Noviembre de 2010

Po dlouhé době se vracím zpět k mému kočkovitému tuleni. Za tu dobu se stačilo změnit mnoho věcí; konečně mám za sebou zkoušku DELE ze španělštiny, jejíž výsledky se dozvím za 3 měsíce, začala jem otevřeně nenávidět svou práci, začala se zase učit do školy, přiznala jsem si, že můj notebook již nebude nejmladší, zjistila, že tuleni jsou strašně vtipná a dementní zvířata (pamatujte si to, až mi budete kupovat něco na Vánoce), že Vavruška dělá nejlepší taneční na světě a že nekteří lidi jsou odporní a nikdy se nezmění. Přiznala jsem si, že hodinky jsou úžasné věci. Doložila, že miluji čenobílé české filmy. Se strašnou bolestí na srdci jsem zjistila, že si musím mýt ofinu každý den a že prostě nemám koule na to, abych si depilovala nohy depilátorem. Začala jsem zase luštit sudoku, rozhodla se ve škole chodit i na francouzšinu, prodala svou první peněženku z krabiček od cigaret a začala nový rok novým diářem.

Poslední dobu jsem trávila trošku jinak, než ostatní. Chodila sem do školy zřídka, místo češtiny měla španělštinu, dozvěděla se drby od učitelů o ostatních učitelích, slunečné dny jsem zůstávala doma a ty neslunečné také. Před testy nabiologii si opakovala, co znamená arrastrar, trhala si vlasy a koukala na nejlepší mexickou telenovelu na světě. Ty zkoušky daly mé psychice zabrat. Není v tom jen těch 2060 korun, které jsem měla za zkoušku zaplatit, ale teď se v tom testu zobrazí celé mé zakončení nad Mexikem. Poznám, jestli můžu nosit beztrestněv hlavě kytky a mašle, psát si do životopisu, že jsem na španělštinu expert, radit kamarádům na hodinách španělštiny a když mi moji kamarádi na msn řeknou, že jsem místo albánští politici by si neměli dobírat egyptské malobchodníky, protože by se mohlo stát, že jednoho dne zhynou bolestinou smrtí napsala můj pes smrděl tak, že jsem myslela, že všichni zemřeme bolestivou smrtí, tak si řeknu, že to byla chyba z nepozornosti a že jinak španělsky umím. Když to neudělám, přejdu do nálady Všechno je ztracený a skočí na mě zase to, že jsem úplně vypatlaná.

Ne, není to jen o tom papíru (který si zarámuju a v den, kdy ho budu mít – pokud – tak si ho přidělám před jméno na facebooku), je to o tom pocitu. Tak mi hlavně nezapomeňte držet palce. A za chvilku tu budou Vánoce. Už mi v pokoji svítí svíčka a v MP3 mi jedou koledy. Hih

9 komentářů: „Noviembre de 2010“

Držim palce, karo.. a z tou fráninou jsi tedy rozhodnutá? :-)) Jestli jo, tak je to super!!

To se mi líbíTo se mi líbí

Odpovědět

samozřejmě že to zvládneš;) to je přece jasné 😉 🙂

To se mi líbíTo se mi líbí

Odpovědět

A kterou tu úroveň děláš?

To se mi líbíTo se mi líbí

Odpovědět

jojo skvele to peneženky 😉

To se mi líbíTo se mi líbí

Odpovědět

No já nosim peníze buď po kapsách nebo ve visačce do práce. A koledy i na mp3ce? To jich nemáš z obchoďáků dost? Se těšim vždycky na nedělní hard and heavy v rádiu, koledy už pár let sabotuju.

To se mi líbíTo se mi líbí

Odpovědět