Gangsteři (jak on říkal) jsou lidé, kteří mají vládu nad daným územím: vybírají od lidí, co tam mají obchody, daně a prodávají drogy. A samozřejmě se starají, aby jejich obchod vzkvétal, což se bez pár vražd neobejde.
Když můj průvodce z Comuny 13 ukončil střední, chtěl se dostat na universitu, ale v té době byly veřejné university jen 2 a na soukromé neměl. Snažil se tam dostat několik let, ale nikdy ho nevzali. Dítě končící školu v této části nemá moc na výběr, co dělat se svým životem. Pokud je extrémně chytrý a extrémně moc se připravuje, může se dostat na jednu ze dvou veřejných universit v Medellínu. To se ale nestává, protože příprava z místních škol je nedostačující. Druhá možnosti je najít si práci. Jenže v Medellínu (a v celé Kolumbii) je velmi málo pracovních příležitostí, takže pro tyto děcka se stává najití práce nemožné. Poslední možnost je přidat se ke gangu.
Tam si může vybrat, co chce dělat, a) prodávat drogy (šéf mu dá ráno „bombu“ s 20 jointy, až je prodá, dostane další a podstatnou část výdělku dá šéfovi), b) vybírat daně, nebo c) zabíjet, což je extrémně výdělečné v porovnáním se všemi jinými možnostmi.
Kolik z tvých kamarádů si vybralo tu třetí možnost – přidat se ke gangsterům? „Tak 20. A co je s nimi teď? Někteří (cca. 5) se museli odstěhovat pryč. Když se jednou přidáte k té skupině, už nemůžete jen tak odejít. Musíte utéct do jiného města nebo aspoň do jiné části města. Ale spíš někam úplně jinam. Polovina z těch ostatních je ve vězení. A čtyři byli zabiti.„
Teď už ta moc gangsterů v Comuna 13 není nijak velká. Je jich tu tak 8 a už nevybírají jejich daně. Nemají tolik peněz, takže se mladí k nim už tolik nepřidávají a také mají více příležitostí. Medellín v posledních letech otevřel další 2 veřejné university.
„Velmi se mi líbí intence Medellínské vlády. Kromě těch universit také postavili první venkovní eskalátory a lanovky, tramvaj a staví dál a dál a snaží se usnadňovat lidem život… V centru města se teď bude dělat nový chodník… Tohle nám všem obrovsky pomáhá.“
