Čtyři ženy na chalupě. Dva muži zpravující světlo na téže chalupě v jiném patře. Ženy se chtějí kouknout na televizi, leč nenachází již několikátý den ovladač. Rozběhne se obrovské pátrání. Každá z žen hledá v krabicích, po parapetech, ve stolcích, v šuplíkách, v peci, na zemi, na stropě. Soustředěně a neohroženě se každá vrhá všude, kde by mohl být schovaný a v zoufalosti se koukají na místa, na kterých již každá z nich byla alespoň 3x.
Nejstarší z nich najednou zakřičí „Co je v týhle krabici?“, a začne ji rozbalovat. Papírová krychle objemu cca. 15 centimetrů krychlových je pečlivě uzavřena. Žena ji otevře, podívá se dovnitř a zaječí „Cukroví!“. Během pikosekundy jsou všechny 4 v malé kuchyni a zkoumají, o co jde. Vteřinu na to koukají a pak do toho bez okolků začnou hrabat rukama, všechno ochutnávat a mlaskat.
„Koukněte se na to, jak je to krásný!“
„Jé! Vosí hnízda! Dej mi jedno!“
„Ááá, no to je orgasmus! Už jste zkusily tohleto s marmeládou?“
„Má to i čepičku! Vidíte tu čepičku?“
„IŠELSKÝ! Dej mi ochutnat!“
„Odkud se to tu vzalo?“
„Vidíte ty rohlíčky? Takhle mají vypadat rohlíčky! Ne ty naše loupáky!“
„Nemluv a dej to sem… Ty se úplně rozpadaj na jazyku!“
„No a kdo to přinesl?“
„Je tam ještě jedno s tím ořechem?“
„A nebyl to někdo ze známých tady a nenechal nám to?“
„Chce někdo ochutnat to linecký?“
„Kdo by to tady nechával?“
„To hnízdo má náplň úplně až do středu!“
„A nenechali si to tady ty pánové řemeslníci?“, na chvilku se vyděsily.
„Teď už jim to stejně nemůžeme dát poloprázdný!“, a strčila si slepovanec do pusy.
„Je tam ještě jeden?“
„A to jako přijdou a bmhbmhbhmbhmbh eh eh?“
„Buď mluv, nebo jez!“
„To jako budou odcházet a řeknou ‚Máme tady někde tu krabici s tím vynikajícím cukrovím, co jsme vezli až z Adžmahu, aby jím obdarovali prezidenta USA?‘ a my jim ho dáme poloprázdný?“
„MARCIPÁN!“
„Ne! Dej ho sem!“
„No tak teď už je pozdě, poloprázdný jim to fakt dát nemůžeme…“
„Marcipánový stromeček! Kdo chce kus? Áaaaa…“
„Udělat marcipán je strašně težký! Jednou jsem ehehchlemdach… jednou jsem o tom četla!“
„Já se jich jdu zeptat!“
„Co když to bude jejich?“
„Ten salám má vevnitř tokový to bílý“
„Mmm! A jak je to tam zakroucený?“
Během patnácti minut do sebe ženy narvaly 3/4 krabice s cukrovím a dále nepokračovaly jen proto, že začalo hrozit, že cukroví bude znovu venku, ale rozhodně ne tak dekorativní. Bez jakékoli výčitky či zamyšlení, jestli to patří jim nebo jestli si to zde jen nějaký chudák nechal. Nějaký chudák, který netušil, že v domě nepobývají 4 spořádané ženy, ale 4 prasata, které sežerou všechno, co vidí.
Bohužel pro zajímavost tohoto příběhu, ale probuhík pro ty ženy, krabice patřila chaplupě a cukroví snědly zcela legálně. Přinesl ji jeden z řemeslníků a ony mu po zbytek jeho návštěvy líbaly ruce a posílaly tisíce pozdravů mamince, která toho napekla ještě 16 kilo.
Jediný kočičí tuleň na světe 
Jo, příběh super, ale kde mám teď sakra sehnat ty vosí hnízda, nebo aspoň ty s tím ořechem ???????!!!!!!! Uuuuáááá, máme akorát cukr v cukřence.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ahooj sper příběh!A taky blog nechceš ho mít spřatelený
To se mi líbíTo se mi líbí
Doufám, že článek nečetl matikář nebo tvoje sestra, neb z krychle objemu 15krychlových cm byste se moc nepřežrali … I krychle o hraně 15cm by byla docela malá pro prasata 🙂 Išelský ještě máme, linecký taky, snad jenom úly došly.
To se mi líbíTo se mi líbí
Úžasný článek 😀 A našly ten ovladač? 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak 15cm krychlových jsem nezkoumala, zato jako učitelku jazyků mě hned v první větě šokovalo, co ti muži Zpracovali… ,o)
To se mi líbíTo se mi líbí
Adulter: Někdy i cukr v cukřence stačí
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak to byl hodně vzdálený dálkový ovladač 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Ovládal by až z Prahy?
To se mi líbíTo se mi líbí
Možná by stačilo být dost vysoko, a dobře zamířit xD
To se mi líbíTo se mi líbí
Hezký bloh ale ošklivé photos!
To se mi líbíTo se mi líbí
g
To se mi líbíTo se mi líbí
Tynushqa: Hezké jméno, ale žádný mozek!
To se mi líbíTo se mi líbí