Proč chodit darovat krev?

• Dostanete jídlo a pití
• Zjistí vám případné nemoci
• Pěkně si pokecáte se sestřičkami
• Budete mít krásný pocit z toho, že pomáháte
• Pomůžete někomu, kdo to potřebuje
• Dostanete slevu na daních a další výhody
• A TOHLE VŠECHNO ZADARMO!

Já jsem tuto středu byla darovat po jedenácté. Už od dětství jsem byla trochu úchylná a měla jsem ráda i zubaře i jehly. Tudíž nebylo divu, že jak mi odbil 18 rok, naběhla jsem do FNKV na odběr. Ještě k tomu… moje máma ani moje už sestra darovat nemůžou, takže zachránit svět je na mně! Tímto článkem vás chci navnadit, abyste zachraňovali svět i vy!

Jak to funguje?

Přijdete do nemocnice (já mluvím o FNKV), dáte si kabát do šatny, nandáte návleky a stoupáte do prvního patra, kde si dojdete k okýnku, řeknete své jméno a ukážete občanku. Pokud jdete poprvé, budete muset vyplnit nějaké papíry, asi ukázat kartič

ku pojištěnce a přečíst si nějaká základní pravidla a podmínky (můžete si je prohlédnout i zde). Poté dostanete papír v plastových deskách a kelímek s číslem, s čímž odcházíte na toaletu, kde do kelímku lehce namočíte a doufáte, že ho cestou nevylijete. Přejdete do jiné místnosti, kam položíte kelímek na tácek a sednete si tam, kam vám sestřička řekne.

Sdělíte vaše jméno, natáhnete ruku a párkrát stisknete do pěsti. Mezitím vám sestřička desinfikuje loketní jamku, připraví menší jehlu a odebere malý vzorek krve. Vy poděkujete, tisknete místo vpichu přes buničinu a kráčíte do jídelny, kde si vezmete rohlík a čaj, které konzumujete při vyplňování dotazníku ohledně vašeho zdravotního stavu. Během této doby se vyšetřuje vaše krev a moč, aby se zjistilo, jestli jste pro darování vhodný.

Když dojíte, dopijete a povyplňujete, přesunete se zase zpátky a sednete si do čekárny, kde čekáte na vyvolání vašeho jména a předání dokumentu, který vypovídá o vašem současném stavu. S papírem pak můžete do ordinace za doktorkou. Jak tak o tom přemýšlím, ještě jsem tam nikdy neviděla pracovat žádného muže…

Zalezete si do malé „předsíňky“ a zamknete. Nezapomeňte si před tím rozsvítit… zabráníte tak panickému záchvatu z tmy. Počkáte na vyzvání, otevřete dveře a přejdete do ordinace. Tam se zeptají na jméno, váhu, menstruaci, pokud není něco jasné z vašeho dotazníku, tak si ujasní to, změří tlak a hlavně vyhodnotí výsledky z moči a z krve.

Pokud je všechno v pořádku, vezmete si svoje desky, předáte desky další sestřičce, umyjete si ruku až k předloktí a čekáte na zavolání už na to odběrové místo. Tam překvapivě zase řeknete svoje jméno, vyberete si ruku, do které chcete být píchnutý a lehnete si na lehátko. Pokud máte nízký tlak, budete mít ve druhé ruce kelímek s Kolou nebo kafe. Sestřička zase očistí místo vpichu, vezme si větší jehlu a strčí ji do žíly. Během toho celého se vás ptá, jestli se cítíte v pořádku.

Až krev dokape, pomalinku slezete z lehátka a plížíte se k pokladně. Tam dostanete potvrzení o darování, kapičku jako malou brož a kupón na 70 kč, za který si můžete v jídelně něco koupit. Strčíte si nakoupené dobroty do pusy nebo do tašky a jdete si pro kabát.

Rady

• Před odběrem by se měl člověk najíst a hrozně moc pít.
• Rozhodně nemá cenu tam chodit, když se cítíte špatně, protože ty testy to ukážou a pošlou vás domů.
• Pokud vycestujete, koukněte se předem na stránky (nebo si zavolejte), jestli se na tu zemi nevztahuje pauza.
• Pokud máte žloutenku typu C nebo 3 ledviny, ani to nezkoušejte!
• Jinak bezprostředně po odběru je možnost omdlení, což je ten důvod, proč mě cpou kolou a každého se ptají ob minutu, jestli se cítí dobře. Je fajn odpovídat pravdivě a pozorovat se.
• Po darování byste neměli provozovat sportovní aktivity a nepřetěžovat tu odběrovou ruku. Moje matka – ještě když mohla – si vzala po odběru do ruky tašku s nákupem a strašně se divila, že potom měla obrovskou modřinu po celé ruce. Já vždycky vycházím kopec od odběrového místa přes nemocnici k metru a musím se často zastavovat.

Doufám, že hned první pracovní den všichni vyrazíte darovat!