To jsem takhle zase jednou maturovala. Poté jsem zavolala matce, která mi klasicky řekla, že jsem šikovná, ale že doma není žádné jídlo. Jako odměnu za každý den maturity jsem si totiž od matky vyžádala jídlo, které mám nejradši. Měla jsem 2 pizzy, oblíbené čínské jídlo s hlenovitou polévkou a teď přede mnou stálo rozhodnutí o dalším mňamkózním jídle, které mám nejraději. Vzhledem k tomu, že se matka nehodlala hnout z bytu, byl na mě nejen výběr, ale i nákup. Po výstupu z metra jsem tedy zabočila do Albertu „Ke krysákovi„. Co si dám za ham? Ham, mňam? Mmmm?Jenže mě nic nenapadalo. Koupila bych si klidně jen čokoládku na chuť… jenže po mých narozeninách mám čokolád snad i přebytek. Dala bych si něco mexického, ale toho už jsem v poslední době také spořádala hodně… pizzu ne, čínu ne, sladké ne, řízek už ve mně nevyvolává takové pocity blaha jako před několika lety… často potkávám v lednici hermelín, který miluji, stejně tak lesní ovoce a zmrzlinu… Sakra, co já víc potřebuju? Vždyť já nic nepotřebuju! Já nic nechci! Všechno mám!
A najednou se ve mně vzbudil strašný pocit nicotnosti. Neměla jsem na co se těšit. Můj život neměl smysl. Nic nemělo smysl. Najednou tu nebyl žádný cíl, ke kterému bych směřovala své kroky… Nic. Pusto a prázdno.
Naštěstí jsem potom přišla domů, kde mi začal hokej, zjistila jsem, že mám před sebou ještě ústní maturitu, přijímačky a spoustu dalších cílů, které bych měla pokořit, takže jsem se z deprese po krátkém spánku dostala.
Pak jsem si ale představila lidi, kteří mají hromadu peněz, zdravé děti, spokojeného partnera, dobré a stabilní zaměstnání, jsou ve společnosti uznávaní, můžou si jíst, co chtějí, a už zjistili, jak se oblékat tak, aby jim to vždy slušelo. Člověk pak musí být silná osobnost, aby ho to neskolilo!
PS: Kdybyste mi prozradili, kde se dá koupit tričko na posledním obrázku, tak vám budu na vždy vděčná! Děkuji mnohokrát!
No právě takoví ti lidi kteří mají všeho dostatek si tvoří iluzi, že toho mají strašně málo a hrabou a hrabou…
To se mi líbíTo se mi líbí
Je to nejhorší, pak už nevíš, co si třeba kupovat a jsi na tom pak závislá. Potom se třeba něco stane a můžeš možná tak do ústavu .. 🙂 Znám takové lidi 😉 Je mi jich i někdy líto
To se mi líbíTo se mi líbí
přesně vim jak se cejtíš 🙂 taky jsem to před chvilkou zažívala 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Vždycky je nějaký problém. I když máš super manžela, stresuješ se třeba jestli tě nepodvádí, nebo se najednou objeví zdravotní komplikace… Myslím, že těch lidí, kteří jsou spokojeni úplně se vším je strašně málo.
To se mi líbíTo se mi líbí
All-is-magic: To už je potom psychická porucha!
To se mi líbíTo se mi líbí