Rdže-e to kretén, r-stě…

Mexičani jsou příšerní! Mluví jako prasata! Jak asi jim mám rozumět, když neumí pořádně vyslovovat, sakra?! Například říkají místo „puedo“ pedo… A pak to ani nepřiznají! Prostě fakt strašný…
Mmm… myslíš? Slyšelas někdy sebe? Poslouchalas někdy lidi kolem tebe? PRASE! PRASATA VŠICHNI VY! Všichni my…
Jednou jsem se tak zaposlouchala, co za kraviny říkají Češi v mém okolí, a nestačila jsem se divit! Například často slýchávám slovo „pám“. Co by to tak mohlo být? „Třá“ už vám bude možná povědomější… A slovo „úpe“ bude jasné pubertálním výrostkům, kteří toto paslovo začlenili i do psané a normálně používané podoby.
Jednoho dne přišla hodina české mluvnice, kde jsme si vyprávěli o hláskosloví a fonetické transkripci. Tak jsem se dozvěděla, že ve slově léčba nevyslovujeme čb, ale dž a ptáme se Gdo?. Zajímavé však bylo čtení takového normálního slova vodník. Samozřejmě víme, že to n vyslovujeme jako ň (vodňík). Ale – co je zajímavé – změkčujeme asi i d, abychom se vyslovováním tak nenadřeli, takže říkáme voďňík. To mě neuvěřitelně překvapilo a začala jsem se na mluvu soustředit.
Najednou jsem se ocitla v úplně jiném světě… Říkala jsem si „Jak se sakra s touto řečí můžeme domluvit? Jak to, že si rozumíme, když každý mluvíme úplně jinak a úplně divně! A teď si ještě představte, že jste cizinec a tu češtinu se chcete naučit, ale každý mluví jinak, než to píše, a když je na to upozorníte, tak to jednomyslně odmítnou?
Na cizí češtině si rozdílu můžete velmi dobře všimnout. Student z Chile bydlící v Praze vždycky říká „Já chce“ místo „Já chci“. Pražáci totiž vyslovují písmeno i tak, že pusu neroztáhnou, takže i je něco mezi e a i a cizinec to nepostřehne. To samé se španělským yo puedo, které říkají prostě hodně rychle a vznikne z toho yo pedo.
Třá je rychle řečené třeba. U rozkazu pojte!, budete rozumět, že se máte na něco podívat. Úpe pochopíte jako úplně. A pám znamená v podáví mého dědy povídám
Nejraději mám ale slovo protože. Protože je protože dosti dlouhé používané slovo a nedává se na něj většinou důraz, každý si ho nějak komolí. To potom sedíte v hospodě a z jedné strany na vás leze prote, z druhé protoře, zezadu zaslechnete dobře známe páč, od druhého stolu přichází pre, další překvapivé če se ozývá z podstolu a vy sama se slyšíte argumentovat zvukem připomínajícím dže

16 komentářů: „Rdže-e to kretén, r-stě…

  1. většinu z uvedených výrazů jsem snad ani neslyšela, až teda na úpe (viz. úpe mocinky tě milujinkuju, mucQ :D). nad tímto idiotským mrvením češtiny jsem taky nedávno přemýšlela.

    To se mi líbí

  2. Nedokázal bych si představit život bez slova PÁČ 😀 Protože protože je strašně dlouhý:) Jinak bych řekl, že je to to samé jako s rukopisem. Taky každej nepíše tak, jak se to učil v první tříde a se slovama je to to samé ne? 😀

    To se mi líbí

  3. stačí když přijedou Moraváci co jsou zvyklí mluvit spisovně a to si my Pražáci hned řikáme co to kurva je 😀 Třeba abychom + to krásné vyslovování i na konci slov, žádné pudem 😀

    To se mi líbí

  4. …. a to všechno říká ta, která až do téměř tří let používala jen jedno slovo a to slovo "vavala"… Do teď nevíme, co chtěla a jestli to bylo jméno podstatné, přídavné, příslovce, sloveso… i

    To se mi líbí

  5. Momentálně asistuju na překladovým semináři, kdy němci překládají texty do čj. Jsou perfektní, nechápu, jak se to všechno mohli naučit. A je fakt, že s "i" a "e" mají problémy. Ale taky neslyší rozdíl mezi "h" a "ch".

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.