Deux fois deux jours libres

Už jsem dávno za půlkou svého pobytu a zbývá mi něco před 2 týdny do konce. To znamená, že budu mít ještě 2x 2 dny volna, že mě čekají ještě 2 zabijácké víkendy, že se budu moct ještě 2 týdny skoro každý den koupat v moři, že se budu ještě 3 týdny koupat v potu (doufám, že nikdo z vás teď nejí), že přesně za 21 dní budu s osobou, která mi nejvíc schází, a také to znamená, že za 3 týdny mi maminka konečně vypere! Potom, co mé oblečení je práno jen v ruce, se na to opravdu těším.
Miluji poznávání nových koutů světa a nových kultur. A tak jsem tentokrát zjistila, že 2 měsíce jsou opravdu málo. Natož když jste au-pair žena. Sice poznáte do detailů jednu cizorodnou rodinu, ale jinak toho ze země moc neobjevíte. Můžete vidět památky, naučíte se trochu jazyk, zjistíte, co jedí a co mají v supermarketech a to je všechno. Kromě pár matčiných kamarádek nepoznáte žádné opravdové Francouze. Když už poznáte lidi, tak jen cizince, kteří také nemají kamarády a hledají, kde se dá. A když už je to opravdu Francouz, tak je zcestovalý z couchsurfing a je to úplně jiný tip Francouze než normálně. Ještě víc jsem si začala vážit výměnných pobytů s AFS, kdy poznáte i to, co jste poznat nechtěli. Můžete být v sebelepší zemi, ale to, jestli se vám tam líbí nebo ne, vždycky určí lidé, které tam poznáte. Ať už cizince nebo domorodce.
I přes to, že jsem nic moc do hloubky nepoznala, myslím si, že bych tu asi dokázala bydlet. Tedy ne tady, ve vesnici La Penne sur Huveaune, ale v Marseille. Miluju prostě velká města… Pořád se tam něco děje, všechno je blízko, MHD tam jezdí každou chvíli a v noci můžu vyjít ven a potkám tam obchod! K tomu Marseille je taková pomalá a pohodová. Už jen to jak řídí, to potvrzuje; V půlce křižovatky se zastaví, na zelenou reagují až po zatroubení auta za nimi, pletou se tam kola, motorky, lidi jezdí nazí…
Nejlepší ale je, jak jsou tu ti lidé milí. Ať si každý říká, co chce, ale mně se to prostě líbí. I kdyby byli takoví, jaké je vykreslovala matčina kamarádka z Nice (myslím); že jsou na povrch hrozně milí a všechno, ale když máte problém, tak vám nepomůžou. Je mi to jedno. Prostě se mi líbí, že se ani neptám na cestu a už mi někdo radí, protože viděl můj bezradný obličej. Miluju, když běžím k busu, který už ODJÍŽDÍ ZE ZASTÁVKY a otevřou mi dveře. Miluju, když řidiče pozdravím a on mi pozdrav oplatí.
Pak je tu otázka toho příšerného vedra, na které si pořád stěžuji. Je přeci ale jen léto, tak je větší vedro než normálně. Zbytek roku bude příjemné teploučko, je tu moře, je tu hezky… A ještě k tomu už jsem si na to zvykla a popasovala jsem se s ním.
Moře je fakt báječný. Umíte si představit, že byste po škole řekli „Heej, holky? Já se dneska nudím, nechcete jít na pláž?“ a pěšky byste tam během pěti minut došli?. No nepředstavitelné pro mě, co celý život žije uprostřed Evropy.
Zdraví zahleněný Tuleň z pokreslené postele z malého domečku z malé vesničky z regionu Provence Alpes Cote d’Azur z velké Francie.

5 komentářů: „Deux fois deux jours libres

  1. Užívej si poslední dva týdny! Moře je vážně něco krásného a úžasného. Taky si to nedokážu představit 😀 tady u nás se dá zajít maximálně k nějakému rybníku a i tam ti to trvá min. 15 min :/ a koupat se tam stejně nedoporučuje 😀

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.