Mé hezké sídliště

„Bydlím na Černém mostě.“, odpovídám vždy s dávkou studu a hned dodávám: „Ale jsem z Vinohrad!“. Černý most nikdo totiž nemá úplně v lásce, vzhledem k počtu nepřizpůsobivých občanů a hlavně k sídlištním podmínkám a typu budov. Všude gigantické šedé nezajímavé krabice z panelů. V nich všechny byty identické; malé, ošklivé s nízkými stropy a papírovými zdmi, do kterých se nedá zavrtat obraz. K tomu na vás z ostatních oken – stejně umístěných jako na vašem paneláku – kouká milion sousedů a vy můžete zase o nudných večerech observovat je (že, matko!). Ta nerůznorodost je skličující a každý krok, který na sídlišti provedete, je zničující. Že?
Takhle to popisuji všem cizincům, kteří sem přijedou na návštěvu, a vidí, kde bydlím a popřípadě i kam chodím do školy. S dávkou zahambení jim cestou do ulice slavného letce říkám, že bydlím v hnusné krabici ve stylu socialistického realismu (Znáte socialistický realismus? Tak poznáte…), který byl oblíben u komunistů. Se smutkem dodávám, že většina domů už se přemalovává a už nevypadá tak tragicky, ale moje domovská králikárna (stejně jako má škola) zůstávají beze změny.
Nikdo z cizinců si ale nestěžuje a spíše si pochvalují výhled i barevnost okolních domů. Zaslepena svou nenávistí jsem myslela, že to říkají jen ze slušnosti. Jednou už jsem se naštvala a říkám zvýšeným hlasem „DOPRDELE TO NEVIDÍŠ, JAK JE TO TU HNUSNÝ?! TY NECHUTNÝ STEJNÝ DOMY? TO VODPORNÝ VOKOLÍ?!“ a cizinec se lekl a začal mi vysvětlovat, že to myslí opravdu vážně. Že je to prostě pěkný. A začal vyjmenovávat věci, které se mu líbí. Nedůvěřivě jsem na něj chvíli koukala a pak jsem změnila téma.
Nemohla jsem si připustit, že by v mém dokonale negativním názoru bylo něco špatně… Ale nějak mi to nedalo. A musela jsem se tím zaobírat nadále. A došla jsem – po dlouhém vnitřním boji – k názoru, že to opravdu není tak hrozné a že matka asi měla pravdu.
Vždyť… když se ty domy nabarví, tak působí ne neošklivě, ale dokonce možná i hezky a vesele. Všude na sídlištích je hromada zeleně a hromada hřiští. Výhled ze sedmého patra je překvapivě taky malebnější než z Vinohrad, kde jsem koukala do protějšího domu, a když jsem se vyklonila z okna tak, že si pak matka musela vzít neurol, mohla jsem vidět kus Jana Žižky. K tomu máme doma parkety, moc pěknou kuchyň a ostatní je také útulné. Problémy s papírovými zdmi jsou stejné jako na Vinohradech. A bezpečnost se od Žižkovo-Vinohrad (bydlela jsem přímo na rozmezí) moc neliší. K tomu tu doma máme troje dveře na zamykání, takže vnitřní bezpečnost je lepší. Vnější je asi stejná, vzhledem k tomu, že bydlím na okraji sídliště, kde se nikdo moc nesrocuje. Do oken doufám, že si nekoukáme, protože se v pokojíčku dost často převlékám a na zatáhnutí žaluzií seru. Ale zase ve srovnání s Vinohrady je okenní soukromí vyšší.
Můj odpor k sídlištím z racionálního hlediska vymizel. Teď ještě přemluvit psychickou část mé osoby.
Už se do toho ale začínám dostávat! První krok je chození do Albertu v – jen trošku vylepšeném – domácím oblečku a druhý krok je to, že jsem si pořídila kamaráda ze sídliště a kamaráda z paneláku!
Uvidíme… třeba za pár let napíšu článek sídliště opěvující!

14 komentářů: „Mé hezké sídliště

  1. tyjo, to se ale tak neuvěřitelně dobře čte! Taky bydlím v paneláku, ale stěžuju si maximálně na faraony, kteří už stejně vyhynuly, no dobře, možná ještě na sousedy a rámus. Ale jinak mám náš panelák zatraceně moc ráda stejně jako prostředí okolo něj.

    To se mi líbí

  2. Taky bydlím v sídlišti, sice je trochu menší, všechny domy nevypadají identicky, dokonce je většina zateplená a naštěstí paneláky nevypadají jako králíkárna, stejně to tu nemám ráda a už se těším až uteču do světa. I když, pořád to není tak hrozné jako jiné části města.

    To se mi líbí

  3. Mě ty paneláky příjdou hezký ještě než se začnou barevně natírat. Když jsou prostě šedivé, popraskané, rozteklé. Taková smutná historie. Totální oldschool, no a to já mám rád.

    To se mi líbí

  4. Nééé, barevný sídliště néé.. Nemám nic proti barvám, ale ve chvíli, kdy se na jednom sídlišti sejde třiatřicet odstínů oranžový, osmnáct odstínů žlutý, patnáct zelený a semtam nějaká šmoulí a růžová, chytá mě epileptickej záchvat 😀

    To se mi líbí

  5. Na Černým mostě mám část příbuzenstva. Jinak taky bydlím na sídlišti, ale u nás je to celkem fajn. Mám tu spoustu kamarádů, blízko sportovní stadion a do centra taky ne moc daleko. Rodiče si s tím bytem hodně vyhráli, aby nevypadal tak děsně, takže mně to nevadí…;)

    To se mi líbí

Napsat komentář k zubr Zrušit odpověď na komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.