O.b. na vycházce

Přiběhla jsem na vysokých podpatcích do metra, sedla si na krajní sedačku na té šestce, které jsou naproti sobě, začala si vytahovat MP3, natáhla jsem ji do ucha, našla jsem písničku, která se mi líbila, odepsala kamarádce, zandala mobil a vytahovala si knížku z kabelky.
K tomu, abyste pochopili následující události, je třeba vědět 2 informace.
  1. Jak už asi všichni víte, ráda nosím kabelky, které jsou menší než mé knihy.
  2. Jsem ve facebookové skupině „Kamkoli se podívám, najdu tampon“.
Tak jsem tedy vytáhla knihu s 600 stranami, cítila jsem, že něco není dobře. Našla jsem jeden tampon vedle tašky, tak jsem ho rychle vrátila zpět. To ale nebylo všechno. Sluch jsem měla zacpaný Malvinou Reynolds, což zapříčinilo, že jsem druhý pád nemohla slyšet. Periferní vidění ale zafungovalo, a já si stále uvědomovala, že všechno není tak, jak by být mělo. Vytrhla jsem sluchátko z ucha, a všimla si paní vedle mě, která se koukala pod své sedadlo. Také jsem se koukla. Tampon byl pod paní nalepený úplně u zdi, tak jsem se nahla, že ho vytáhnu. Bohužel jsem na to moc malá. Zkusila jsem to ještě jednou, abych nezanechávala nepořádek, mohla si tampon uklidit a ukončit definitivně tuto trapnou situaci. Bohužel nemám tak dlouhé ruce a nedosáhla jsem na něj.
Paní jsem řekla, že to nevadí, že to tam nechám. Do teď nevím, jestli postřehla podstatu vyletěné věci nebo ne. Ostudně s ironickým úsměvem jsem se zase začetla.
U toho jsem si prohlížela 2 příchozivší slečny. Jedna měla celkem hezký červený kabát, ale měl hodně žmolků, a já přemýšlela, jestli i můj kabát má žmolky. Slečny si spolu povídaly, byly třeba mého věku a vypadaly sympaticky. Tak jsem se znovu načetla.
Všimli jste si někdy, že mezi Vysočanskou a Českomoravskou je zatáčka? Čtu, čtu a najednou sebou vlak pohne a tampon vystřelí neuvěřitelnou rychlostí dopředu k nohám slečny bez kabátu. Periferní vidění zapracuje znovu. Nad knihou mám vytřeštěné oči, stud se pere se smíchem a se skloněnou hlavou pozoruji, jak se tampon drží přesně uprostřed těch slečniných bílo růžových tenisek. Nic se neděje. Žádný smích, nikdo se na mě nedívá. Vypadá to, že létající tampony jsou v metru každodenním úkazem. Slečna je z těch lidí, kteří se pořád musí hýbat, takže kolem tamponu pořád krouží, klepe, šoupe a já pořád čekám na to, až se do něj trefí a on zase vyletí přes metro k jiným nohám. Všimla si toho vůbec? Musela!
Chvíli jsem přemýšlela, jestli se nemám zvednou a vzít si ho. Pak mě to ale přešlo. Mám sice ráda pořádek a nenávidím lidi, kteří vyhazují odpadky na jiná místa než do koše (nejlépe použít tříděný odpad). Taky mi úplně nezáleží na tom, co si o mně lidé myslí. A nerada čímkoli plýtvám. Ale tohle mi přišlo moc…
Takže pokud pojedete na metru B ve třetím vagónu a najdete tam tampon, víte, jak se tam dostal.

4 komentáře: „O.b. na vycházce

  1. Já nevím jak to dělám, ale vždycky, fakt vždykcy se mi vysypou z tamponové kapsy na zip do kabelkového prostoru a taky na mě vyskakují. A navíc nemáme ve škole na záchodě odpadkový koš, tak sypu ty obaly do tašky s tím, že je vyhodím potom a tak se ze mě pořád sypou bílo-červené drobky 😀

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.