
Žáci odcházeli, přicházeli, vraceli se a já si takhle čas od času přivydělávala. Často jsem si připadala jako kretén a pochybovala jsem nad mým učením a nad mnou samou. Doma jsem zjišťovala, že jsem si gramatické pravidlo vycucala z prstu, že jsem psala špatně akcenty nebo špatně použila sloveso být. Když na to žák přišel, buď jsem chybu přiznala, nebo jsem mu řekla, že se ptele, a vysvětlila to správně.
Jednoho dne jsem zjistila, že za 4 minuty učím a že vůbec nevím, co budu učit. Tak jsem na to v rychlosti koukla a hodina proběhla bez problémů. Najednou jsem zjistila, že už si nemusím pouštět španělské písničky a že na dotazy odpovídám pohotově a pravdivě. Hodiny začaly být příjemné.

Ta učící pohoda vygradovala učením po skypu. Nejen, že přípravu můžete provádět během doučování, ale ani není problém si odpověď na právě položený dotaz do pár vteřin najít a předstírat, že jste to dávno věděli! A u toho si lakovat nehty, psát si s přáteli, malovat se, jíst anebo u toho stát na hlavě a to vše v hnusném špinavém potrhaném oblečení a s mastnými vlasy. Lahoda!
Ách jo… někdy mě to úplně strhne a pak si říkám, že bych chtěla být učitelka. Jenže se pak rychle proberu. Protože se mi líbí učit jen lidi, kteří mi jsou sympatičtí. A nechtěla bych to cpát do lidí, které to nezajímá. (S tím už mám taky zkušenost: Žák celou dobu koukal na hodiny, zíval, smskoval a završil to nípáním si beďaru na noze.)
Taky jsem byl ze začátku víc nervní, než studenti 😀 učit lidi je super 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Ahoj to já bych rád začal s italštinou, prý je to docela lehký jazyk navíc se mi moc líbí a to nejen italština ale i italský styl a tak, no snad se k tomu někdy dostanu :))
To se mi líbíTo se mi líbí