Právě jsem se vrátila ze tří denního pobytu s osobou, která nebyla z rodiny. Patrně na to nebudu moc zvyklá, protože jsem si odnesla několik šokujících zážitků mezi které patří i ten, o kterém vám budu teď vyprávět.Já a zbytek mé rodiny má rád jídlo. S největší pravděpodobností nám bylo v dětství kradeno před nosem, takže jsme si vytvořili železný zvyk, že jídlo, které dostaneme na talíř, co nejrychleji sníme (nejlépe vdechneme). Pojídání vypadá tak, že se schoulíme nad talíř, aby nebylo možné odcizení byť toho nejmenšího kousku pochutiny. A to i když není chutná. S mlaskavými zvuky jídlo vpravíme do úst. Zuby používáme jen jako zařízení zabraňující úniku potravy a plynule polykáme. To opakujeme do té doby, než je talíř/miska/mísa prázdná. Pokud zbylo něco na přidání, přidáme si. Pokud ne, pomocí příboru vyškrábeme z talíře vše, co by se ještě dalo vpravit do úst – pokud jsme v lepší společnosti. Pokud jsme mezi svými, ničemu se nebráníme a talíř vylížeme.
Na tomto pobytu jsem začala svůj normální jídelní rituál, když tu jsem se koukla před sebe. A tam kamarádka, která jí, poté se opře zády o opěrátko židle a kouká z okna. Poté zase uchopí vidličku a pokračuje ve špagetách. Za chvíli vidličku položí na talíř, pronese větu, kouká a poté zase pokračuje v jídle. Zatímco já mám polovinu špaget v sobě a 1/3 omáčky na sobě, jsem vystresovaná, že mi to někdo sní a bolí mě záda.
Zítra nás čeká rodinná oslava s většinou příslušníků naší rodiny. Moje historka předčí možná i slávu oslavence…
Konečně někdo z mojí nenasytný krevní skupiny! A to sem se bál, že tenhle přístup k jídlu mám sám 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo jo.. jako u nás. Kdo nejedl rychle, nejedl. 😀 Ale taky tyhle pomalý lidi znám. Je to zvláštní je pozorovat a my na ně musíme působit jako neandrtálci. 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Papučka: V tom případě se známe ještě málo 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
asi jako stát u linky, uždibovat buchtu z pekáče a dělat "jako by nic", zarovnávat nožem tak dlouho až je půlka fuč, vylizovat těsto z mísy a tak. Znám velmi dobře 🙂 Průšvih je pak přijít do nějaký lepší restaurace, to pak neví člověk jak se chovat 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí