Turistou ve vlastním městě

Z Mexika jsem se vrátila před skoro deseti měsíci. Neudělala jsem B2, nemluvila jsem mexicky ani španělsky, byla zklamaná z Mexické restaurace, zminimalizovala jsem kontakt s Mexičany a najednou přišel osmý duben a já jsem si běžela na trampolíny pro ztracený mobil a nervózně jela k letišti Ruzyně, při čemž jsem v dopravních prostředcích kreslila nápis „Bienvenida en Rep. Checa, Cris!“. Přijela mi kamarádka z D.F., což znamenalo, že jsem totálně přerušila stereotypní život studentky gymnázia v Praze, porušila několik desítek mých životních pravidel, utratila nejvíc peněz a na chvíli se stala turistou ve svém rodném městě.
Cris tu byla jen na 6 dní. Říkala jsem si, že nevím, co s ní budu dělat, ale poté jsem najednou zjistila, že Praha je sice malé městečko, ale je naprosto nádherné a všechny památky se nedají projít za den.
V pátek jsem ji vzala na třídní fiestu, odkud jsme rovnou v sobotu ránu jeli na Pyjamo metro ride (byli jsme i na první straně v Metru!). Sraz byl na Václaváku u koně. „Tohle je asi nejdůležitější místo v Praze“, říkám a tvářím se důležitě, „tam na koni je svatý Václav!“. A Cris se zeptá: „Hm, a proč je tak slavný?“. A já se na ní nevěřícně zadívám, že neví, co udělal svatý Václav. A pak se zamyslím… Mmmm… co vlastně udělal? Proč byl tak slavný? O co tam vůbec šlo? Nebudu vás dlouho napínat… šli jsme si do nejbližšího knihkupectví koupit průvodce. (Kde jsme se stejně nedozvěděli, proč byl Václav takový master; všude jen píší to, co už jsme dávno věděli: zabit bratrem, český král, babička Libuše).
Začalo se tedy chodit po Praze. Objevovat nové cesty, zjišťovat historické souvislosti, divit se u každé druhé informace, červenat se, že nevím to nejdůležitější. U stánků se suvenýry na mě mluvili rovnou španělsky (což – jak jsem potom zjistila – nebylo tím, že bychom vypadaly tak hispánsky, ale tím, že jsem v ruce držela ten průvodce se svítícím nápisem Praga), slýchala jsem nadšené hlasy Italů a Francouzů, vnímala svět úplně jinak, vyhodila oknem milión peněz za jídlo a za kraviny, které dělají svět hezčím, ale v normálním chodu života si řeknete Radši to utratím za něco důležitějšího. Procházet se, dělat kravinky, zpívat nahlas -protože turisté můžou dělat VŠE bez pocitu trapnosti, bez studu, bez jakýchkoli okolků, protože jsou z jiné země, jsou tu na prázdninách a nikdo je zde nezná… Nemají problémy, nejsou ve stresu, nemusí pořád koukat na hodinky, nemusí spěchat… A takhle přesně jsem se cítila já. Zatímco moji spolužáci se probouzeli každý den v 6 hodin, byli ve škole, měli povinnosti atd, já jsem se probudila kolem 8 až 9 ráno, v klídku jsem se nasnídala, v klidu si odkráčela na metro, omylem přejela pár zastávek, až v metru přemýšlela, kam vlastně jít… Každý den byl jiný, plný zajímavostí a neuvěřitelné pohody. Přála bych vám všem to zažít.
Snažily jsme se projít všechno, co šlo, ale naším mexickým tempem toho moc nešlo. Vždycky jsme najednou zjistily, že už je pozdě a všechno je zavřené. Ještě k tomu, když jsem nás vedla já, která neumí trefit ani ze Stalina k Palladiu. A to zrovna ve chvíli, kdy si o rychlou cestu náš močový měchýř dost vážně říkal. Koukala jsem na ty všechny kostely, domy, zahrady, chrámy, rozhledny, ulice a říkala jsem si: „Praha je tak krásná, Čechy jsou nádherné a vy jste kreténi, že si nás nevážíte!“.
Včera ale Cris odjela a já se v depresi vracela domů. Do stereotypu. K testu z biologie, ke škole, k z*****ným 700czk pokuty od revizora, k úklidu, depilaci nohou, k běhání na metro, neustálé koukání na hodiny… Ale pak jsem si řekla: Vracím se do stereotypu. Z nestereotypu. Z dovolené. Ke škole, ke kamarádům, k testu z biologie, na který jsem si udělala už před týdnem tahák, k četbě, k blogu, k nakupování, ke trampolíně. Ano, vracím se do stereotypu. A těším se!

13 komentářů: „Turistou ve vlastním městě

  1. Achjo. Chystala jsem se na to taky, ale španělštinu nemám ve škole, mám ji soukromě. To jenom konverzuju, protože gramatika je nuda. Takže jsi mi dodala odvahu :))

    To se mi líbí

  2. Kájo omlouvám se za svou vtíravost, ale má nemoc z "povolání" mi nedá pokoj:D Svatý Václav nebyl králem, ale knížetem;) a máš pravdu, nic zásadního neudělal;)

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.