Odposlouchávat by se nemělo

Pár měsíců zpátky jsme tu měli kauzu Rath a odposlech několika jeho rozhovorů. Mezi jiným mluvili o dalších politicích, při čemž používali nespočet nejzajímavějších sprostých slov a pak i hrubě vyjádřili přání, aby soudce souložil ve vězení s cikány.
Média si to samozřejmě pořádně užila a udělala z toho hlavní zprávu týdne s rekonstruovanými všemi rozhovory a často i počítačovými animacemi. Já jsem na to jeden večer koukala, oči navrch hlavy a poznamenala jsem, že to, co říkají je šílené. Vedle sedící matka chvíli mlčela a pak pronesla, že kdyby odposlouchávali nás, taky by to nedopadlo slavně. Než jsem se začala přít, zjistila jsem, že ta stará matka má asi pravdu. Kdyby odposlouchávali naši rodinu a pak to zveřejnili, už bych nikdy neměla žádné kamarády a odstěhovala se do Ugandy!
Už jen to, že jsem chvíli před tím slyšela z kuchyně matku oslovujíc kočku „Co čumíš, debile!“ něco vypovídá. Dále jsou to extrémně klidná a bez emocí debatovaná všechna fekální témata, kde většinou každou drobnost nazýváme pravým jménem. K tomu matka přihodí historku o kapce moči v oku a dále pokračujeme na sebe mířícími urážkami o hloupých, úplně blbých lidech nebo „jak ses proboha mohla dostat na vysokou školu“ či „to nechápu, že jsi Bc.“, na čež se matka ohradí, že je přece maminka nebo že je tu vedoucí. Načež zazvoní sestra, která každou větu doprovodí slovesem mrdat. Přidáme pár debilních kreténů, vole a pokračujeme v urážkách, že sestra žere jako prase, já mám velké uši a nos a matka je alkoholik a korunujeme to brutálním mučením nové kočky, která se jmenuje Lumír a kterému říkáme, že je to houpej tlustoprd. Když nemáme do říct, řekneme smrdíš a když se nám něco nepovede, neváháme použít slovo od K či doprdele nebo tyto 2 slova kombinovat i s jinými.
Matka je Bc., přednáší první pomoc, vždy chodí na vysokých podpatcích a vypadá jako dáma. Sestra má 2 vysoké školy, učí na gymnáziu francouzštinu a pracuje ve významných firmách jako Leo express nebo Penta. Já jsem prvním rokem na vysoké škole, přednáším na středních školách o mezikulturním vzdělávání, učím španělštinu a pracuji ve čtyř hvězdičkovém hotelu.
Odposlouchávání by se nemělo zveřejňovat. Ani uskutečňovat. PROSÍM!
…Nech toho! Ty jsi zlobivá kočka! Co s tebou uděláme?
Vrátit?
Sníst!
Mmmm! Ale pozóór! To by nebylo jako Mikeš! Z toho by bylo masa!
Tak ještě pár měsíců počkáme a pak ho sníme!
——————————————————-
Jé, to je hezký květináč!
No! A až tam dám tu kytku po babičce, to bude teprv!
Aha. A nechceš tam dát nějakou hezkou kytku?
Vyliž si pr**el!

8 komentářů: „Odposlouchávat by se nemělo

  1. S mou narůstající paranoiou bych se nedivil, kdyby mě někdo odposlouchával a sledoval přes webovou kameru. Tajné složky by byly svědky mých samomluv (se změnami hlasu při odezvách). Už tak prohledávám i pračku a ledničku, jestli se tam někdo neschovává a nesleduje. 😀 Ale tak co není, může být. Už tak jsme jen krok od toho, abychom spadli pod nějakou derivaci Velkého Bratra. Super. o tom jsem původně nechtěl psát. jen jsem chtěl pochválit článek a pokračovat v prohlídce blogu. 😀 omlouvám se za spam.

    To se mi líbí

  2. Nikdo není perfektní :)…jsme jen lidé, ale kdyby odposlouchávali Vaši rodinu, tak se asi nedozví, že si maminka v krabici syslí úplatky od studentů, aby jí prošli zkouškou z první pomoci…To je rozdíl, mezi odposlechem běžné rodiny a  mezi policejním odposlechem, kdy ho policie podezřívala z braní úplatků…Oni ho neodposlouchávali jen tak…"Jo, dneska máme čtvrtek, tak co kdybychom si poslechli, co říká kluk Rathovic?!" tak to přece nebylo…Politik je něco jiného než běžný občan. Politik je osobou veřejnou (pokud nechce být někdo na očích, neleze do politiky)a navíc je zaměstnancem, nás občanů, a proto pokud dělá něco nekalého, tak je v pořádku, aby se na to přišlo a něco se s tím začalo dělat…Ano i politik má nárok na soukromí, ale pokud dělá prasárny, tak je v pořádku, že mu do soukromí vlezou…jak jinak by dokázali, že se dopustil, toho čeho se dopustil…A propo, sama učím (v MŠ) a striktně odděluju pracovní život od soukromého ALE na druhou stranu se v soukromém životě snažím žít, tak abych svůj profesní život neohrozila. Např. vyfocená učitelka na šrot ve škarpě, to by mi neprošlo a mohla bych se ohánět, že do toho, co dělám v soukromém životě, nikomu nic není…Tak to prostě nefunguje…Jinak článek je dobře napsaný, i když s ním nemůžu úplně souhlasit, tak se mi dobře četl 🙂 🙂 🙂

    To se mi líbí

  3. Hlavně, že pak dokážeš oddělit soukromý život a slovník od profesního vystupování, kdy se od tebe něco očekává. Odposlechy – někdy lepší nevědět, co si jiní o nás myslí, na druhou stranu se furt usmívat a za rohem říkat něco o debilech mě teda štve.

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.