Benvinguda an Barcelona!

Dobry den,
dneska si to dame bez hacku a carek, s obcasnou vymenou z a y a bez kontroly pravopisu a patrne si to po sobe ani nebudu cist kvuli nedostatku casu.
Jsem ted v Barcelone, neznamo kde, ve skole Tec de Monterrey, kam jsem chodila pul roku v Mexiku. Cris, kterou jsem na skole poznala, me navstivila tento rok nekdy v kvetnu. To studovala na Tecu ve Francii. Ted studuje v Barcelone a mne se konecne podarilo dat sve usetrene penize na neco uzitecnejsiho nez je jidlo.
Po dlouhe dobe mi odpovedela a urcila datum, kdy bych mohla prijit. Hned jsem zacala hledat letenky a nasla jsem let tam a zpet jen za 3000 kc!! Objednala jsem, zrusila si smeny v praci, rozhodla se, ze propadnu z biologie a desila me minula zkusenost s vyletem do zahranici.
Vytiskla jsem si mail, ve kterem psali, ze bych mela jet se spolecnosi Vueling ve ctvrtek v 14:45 a ve ctvrtek rano jsem si zacala balit. Na internetu jsem nasla, ze cislo letu existuje a ze existuje asi i spolecnost. Ale stejne jsem se bala nejakeho podfuku.
Vyjela jsem na letiste asi o 3 hodiny driv. Byla jsem proste nervozni, no! Dostala jsem se na letiste, spravne nasla terminal 2, s hruzou jsem se koukla na tabuli s odletama… BYL TAM! Cas i cislo letu odpovidalo… Neuveritelne! Pry se mam jit odbavit na prepazku 204 a 205. Tak jsem sla. Myslim, ze takovy usmev, co jsem mela na tvari, letiste jeste nevidelo. Stoupla jsem si do fronty a vsude kolem me jen pricmoudli Spanele mluvici spanelsky!!! Neuveritelne! Usmev se jeste zdvojnasobil. Nahle na me dosla rada a usmev se zase premenil na strach. Pochopila jsem to dobre? Staci jen, kdyz tam prijdu s obcankou a vsechno pujde v pohode? Kdyz tak mam ten papir z mailu…
Stacilo to! Dostala jsem letenku, kufr se vesel do rozmeru jako prirucni zavazadlo a neuveritelne se stalo skutkem! Asi se to snad opravdu povede…
Jak jsem tam tak stala a poslouchala tu spanelstinu, najednou jsem zjistila, ze si rikam v duchu jednu podivnou vec „Spanelsko, tam mi budou rozumet“, ackoli spanelsky rozhodne na B2 mluvit neumim, i kdyz mam certifikat. Hihihi.
Skocila jsem si prohlednou letiste, premyslela, jestli si chci koupit hranolky za 50kc nebo ne a nakonec jsem skoncila v Bille a nakoupila jsem hromadu sladkosti, ktere jsem chtela dat Cris. (O tom, ze jsem Studentskou pecet a pulku Besipek sezrala se vyjadrovat nebudu).
Hrozne miluju to prostredi letiste. Je to takove nastrojene… Prvni misto, co uvidi cizinec z nasi zeme; predrazene jidlo, predrazene casopisy, suveniry, nalestene podlahy, ciste zachody… A k tomu hromada lidi cekajici az se dostanou odtud nebo sem. Domu nebo do zahranici. Cizinci i Cesi, lide mluvici nekolika recma, lide, co jsou cizinci i Cechy v jednom. V tom vsem jsem ja; devatenactileta holcicka vypadajici na pet let s kytkou ve vlasech, kufrem a sama.
Posedela jsem, snedla jsem Kinder surprise a vydala jsem se pres pasovou kontrolu najit svuj gate D6. Presla jsem pres kontroly, nasla gate a cekala. Koukala jsem na BBC bez zvuku. Prohledla jsem si Sarcozyho, Merkelovou a Montiho, jedla jiz jednou zminene jidlo pro Cris a nechapala, proc lide uz stoji ve fronte do letadla, kdyz nam zbyvala asi jeste ctvrt hodina.
Cekala jsem dal a dal. Najednou jsem se koukla a tam giganticka mlha! Zjistuji, ze uz je 14:25 a je mi jasne, ze se nikam nepojede. Pote mile prekvapeni, kdyz se o mnohem pozdeji oteviraji dvere do tubusu a lide, s krecovymi zilami na prvnich pozicich ve fronte, bezi do letadla.
Kdyz uz ve fronte skoro nikdo nebyl, zaradila jsem se i ja. Fronta byla ale v tubusu, kde byla zima a ja mela svoji bundu uz v tasce a byla jsem lina ji vytahnout. Po dlouhu jsem vkracela do letadla, kde bylo pro zmenu strasne vedro. Jdu si ulickou, cekam az si lide daji svoje zavazadla nahoru a najednou prijde letuska a rika „La maleta ya no cabe“, coz znamena, ze si musim dat kufr dopredu, i kdyz sedim na konci letadla na miste 23A. Hodila jsem si kufr nahoru a sla dal na sve misto. Bylo u okna! Nejlepsi. Nejenze mam vyhled, ale muzu si lehnout jak chci a oprit se o co chci.
Let zacal. Pani letusky rikali veci ohledne letadla spanelsky a pak to opakovali necim, cemu jsem nerozumela. Po chvili jsem zjistila, ze je to anglictina! Spanelska anglictina je opravdu neuveritelna! Nasmala jsem se… Pan vedle me usnul uz pri vyjezdu a spal s otevrenou pusou. Ja jsem cekala na jidlo, a kdyz jsem zjistila, ze bych ho musela platit, sla jsem spat.
Meli jsme vyletet ve 14:25, tak jsme vyjizdeli ve 14:55. S letadlem jsem cekali frontu. Kdyz jsem si vzpomnela na frontu v Mexiko city, pousmala jsem se. V D.F. bylo asi 20 letadel a cekaly, kdy budou moc vzletnout. Tady byly 2. Kdyz to sede pred nami vystartovalo, jelo, jelo a vzletlo a najednou bylo ztraceno v bilu. My to meli podobne. Vzlet, vidime normalne a najednou PLESK a vsechno bile. Rikala jsem si, ze si vyhled asi moc neuziju, kdyz tu jsme vyjeli z oblaku a nad nimi neuveritelne krasne a svitilo slunce! Pod nami to vypadalo, jako kdyby tam nekdo vylil smetanu. A v dali se tycil hrib z oblaku… Nebyl nekde nejaky mensi atomovy vybuch? Potom chvili bilo nebylo a ja mohla pozorovat hory. Enormni hory! Tak velke, ze vystupovaly z tech oblaku…
Pak prisel spanek a more! Jak dlouho jsem uz nevidela more… A Barcelona je pristavni mesto… Za chvilku zmizela pevnina a ja videla jen prave to more, na kterem cas od casu byla nejaka lodicka. Z lodicek se staly lode a najednou jsme pristavali. More, lode, nejake tovarny ci co, policka, kytky, sady a najednou letiste a jsme dole!
Pockala jsem, nez vsichni odejdou a pak vybehla ven. Vysla jsem z tubusu a chtela videt ceduli „Salida“. Misto ni jsem vsak nalezla „Sortida“. Sakra… Barcelona je ve Spanelsku, ne? Specialne jsem se jeste koukala do mapy, kde presne lezi?! Co to sakra je!? Pak jsem si vzpomnela, ze v letadle nakonci take pani rikala neco v nejakem divnem jazyce. Ze by portugalstina? Na co, jezisi?! A najednou me to trklo! Jsem na severu… Katalanstina! Hlavne ze jsem rikala, ze mi tu budou rozumet… Ach.
Vzala jsem to pred vsechny sortidy i pres zachod, ale Cris nikde. Tak jsem pak sla na „Arribades“ (prijezdy), ktere byly uplne nekde jinde nez jsem prijela ja… Koukala jsem tam na lidi, ale Cris taky nikde?! Vyndala jsem mobil a premyslela, jestli ji napsat. Kdyz uz jsem ji skoro odeslavala sms, tak mi najednou vola! Zvedla jsem to, pak to hned polozila a skocila ji na zada, protoze jsem ji uvidela!!! Jak jsou ty Mexicani porad mensi a mensi… jak to delaji?
Zaplatily jsme 5,30 euro za bus a vyjely jsme domu. P
ak jsme vzaly moc pekne metro! I kdyz byla noc, Barcelona je neuveritelne nadherna! A Cris bydli v dome, ktery je i pamatkou. Nadherny-nadherny! Ukazu fotky!
Bydli u pani Silvie jeste asi se sesti holkama. Kazde dve devcata maji svuj pokoj.
Usadila jsem se a sli jsme do Mexickeho baru za kamaradama od Cris, kteri jsou na stejnem programu jako ona a taky vetsinou Mexikanci. Dali mi vypit panaka tequily a sli jsme se kouknout na Amanecer (ten dil stmivani, ktery je ted v kine). Videla jsem vsechny 3, protoze jsme mely listky zadarmo, ale trpela jsem. Moc se mi to nelibilo. Tenhle fiml me dostal. Strasne predramatictene situace se misi s vtipnymi scenami a absurdnost probiha celym filmem. Nasmala jsem se dosyta! Koupila jsem si popcorn s Colou za 6 euro a listek stal 7. Miluju byt cizincem a budu se nenavidet az prijedu domu.
Behem filmu jsme na sebe pokrikovali, prisli jsme pozde, delali kraviny a vsem to bylo tak nejak u zadku. Lo amo…
Potom jsme se dohadovali kam dal. Zase jsme sli do te mexicke restaurace. Mela jsem Micheladu (zapomnela jsem, ze mi nechutna, takze jsem celou dobu trpela) a mela jsem TACO! Poradny… mexicky… taco de pastor! To-byl-or-gas-mus! Neuveritelne! Neumite si predstavit, jak mi to chybi… Vsechny ty tortily… Ach…
Pak jsme sli domu, protoze dneska maji finalni test z fyziky.
Mimochodem… Beham venku v mikince! Je tu 18 stupnu! Nad-he-ra!
Zadny velky umelecky kus, ale sned se vam clanek libil. Nashle zase nekdy!
Dodatek ze dne 7. 12. 2011 – kdo se chce kouknout na fotky, najde je zde: http://karku.rajce.idnes.cz/Barcelona/. Bylo to úžasné!

4 komentáře: „Benvinguda an Barcelona!

  1. Barcelona. Na ní mám krásné vzpomínky. Obavy s letem jsem měla také, letěli jsme s nějakýma Bulharama, nízkonákladovkou, ale nakonec jsme doletěli. Já jsem navíc letěla poprvé v životě a byl to nezapomenutelný zážitek. Podotýkám, že to bylo loni v červnu.

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.