Šok! Tuleň nemá vlasy!

Už jsem to tu jednou zmínila, ale myslím, že tato historka vás nikdy neomrzí. Když jsem se narodila, nešla jsem vytáhnout kvůli té dece, co už jsem měla na hlavě. Byla jsem černé ošklivé dítě, za kterém se lidé na ulici otáčeli, trnuli hrůzou a některé slabé povahy pak lítostí neudrželi slzy. Když se šel starší pár kouknout na náš byt, když jsme ho prodávali, muž si bytu nevšímal, protože fascinovaně sledoval matčinu náruč, ve které mě držela. Ke konci prohlídky najednou změnil výraz v obličeji a šťastně zakřičel „Jo to jsou vlasy! Já si pořád říkal, proč má to dítě v červnu na hlavě beranici!“.
I poté jsem měla život těžký. Mívávala jsem zacuchané culíky, dredy na vlasech, spolužáci mě za ně přivazovali k topení, sestra mi za ně tahala. Kamarádi mě dojili za culíky. Prožila jsem několik let snahou zbavit se vší. Když jsem šla na záchod, musela jsem si vlasy dávat do předu, abych si je nepomočila. Několikrát jsem se nemohla zvednou z postele. Musela jsem si kupovat o 2 čísla větší čepice. Už jsem si nemohla dávat vlasy za uši, protože mi časem tak odstávaly, že jsem při prudším větru vzlétala. Když mi maminka udělala drdol, spala jsem prakticky v sedě. Kamarádi mě pravidelně škrtívali. Když jsem si vlasy umyla, museli mě zezadu podpírat, abych nepřepadla. Moje identifikační znamení bylo celý můj život „Ta s dlouhýma hnědýma vlasama“.
Najednou ale přišla puberta, z flegmatika se stal polo-sangvinik, přišla láska ke změnám, nenávist ke všemu dlouhýmu, co všude leze a smrdí! Pak někdo mluvil o prodávání vlasů… přišel nápad, internet, hledání, 20 centimetrů, telefon. Dále přišlo těšení se, strach, zima, čekání na tramvaj, jízda tramvají, hledání kadeřnictví a najednou paní říká „To chcete úplně na krátko?“.
No nechtěla jsem. Oči se zalekly a odpovídám, že tak třeba sem a ukazuji do půli krku. Tentokrát protočí panenky kadeřnice a řekne, že udělá, co bude moct. Nakonec konstatuje, že alespoň na mikádo a to mě ještě prý bude šetřit. Pak k tomu vypráví další věci, které bych asi chápala, kdybych věděla, jak přesně mikádo vypadá.
Sedla jsem si, hodily přese mě deku, připravily si nůžky a ŠMIK. Třicet centimetrů v prdeli. Víte, kolik je 30 cm? Je to opravdu hodně. Já ale ještě neviděla, kde to končí, protože to stříhaly vzadu, takže jsem nemohla vidět nic. Jen ty dlouhatatatatatanánské prameny vlasů, které svazovaly gumičkou a dávaly je na stůl vedle mě.
Vtipné bylo, že ve stejné místnosti se mnou byla paní, která si nechávala vlasy prodlužovat.
Šmik, šmik, šmik, chytáš?, šmik, sakra-teď-mi-to-tady-spadlo, šmik, šmik, to-jsou-hustý-vlasy, šmik, šmik, šmik, ták-pěkně, šmik, šmik, ty-jo-teď-už-je-to-krátký, šmik šmik, nevím-jestli-z-toho-něco-bude, šmik, pořád-vás-šetřím-a-nechávám-vám-to-vepředu-pořád-dlouhé, šmik, abyste-se-ještě-nelekala šmik, šmik, a-teď-už-to-uvidíte, šmik.
No doprdele! Mikádo znamená, že je to po konec hlavy. Začátku krku. Jo, takhle krátký jsem to měla naposledy, když jsem byla u matky v břichu. Najednou jsem viděla svůj krk? Měla jsem kulatějši obličej? Vypadala jsem zajímavě? První, co jsem udělala, bylo, že jsem běžela na záchod a vyprázdnila svůj močový měchýř, na což jsem myslela asi už 3 hodiny.
S jasnou hlavou jsem pak mohla řešit otázku peněz a pořádně prohléhnout změnu. Paní mi daly 700kč místo 500ti korun, zavtípkovaly jsme, pokecaly jsme o tom, že mi všichni tykají a byla jsem vypuštěna domů. Cestou jsem zjistila, že si musím nějak lépe zavazovat šálu, protože mi všude táhne. Po pár dnech jsem zjistila, že dlouhá deka také mohla zakrývat to, co nemělo být viděno.
Přežila jsem následující den, který byl plný nervózního usmívání se a říkání „děkuji“. Reakce okolí mi NAŠTĚSTÍ potvrdila můj pozitivní dojem. Matka se se mnou už baví a nemusela použít prášek na spaní. Užívám si změnu, házím do vlasů kytky a jsem ráda!! Sto procentní úspěch!
PS: Více fotek není. Ale to přijde. Znáte mě… něktěří.

17 komentářů: „Šok! Tuleň nemá vlasy!

  1. S vlasy je nějak moc práce. Já jich mám jen "pár" ale cuchají se tak, že je po 15 skoro nerozčešu. Líbí se mi dlouhé vlasy, ale je s nimi a mne nějak moc práce. A ten nový účes ti velice sluší 🙂

    To se mi líbí

  2. Wow, moc ti to sluší. Si opravdu dívka, co má na mikádo obličej 🙂 .. Dlouhé vlasy jednou dorostou, ale slušelo ti to i před tím. Já teď budu pěstovat.. to si říkám už pár let a furt stříhám. Změna je prostě život a život se nesmí zanedbávat 😉

    To se mi líbí

  3. Já jsem učinila zase pro změnu pokus asi po 5 letech si nechat narůst vlasy…..měla jsem je pod ramena a asi po měsíci mě to pak zase přestalo bavit 😀 Takže jsem se vrátila k osvědčenému střihu…….na jedné straně delší ježek, na druhé kratší a vzadu vyholený ornamenty 😀 Jsem prostě blázen 😀 A to mikádo ti moc sluší 🙂

    To se mi líbí

  4. Takový háro si ani nedovedu představit, to muselo bejt snad kilo vlasů 🙂 Teď sluší, nelituj! A spotřeba šampónu asi radikálně klesne 😀

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.