Tu fais pas le ramadan ?

Marseille je plná cizinců a zatím jsem nenarazila na žádného Francouze, který by měl francouzskou rodinu narozenou ve Francii. Například rodiče mé matky pochází z Maroka.
Tak má matka kamarádky z Maroka nebo z Alžíru nebo z jiných kusů Afriky, do francouzštiny vkládají arabská slova a vyznávají Islám. Což je zvláštní, protože na začátku mi matka říkala, že ve Francii zavírají všechny krámy brzo a že v neděli není otevřeného nic (příšerné) a že je to proto, že je Francie hodně křesťanská. Nato jsem se jí zeptala, jestli oni jsou křesťani (ještě jsem nevěděla, že jsou z Maroka) a ona odpověděla, že nejsou nic.
Týden na to už matka ve dne nejí a nepije, protože přišel ramadán. A na posteli u ní jsem našla Korán.
Jak jsem se dozvěděla z wikipedie, ramadán je devátý měsíc islámského kalendáře, kdy prorok Mohamed začal s prvním zjevením a také mu byl zjeven Korán. Během tohoto půstu nesmí souložit a kouřit (nová pravidla) a jíst a pít mohou jen v noci. Měli by se během ramadánu chovat lépe, více se modlit, přečíst celý korán…
Já jsem ho začala marockou polévkou Harira, což je taková jakoby rajská se špagetami (jakoby nudle v té polévce), s masem kuřecím a s nějak zvláštně upraveným hráškem, který znám z mexické polévky Pozole, kterou nejvíc miluji.
Matka ale rozhodně kouřila a i jsem ji viděla ochutnávat kus jídla pro nejmenší dítě. Ale ona od začátku říkala, že není moc nábožná. Za to její bratr mluví o ramadánu pořád a na facebooku like-uje miliony obrázků ze skupiny „J’aime Islam“.
Jednoho dne matka celý den dělala „gateau“, což pro mě jako španělskymluvící osobu znamená, že dělala kočku. Pro francouzsky mluvící to znamená dort. A pro matku to znamenalo takové malé smažené sladké zákusky. Druhý den nato přišla matčina pěkná sestra (švagrová) a dělaly dalších milion dortů. Další den jsem měla volno, protože byla celá rodina na party konce ramadánu (fete de la Ide), kam odešli i s dorty. Tím ramadán skončil a matka už jí normálně.
Děti se mě potom ptaly, jestli nejsem smutná, že jsem nebyla na té party. Taky se mě pořád ptaly, proč jím, když jsem dospělá a měla bych držet půst. Já nevím, proč už se jim od mala nevysvětluje, že existují i lidé, kteří nevěří v to samé. Anebo proč se a otázku „Co je to homosexuál?“ odpovídá „To ti řeknu, až budeš větší“. Při tom to nic není. Řeknu „Víš, znáš z filmů a ze života kolem tebe, že se mají rádi chlapeček s holčičkou. Homosexuál je, když je chlapeček s chlapečkem nebo holčička s holčičkou.“. Až se budou ptát na pochvu, bude to asi trošku těžší.
Jednou jsme byly s matčinými kamarádkami a jejich dětma v parku. Měla jsem okolo sebe obmotanou šálu a najednou mi ta jedna kamarádka říká, že blablabla něco se šálou, že všechno ostatní je špinavý. Tak jsem na ní divně koukala a když mi řekla, že mi ji pak vrátí, tak jsem jí ji půjčila. Asi za 5 minut jsem ji najednou uviděla v tom hábitu, že jí byl vidět jen obličej, před sebou rozprostřenou mou šálu a modlila se. Najednou mi došlo, proč před tím zjišťovaly, kde je sever.
Když u nás bydlel bratr, tak doma chodit také v tom volném hábitu. Zajímalo by mě, jestli pod ním něco měl nebo ne. Všichni ostatní mají samozřejmě také toto sváteční oblečení, které vzali na fete de la Ide. Chlapečci mají ten klobouk!
Celé je to tu zvláštní. Když jsem na pláži skoro nahá a vedle mě se válí zahalená žena, která má bílé kalhoty celé od písku. Jak to potom pere? To musí prát hlavně pořád… Nebo když procházím arabskou čtvrtí, tak tam o ženu nezavadíte. Doporučuji film Persepolis!
Na každostředečních piknicích na pláži jsem se seznámila s hodně lidmi z Alžírska. Alžírština je prý taková směska mezi arabštinou a francouzštinou. Ça Va (jak je?) se řekne Ça Va.

Výslovnost je většinou stejná, jako česká. S tím, že H se čte jako něco mezi ch a h. A H s takovým háčkem jako prsa se řekne H. Ještě mají L s prsatým háčkem, které se čte jako eL.

ano – wah
ne – Ľa
trochu – chouía [čuía]
ahoj – salen
putain – kahba
party – hafla
miluji tě – nebghik (nikdy jsem to nedokázala přečíst)
děkuji – sahir
na zdraví – sahˇa
Pro dnešek bych to viděla jako dostatečný počet informací pro nás ateisty, kteří se s Afrikou setkali jen na dovolené v Egyptě.
Dodám, že jsem tu viděla Svědky Jehovovy, a myslím, že můžeme jít v klidu spát.

11 komentářů: „Tu fais pas le ramadan ?

  1. Je to zvláštní, kolik je v Evropě muslimů. I jedna moje kamarádka začala nosit Hidžáb (nebo jak tomu šátku na hlavě říkají), protože se seznámila s muslimem. Já islám nijak blíž nestudovala, ale z toho, co jsem pochytila, vím, že by to nejspíš nebylo náboženství pro mě… Já vůbec nemám ráda tahle hromadná uskupení – prostě církve, když to hodně zjednoduším. Myslím, že každý by měl věřit sám za sebe. Stanovit si vlastní pravidla a sestavit si svůj žebříček hodnot – nenechat si víru v cokoli vnutit… Ale to jsem odběhla… Dobrý článek – člověk se toho o Francii dozví víc, než z knih a učebnic 🙂

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.