Bábovkový stres

S Clever piškotama, okurkou a polomáčenkami se přiřítím zmrzlá domů. Je 16:47. Potřebuju udělat bábovku, abych měla zítra co k jídlu, ale musím ji udělat ještě před škype-doučováním, protože potom bych ji asi stihla udělat, ale těžko říct, jestli bych ji stihla i dodělat vzhledem k časnému odchodu na francouzsko-italskou (hahahhaha) konverzaci.

Takže obloukem vyhodím z tašky notebook, při čemž ho i vzbudím z úsporného režimu. Zapínám skype a kontroluji facebook a maily. Pak postavím vodu na kafe, vyndám průhledný skleněný hrnek na kafe a kapučíno, nasypu od oka kafe, zjistím, že je ho málo, běžím do Sklípku-Místku, abych se koukla, jestli ho mám koupit nebo ne.

Čas neúprosně běží, ale bábovka musí být. Na mobilu jsem si všimla zprávy potvrzující, že opravdu v 17:00 učím. Dala jsem si tedy mobil a ntb na kuchyňkou linku, sundala misku na bábovku a očkem jsem pokukovala po hodinách a po skypu.

Z dálky shlédnu idegrience. Teoreticky bychom měli mít všechno. Do misky a vedle ní jsem nasypala 1/2 čtyř hrnků polohrubé mouky, 1/2 dvou hrnků cukru, míň než polovinu dvou hrnků oleje, při čemž jsem zjistila, že víc ho už nebude, 1/2 prášku na pečení, který jsem dlouho hledala a pak jsem pytlíček roztrhla v polovině. Nalila jsem si na notebook trošku mlíka a začala jsem míchat. 16:58.

Cmrnd mléka. Míchání, ochutnávání, zahřívání trouby. Vyndala jsem malou formu na půl bábovku zvanou „srnčí hřbítek“, vykapala jsem tam poslední zbytky oleje, prsty to rozetřela, nasypala tam trochu mouky, těsto jsem plus mínus nandala do formy, dala jsem kočce jídlo a šla pro kakao a v tu chvíli už mi psala má žačka, že je připravena na výuku. Kus těsta mi spadl na zem, kakao jsem nasypala do zbytku těsta, začala jsem zběsile míchat, což vyvolalo kakový orkán s centrem na již zmiňovaném notebooku. Hodila jsem tam ještě mléko, míchala, míchala, míchala, donalila, napsala, že už můžu, zalila si kafe, 17:02 přijmula hovor, omluvila se a šla si pro polomáčenky a piškoty (abych měla při hodině co jíst) a mezi „Ahoj, ano, nene, zapomněla jsi na člen!, to sloveso je buscar a ahmm“ jsem dala formu do trouby a každou chvilku ji kontrolovala, druhou rukou psala smsky a vypínala matce hovory, hledala španělské video a koukala na fotky z plesu.

Doučila jsem, zapíchla naposledy párátko do bábovky, vzala ji utěrkou, lekla se, když mi vypadla z ruky, zvedla jsem ji a tentokrát jsem ji již úspěšně položila na linku, kde je do teď. Na kuchyňském stole se mi válí krabice s mlíkem bez víčka, ale za to pokryta kakaem, na sporáku vidím krabičku s kořeními a pytlíčky s prášky na pečení, kakaem pokryté je víčko od mléka, na zemi pořád ten kus těsta, a na lince hrnek, zbytek mouky, podravka a miska se stěrkou.

Den bez trošky stresu není správný den!