nikdy nebudu mít do školy uniformu, že už nebudu mluvit celé dny mexicky (prasečí španělština), jezdit všude autem, mít zaracha od rodičů, pít aqua de naranja a jako nejnormálnější věc pít tequilu bez jakýchkoli výčitek, že jsem utratila TOLIK za jednu blbou flašku. Dělat si čaj v mikrovlnce (fůj!), jíst čili papričky k housce s avokádem a šuknou, vymlouvat se, že jsem nerozuměla, perdon, chodit každou chvíli do Starbucks, už asi neuslyším, že jsem bílá, nebudu poslouchat španělské písničky, nebudu koukat každý den v 5 na mexickou telenovelu La rosa de Guadalupe…
México mi připomínají jen ty miliony zážitků, miliony vzpomínek, miliony fotek, had v brýlemi, kterého používám jako boa, penál, na který se mi podepsali kamarádi z Meridy, deníček, foťák, opice, co mi dala sestra ze Chiapasu, kondom s aroma a barvou, gumičky na vlasy, obrazy, pohledy, kartičky do školy, panáky, knížky, věci, co jsem ukradla, boty, kalhoty, trička, tričko s I ❤ MX, obraz s I ❤ México s obrácenými barvami vlajky, fotky, které nosím v peněžnce… VŠECHNO! Připomíná mi to všechno, protože se na to zapomenout nedá! Bylo to neuvěřitelných 10 měsíců a 13 dnů plných úžasných zážitků, úžasných lidí, radosti a zvláštností. Poznala jsem hromadu osobností, z nichž jsem si vzala hodně. Také jsem se stačila z některých poučit, zjistit, že svět není tak dokonalý a překročit některé klacky, které mi byly házeny pod nohy.
Před rokem…
PS: Na počest mého méxického pobytu jsem si koupila za obří peníz lístek na koncert Davida Guetty. Byl v Méridě i v D.F. Já jsem na něm nebyla a tak půjdu teď! Doufám, že tam neproliji moc slz. Připadala bych si trapně.

9 komentářů: „Hace un año

  1. Studovat v zahraničí je jeden z mejch velkejch snů. Problém je v tom, že to je většinou dost drahý a získat stipendium taky neni jednoduchý, tak by mě zajímalo, jak ses tam dostala ty.

    To se mi líbí

  2. AFS má teď hromadu stipendií a není moc nikdo, kdo by si je vzal. Ráda podám bližší informace. Napiš na mail, na blog, na cokoli 🙂 Pokud vyjedeš, rozhodně nebudeš litovat… Můžu říct, že to bylo to nejlepší, co mě kdy potkalo. Opravdu 🙂

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.