Předvánoční čas

Pondělí jsem prožila ve škole, úterý na školní akademii a stresováním se po dárcích, středu nelegální dvanáctkou v práci, nelegální hodinkou a mužem a gymlit párty a dnes je 23. prosince, den před tím velkým dnem, kdy vrcholí stres a vánoční přípravy. Všichni zmateně běhají po krámech, jsou nasraní, házejí do sebe svařáky jeden za druhým, věsí záclony, dopíkají cukroví a tahají zelňačku. 
Já jsem se probudila, rozlepila oči, rozmluvila se trochu, protože všechny moje dutiny byly obsazeny sympatickými hleny, kde si spolu s bolestí hlavy pořádají vánoční fiesty, vysmrkala jsem se, rozmyslela se, kam šlápnu, abych pošlapala co nejméně věcí, vyhopsala z pokoje jako dost handicapovaná laň, pozdravila matku s kočkou a potácela se do kuchyně.
Udělala jsem si snídani a pokoušela jsem se jí za chodu jíst. Musela jsem při tom napsat sms, zapnout počítač, dát matce věci na vyprání a čelit nebezpečné sestře, která mi chtěla vzít mojí housku s rajčetem a vyměnit ji svojí za housku se šunkou.
Dokoukaly jsme Chobotnice ze II. patra a usoudily, že je to vlastně nudný. Matka začala dělat bramborový salát. A já jsem si měla poklidit pokoj. Přistihla jsem se při koukaní na počítač, do zrcadla a nakonec jsem se vrátila do kuchyně. Na plotně byly 2 hrnce a tak jsem odklopila pokličku a zeptala jsem se udiveně matky „Proč vaříš čočku?“. Máma protočila oči a zařvala, že je to uzený a pak ještě přihodila několik pochyb o mé inteligenci a ptala se sama sebe, jak je možné, že její gymnaziální skoro osmnáctiletá dcera nerozezná obrovský flák masa od čočku.
Šla jsem si zase uklízet a po několika minutách jsem se zase vrátila do kuchyně. Vyžadovala jsem přidělení nějaké práce. Bylo mi přiděleno loupání brambor a tak jsem práci slušně odmítla, ale už bylo pozdě. Aby to nebylo sestře líto, šla jí matka vzbudit. Chtěly jsme si pustit slepici Zoru (Cimrman), ale matka neví, kde je a tak jsme zůstaly v tichu. 
Salát dodělán, prsty spálené, matka míchající salát a děti intenzivně ujídající. Matka začala sentimentálně vyprávět, že její maminka vždycky nenáviděla, když jí se sestrou ujídaly pod rukou nedodělané jídlo rovnou z pekáče. Matka ale říkala, že my – jako malé – jsme to nedělaly a tak z toho bývala smutná. Po chvíli to však přehodnotila, protože ze salátu zbyla asi půlka.
Matka dokončila vykostění kapra a ptala se nás, co teď s tím. Když sestra odpověděla, že boty, matka zase protočila panenky a začala říkat, že boty jen z kůže, čímž jsme jí oponovaly, že to by nemělo žádnou podrážku a že matka o podrážkách mluví neustále.
Sestra si dělala kakao a tak jsem chtěla také. Zbylo ale jen na ní a tak jsem si uklidila kakaový hrníček a napsala jsem na nákupový papírek „kakao“. Moje bilingvní sestra nakreslila pod obrázek španělské kaka
Sestra mi skočila na záda a držela se tam dlouho. Máma začala telefonovat s dědou a my jsme začaly zpívat koledy v několika jazycích.
Volala mi zoufalá sestřenice, co má koupit sestře a matce.
Mámě volal strýc, co má koupit nám.
Mně volala sestřenice, co má koupit dědovi.
Děda volal mámě, jak to bude zítra.
Mámě volala teta, co nám má koupit.
Máma nechápe pointu vánočního úklidu. Proč ještě dělat tolik zbytečných věcí, když už je tolik jiné práce? Tuto myšlenku jsme hojně podporovaly a snažily jsme se matku přesvědčit, že ani úklid našich pokojíčku není nezbytný. Matka ale argumentovala, že úklid pokoje není vánoční úklid, ale standartní úklid, který by se měl dělat automaticky a pokud si neuklidíme, nebudeme mít vycházky.
Všechny 3 na sobě máme krásný domácí obleček s několika dírami, který už dost smrdí. Nečesaly jsme se a některé ani nemyly.
Předvánoční pohoda!
PS: Celý článek je fikce a jakákoli podobnost se skutečností je čistě náhodná.

18 komentářů: „Předvánoční čas

  1. zase jeden z těch lepších článků. Vystihuje všechno naprosto přesně. Dokonale vim, jak si se cítila když si to psala 😀 nasmála jsem se.

    To se mi líbí

  2. Jak je to všude stejný… Já se snažím svůj pokoj uklidit už od rána, zatím jsem nebyla úspěšná… Ale zato jsem vyřídila pochůzky, co mamka nestihla, uklidila koupelnu, nazdobila stromeček a opakovaně všechny rozčilovala.. Do rána času dost a proč uklízet, když tam za dva dny bude zas bordel, že…

    To se mi líbí

  3. [4]: Jábych neřekla že je to všude stejný 😀  Já jsem ráno vstala, rozdělila cukroví do 4 krabic (teta, durhá teta, děda, my), pak jsem jela koupit dárky, jelikož přes advent nebyl v§bec čas, teď jsem sice doma, ale koukam na filmy místo toho abych ty dárky třeba zabalila 😀

    To se mi líbí

  4. [7]: Ale jo, tím, co jsi tu napsala, jsi dokázala, že to stejný je 😀 Koukáš na filmy, místo aby balila dárky. Zelňačka je nedodělaná. Protože se ti nechce, tak jako se nám nechce uklízet pokoj a dělat další věci. Všude se to odkládá, co to jde 😀

    To se mi líbí

  5. No já včera teprve nakupoval dárky a uklízím až dneska a navíc si musím ještě dnes sbalit na hory, protože zítra ráno jdu zpívat do nemocnice a potom hned jedeme… začínám vyšilovat 😀

    To se mi líbí

  6. [12]: Áááááááááááááááááááá to je ten slavnej Vojta, co sabotuje náš sbor? :DD A víš už, že jsem k vám chodila?? 😀 :))) Nicméně jsem taky nakupovala až včera, zpíváme až 26, ale já budu na horách, takže zase nic. Letos jsem sabotovala většinu Vánočních koncertů kvuli škole. fakt mě to mrzí, ale nešlo to jinak

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.