Drahá matko,
vše, co zde uveřejňuji, je pravda. I když se ti to bude zdát nemožné…
První věc, která tě rozhodně překvapí, je ta, že tu pořád uklízím. Ano, je to tak; Ráda, hned a bez odmlouvání dávám věci do myčky a z myčky, několikrát denně umývám stůl, mám vždy ustláno a už jsem tu čistila vanu. Dokonce jsem i věšela a sundavala prádlo! A žehlila! Vrcholem byla výměna plen za matčiny nepřítomnosti, která nedopadla zrovna nejlépe, ale jako první pokus to bylo uspokojivé!
To, co považuji za největší úspěch, je má schopnost najít auto na parkovišti! Matka byla úplně ztracená před nákupním centrem, ale já věděla naprosto přesně, kde se auto nachází a dovedla jsem nás k němu! Pak jsem ho našla i v Marseille! Neuvěřitelné, viď?
Nikdo prostě nemůže popřít, že jsem tvoje dcera. Pomalu totiž začínám do rodiny vnášet zvyky, které francouzská rodina nemá (barbaři). Přeskládávám po matce nádobí v myčce (hlavně příbor) a jsem si jistá, že za krátkou dobu přijde i renovace skříní se skleničkami. Také jsem začala používat malé talířky, které se tady nepoužívají. Musím je ještě naučit třídit odpad (všechno – VŠECHNO – do jednoho koše! A ano, vynášejí ho jednou denně) a třídit prádlo na světlemodrou a tmavěmodrou (teď netřídí ani bílé… vrátím se domů s veškerým oblečením šedým!). Mám na to dva měsíce… Věřím si!
Teď bych se tě chtěla na něco zeptat… Myla jsem se ráda? Řvala jsem pořád? Bylo moje chování často úplně iracionální? Když jsem jedla, byl zaprasený celý stůl (umývalas ho 4x denně)? Jedla jsem pořád jen kraviny? Jedla jsem hlavní jídlo? Mívávali jsme dezerty? Co se dělo, když jsem nechtěla jíst hlavní jídlo? Já těm dětem vůbec nerozumím…
Z dětství si pamatuju, že jsem se vždycky strašně bála mé sestry… Bylo to opravdu tak, nebo se vzpomínka s časem změnila? Dovolovala jsem si někdy něco na sestru, nebo jsem s ní nekomunikovala ze strachu s násilí?
Děkuji ti moc, matko, za tvou oporu, za tvé rady a za tvou lásku. Doufám, že věříš těmto – jistě jen dočasným – změnám v mém chování a budu moc ráda, pokud na mé otázky odpovíš.
Tvá mladší dcera
Jediný kočičí tuleň na světe 
Milovaný prdíku,
To se mi líbíTo se mi líbí
Ty jsi ale přecitlivělá matka, to je hrozný! 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Já jsem z jídla nedělala vědu, chceš, nechceš, hotovo. Ale neměli jsme doma nikdy žádné blboviny (sešenky a bonbony…), tak si čas od času něso snědla… Nejradši si měla salátový list a citrón. Fakt si pamatuju, že jste se měly moc rády, ale jestlis radši ustoupila než bys šla do boje …? Fakt nevím. Uklízím proudovou metodou, důkladně jsem gruntovala ložnici a obývák, teď se chystám na Tvůj pokoj, už jsem si půjčila IPCHO obleček… Pus, i
To se mi líbíTo se mi líbí
Právě že to je ten problém! Oni nesní jídlo, které matka uvaří, ale dají si jogurt, bonbon, čokoládu atd.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pus, pus matička
To se mi líbíTo se mi líbí
hajzle, ja jsem byla hodna, TY jsi ME tyrala a tahala za vlasy! a moje schopnost davat vec do mycky a tridit pradlo je dostacujici! (cerna=tmave barevna)
To se mi líbíTo se mi líbí
[6]:Musím reagovat… Po Tvé víkendové návštěvě jsme přerovnaly půl kuchyně a už v pohodě… Máme Tě rády i s Tvými drobnými – nikoli fatálními – nedostatky…
To se mi líbíTo se mi líbí
Vždycky jsem si plánovala, že budu žít ve Francii (nebo Irsku nebo Skotsku, ale nedokážu se rozhodnout a v tuhle chvíli se hodí spíš Francie) a v poslední době jsem si nějak utvořila plán, že se tam příští rok vydám pracovat (i přes mou francouzskou slovní zásobu) asi jako au-pairka, páč už budu tedy plnoletá, tak proč tvrdnout v létě v Česku. A upřímně mě děsí (a baví) tvé zápisky, které ve mně kombinaci s knihou Merde! Rok v Paříži vzbuzují jisté obavy. Na druhou stranu, když si tak čtu o tvé veliké posteli… 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Sestra: Vzpomínám si, že byl problém s vlasama. Ale víc si vzpomínám na ten strach z tebe. Ale že bych to vyprovokovávala?
To se mi líbíTo se mi líbí
Hoshuke: Já jela přes agenturu, protože jsem se bála, že mě unesou, zabijou a znásilněj. Ale je strašně moc lidí, kteří jeli přes internetovou stránku au-pair world, kde se přihlásíš a hledáš 🙂 Jinak… Já jela přes agenturu ALL. Sice mi rodinu našli, ale komunikace a všechno byla fakt příšerná. Ještě mám drobnou zkušenost s agenturou COOL nebo tak nějak. To byla naprostá oáza, když jsem je kontaktovala!! Furt se mnou mluvili, se vším mi pomáhali… No nádhera!! Takže s agenturou je super, že ti to zařídí připraví tě na hodně věcí atd. Ale musíš počítat s tím, že jim zaplatíš 4 tisíce
🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Off topic….tá mačka na záhlaví je MEGA! 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Mohla bych ti kdyžtak napsat e-mail? Až si v halvě urovnám otázky, na co se chci zeptat. Kdyby tě to neobtěžovalo 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Andrejaa: Děkuji mnohokrát 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Vy jste rodinka! moc pěkný článek i s komentářemi. Skoro jsem si i já poplakala :-))))
To se mi líbíTo se mi líbí
Moc pěkné.
To se mi líbíTo se mi líbí
:))))
To se mi líbíTo se mi líbí