Být učitelem

Minulý týden jsem byla na přednášce. Na tu přednášku nepatřím, ale chodím tam, protože na mojí přednášce máme učitele, který vás během prvních deseti minut přesvědčí, že počítání světel ve třídě je mnohem zajímavější než přednáška. A tak chodím k jinému učiteli. Přednáška probíhá v aule pro 200 studentů. Pokud se nás tam vždycky sejde 15, je to hodně. Tak si tam tedy sedím s notebookem, čas od času dávám pozor, čas od času si hledám informace o Indii… a zapnula jsem video, které začalo řvát na tu celou prázdnou místnost. Po chvíli se mi podařilo ho vypnout. Učitel nehnul ani řasou. Nerušeně pokračoval dál ve výkladu.
A přemýšlela jsem. Přemýšlela jsem o učitelích. Naplňovalo by mě chodit každý den do práce, kde mě nikdo neposlouchá? Den za dnem, každý semestr jiní studenti, každý semestr stejná nulová účast na přednáškách… A to jsou učitelé, kteří jsou na tom ještě hůř. Co kdybych byla učitel na střední škole, šla bych každý den do školy a věděla, že mě studenti nesnášejí? Že jsem je za 4 roky nic nenaučila? Že se nudí? Že si na mě dovolují? Že o mě do sešitu, který na konci hodiny vybírám, píší, že jsem kráva? A jak to udělat, aby je to bavilo? Aby se něco naučili? Aby se na to ty líný prasata koukli i doma? Aby nechodili do hodin a nebyli celou dobu myšlenkami jinde? A kolik jsem za svůj život měla učitelů, které jsem měla ráda? Které jsem obdivovala? Kteří mě něco naučili?
Hromada učitelů je šíleně chytrých a vědí toho strašně moc. Jenže to neumí prodat. A já nechápu, jak se můžou každý den probudit a jít učit, když by mohli dělat něco užitečnějšího pro svět. Nebo pro nás – neučit.
Učit je lehké. Učit zvládnu i já. Učit zvládne i opice. Ale být dobrým učitelem je sakra těžké.

9 komentářů: „Být učitelem

  1. Zatraceně dobrá úvaha. Pravdou je, že téměř každou hodinu si nastavuju odpočítávání a těším se až skončí, protože kdykoli jsme se o hodinu ozvali s tím, že něco nechápeme, byli jsme přehlíženi nebo taky proto, že ten člověk tě neustále jen nutí psát miliony řádků, které ve finále stejně člověk nepochopí a to tě přestane po chvíli bavit. No, nebudu se tu rozkecávat. Zkrátka jsem chtěla říct, že souhlasím! 🙂

    To se mi líbí

  2. Práveže učiť v tom pravom slovo zmysle dokáže len málokto, ale všetci si myslia, že je to jednoduché. Je to práve o tom, že aj na učenie treba mať danosti a množstvo učiteľov si to nevedomuje. Je to hlavne o charizme, ale aj o zápale. Na množstvo prednášok chodím len preto, že vidím ako to toho profesora baví, potom ma to teší. A niektorí majú naozaj takú charizmu, že ani nemusia dávať prezenčnú listinu a všetci tam sedíme (so zasnením výrazom :D).

    To se mi líbí

  3. Možná jsi měla s učiteli špatné zkušenosti, ale jsou skutečně tací, kteří zaujmout dokážou, dokážou efektivně využít čas, připravit pracovní prostředí udržováním kázně a pozornosti (což neznamená, že ti lidé občas nehluší, nebo nejsou někteří z nich problémoví, takový ideál není ani u zkušených učitelů, nebo těch, co na to mají mnohé předpoklady, či jsou zapálení…). A není jich málo, spíš je stále těžší získat respekt a nějaký pozitivní vztah s učenými, protože přestávají znát hranice a spousta z nich je postižená a nebo nějak frustrovaná problémy doma, v kolektivu atd., nikomu bych to nezazlívala, je to zkrátka potíž stresované společnosti.

    To se mi líbí

  4. Máš pravdu . učit je snadné .. ale učit dobře a zaujmout je dřina. Já dělám školení pro sociálně vyloučené obyvatele v oblasti finanční gramotnosti. A proto vím, že je zatraceně těžké udržet něčí pozornost!

    To se mi líbí

  5. Taky nad tím pokaždé na přednáškách přemýšlím, že "jít učit" a "něco naučit" je obrovský rozdíl. Máme na půdě fakulty několik opravdových učitelů, před jejichž schopnostmi a intelektem smekám až do středu Země, ale mnohem víc těch, co berou přednášení za trest. Stejně jsme parta blbečků a ignorantů, kteří neskončí ve výzkumu, tak proč na nás plýtvat časem. A tak nám dávají sežrat, jak jsme ubozí a podřadní, že plýtváme jejich časem a ke všemu nás nic nenaučí… Ve školství na nižších stupních je průšvih v tom, že dnes se "vš pajdák" považuje za školu pro průměrné středoškoláky, kteří neví kam dál. Od nás šla na pedagogickou fakultu pouze děcka, která se nedostala tam kam chtěla nebo měla fakt blbý prospěch. Pak do toho zjistí, že se učením vlastně živit nechtěla a už to jede… Ale učitelství pro zákládní a střední školy fakt nikomu nezávidím. Já bych na to neměla.

    To se mi líbí

  6. Být učitelem musí být těžké. To psychické vyčerpání z hodin, kdy buď si musíš pořádek vymáhat násilnými formami (písemky, tresty, křik) – mnohdy to ani jinak nejde – a nebo jsou studenti inteligentní a poslechnou. A nebo zaujmeš, ale koho dneska v době počítačových her zajímá nějaká škola? -_-

    To se mi líbí

  7. Někteří učitelé dělají tu chybu, že studentům dávají najevo, jak jsou hloupí, nic neví o životě, protože jsou vlastně mladí. Pár jsem potkala i těch, co se nad své žáky povyšují – čert ví jestli vědomě nebo nevědomě.

    To se mi líbí

  8. Zajímavá myšlenka. Já bych možná i chtěla být učitelka, ale když vidím, jak my – studenti nesnášíme učitele, tak už tím být nechci. Jelikož jsem stydlivá, tak bych ty znalosti asi neuměla prodat už vůbec, ale myslím, že větší kráva, než je naše učitelka na češtinu, bych být nemohla. 😀

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.