Včera jsme dělali řízky a při tom si zpívali koledy. Zapomněli jsme do nich dát ale bazalku. Do dnešní pizzy jsme jí dát nezapomněli.
Co se týče divno věcí, začínáme se čím dál tím víc chovat jako kočky. Mňoukáme, kňučíme a vrníme na sebe. Hřbetem a hlavou se otíráme o věci a jeden o druhého. A v neposlední řadě skáčeme na postel/gauč/stůl, kde se stáčíme do klubíčka a ležíme. Opravdové kočky už nás akceptují jako nezbytný hýbající se nábytek.
Ježíš před několika dny začal novou tradici. Jde o jedení a pití všeho, co máme doma už roky. Takže už vypil rum z Kuby, který jsem přivezla před více než třemi lety, a teď pije všechny malé flaštičky, které máme v lednici. Většinou jde o alkohol, který nám dali v letadlech a já ho nemohla vypít, protože jsem měla střevní obtíže. Taky chtěl sníst ZAVŘENOU jeřabinovou marmeládu, ale když jsme ji otevřeli, byla v ní kukla brouka. Brouk patrně už umřel. Tipuju na přežrání.
Na začátku naší karantény jsme si dělali lososa a pak ho ohřáli v mikrovlnce. Už je to třeba 10 dnů. A ta mikrovlnka tím furt zavání. Ten pach tu bude určitě dýl než celý korona problém.
Asi se vám taky teď snížila kvalita internetového připojení. Mě to dneska odpojilo z videohovoru s asi 60 lidmi zrovna v momentu, když se začalo řešit něco, co mě zajímalo. Ježíš si stěžuje, že takhle ani nemůže kvalitně prokrastinovat.
Předchozí články: Karanténa – Den 0 Ξ Karanténa – Den 1 Ξ Karanténa – Den 2 Ξ Karanténa – Den 3 Ξ Karanténa – Den 4 Ξ Karanténa – Den 6 Ξ Karanténa – Den 7 Ξ Karanténa – den 8 Ξ Karanténa – den 9 Ξ Karanténa – den 10
Jediný kočičí tuleň na světe 