Děkovačka

Poslední dobou jsem se hodně rozepsala a zjistila, že mám strašně moc čtenářů. Hodím sem nějaký článek a během dne tam mám tak 7 komentářů a každý od někoho jiného. Mám hromadu stálých čtenářů a jsem za ně strašně vděčná. Když tu nejsem, rozhodla jsem se vás jmenovat. Budu se snažit tady poděkovat každému, ale omlouvám se, když na někoho zapomenu. Určitě mi to napište do komentářů!

Taky bych se teď měla zmínit o lidech, kteří čtou, ale nepíšou komentáře. Když jsem komentářů moc neměla, tak mě to strašně štvalo, ale teď, kdy už jsem zmoudřela, už mi to nejenže zas tak moc nevadí, ale ještě k tomu to teď i chápu. U některých článků i blogů taky vůbec nevím co napsat, i když nad ním přemýšlím třeba i hodinu! ;o)

Takže teda děkovačka, jo?

V první řadě rodině. Anča, Kriki, máma a asi Ája mě podporují jak blázen a jejich komentáře mě vždy potěší a povzbudí.

Kamarádi ze školy a jedna super slečna z tábora. Jsem ráda, že i když znají mé nálady a mou povahu, tak si pravidelně čtou. Verčiných dvanáct komentářů u článku mě tedy většinou zarazí a raději bych byla za jeden, ale potěší mě vždycky! ;o) Klárka s dobrýma článkama a strašně milýma komentářema. Elišce Röslerové se svýma Americkýma filmama a Lucce bez komentářů děkuji. ;o)

Pak jsou to lidi z blogů. Jiné tu snad ani nemám. Sirius, který mě strašně štve svýma kecama, ale je fajn a přinutila jsem ho ty zas*ané komentáře psát! ;o) Domča, s kterou se z nám z blogu snad nejdéle. Dále tu mám ty, které jsem objevila teď někdy a čtu jejich články a nahlížím jim tak do života. Smailice – Elisabeth, u té si vždycky uvědomím, jak jsem velká a jak je velká ona ;o) Standa; je zajímavé číst o blogu.cz od někoho, kdo je člověk; články, které mi vždycky něco řeknou ;o) Ivusha – Úžasné články a názory!! ;o) Mydoooom, jehož jméno bych v životě nedala dohromady, je můj nejnovější objev, který jsem vlastně neobjevila já, ale on mě ;o) Snad jediný kluk, kterého znám, co bloguje! Počítačový magor ;o)

Snad jsem na nikoho nezapomněla, ale stát se může cokoli ;o) Děkuji všem ještě jednou a doufám, že mě budete navštěvovat i nadále! ;o)

Ať žije hokej!

Po roce je tu zase mistrovství světa v hokeji a já se rozhodla, že když nemám trikolóru na rovnátkách, udělám si aspoň blog v českých barvách.

Nejdřív jsem myslela, že to bude mnohem kýčovitější a mnohem agresivnější, ale podařilo se mi to dát líp barevné, než jak jsem si představovala, přesto ale chápu ty, co jim to moc nekáplo do noty ;o) A tak pokud se vám to nelíbí nebo nejste nadšení fanoušci hokeje, bude pro vás tato zpráva jistě příznivá; Tento design tu bude totiž jen po dobu mistrovství. – Popřípadě když vypadneme a mě to bude strašně štvát ;o)

Jinak, co myslíte, máme šanci na nějakou medaili? anketa

ONRvČTND!

Abych byla konečně in a neměla takhle úplně out blog, musím sem dát aspoň jednu pořádnou anketku! A tak tedy tady je!
Anetka před dlouhou dobou řekla zajímavou věc, která mě hned nadchla. Čekala jsem, až budu mít náladu to napsat a ta teď po shlédnutí reklamy na Penny přišla.
Vyhlašuju anketu O Nejhorší Reklamu v Českých Televizích Naší Doby. Takzvanou ONRvČTND! ;oD
V první řadě tu musí být již zmiňovaná reklama na Penny market, která soutěží hned dvakrát. Poprvé je to tato : http://youtube.com/watch?v=KG4z2OHucig a druhá tato : http://youtube.com/watch?v=DCXYm676OY4&feature=related.
Reklama na zmrzlinu Koral s Helenou Vondráčkovou. To fakt nemám co říct…
Přestrašná reklama na Maxi King!
Reklama na Urinal. Ta se mi ale nezdá tak strašná, přijde mi strašně vtipná ;oD -Urinal? Na co to máte? -Měl jste někdy zánět močových cest? – Měl… (bohužel, nenašla jsem v češtině ;o()
Reklamy na Perwoll, Persil, a další prací prášky, které ženy vytáhnou při každé příležitosti z kabelky. Ať jsou v divadle, na nějakém vystoupení, na ulici nebo já nevím kde všude. Víte co myslím? Doufám že jo, protože jsem nenašla žádný video… ;o(
A ještě k tomu Palmex, kde zvedají dost těžký pytel pracího prášku, jako kdyby měla v ruce peří…
Další věc do pračky. Proč je Pavlík tak malý? A proč je všechno tak hebké? A proč to všechno tak krásně voní? -Protože vás mám ráda! V tom případě znám pár lidí, kteří nemají rádi nikoho! ;oD -> Silan
Drogerie Teta. Ta se mi zdá – jako Urinal – taky vtipná, ale někomu může přijít hrozná ;o)
Dále je tu teleshopping na CD, jako jsou Pivní pěna, Eva a Vašek…
No. Tak jestli vás napadne ještě něco, určitě napište, ale já už vůbec nevím! ;o) V každém případě hlasujte!!! ;o)

City?

Po dlouhé době je tu něco do rubriky „moudra“. Doby, kdy bych sem strčila jen citát, jsou pryč a tak teď musíte namáhat více oči a hlavu na čtení, než se dozvíte to moudro.
Už jsem tu aspoň třikrát zmiňovala knížku Z těch zelených očí jde strach. Četla jsem jí asi před dvěma lety a během jejího čtení jsem narazila na jeden krásnej citát, který jsem ale přešla a pak jsem ho už nikdy nenašla. Pořád jsem na něj ale myslela a mlátila hlavou o zeď, že jsem si tu stránku nezaložila. Naštěstí si knížku před nějakou dobou půjčila Kriki a měla jsem to štěstí, že ji četla u nás doma a že jsem si na to vzpomněla. Když jsem si ho po těch -asi – dvou letech znovu přečetla, nebyla jsem z něho tak unešená, jak jsem čekala. Trochu mě to mrzelo, ale četla jsem si ho dokola a zase jsem v něm našla půvab. Už vás nebudu napínat. ;o)
City jsou jako plameny, jako požár; Vzplanou, můžou způsobit hrozné škody, ale netrvají dlouho.
Bohužel pořád musím myslet na ten požár, jak byl v srpnu 2007 v Řecku, ten byl trošku delší…

Utopíme se v odpadcích

Čvančarka nám zadala slohovku na téma ekologie, odpadky a tak. Měli jsme na to týden a já, vzhledem k tomu, že jsem neměla žádný nápad, jsem si to nechala na neděli, tedy na dnešek, což znamenalo, že jsem to musela vyškrábat dnes kolem 17té hodiny, protože jsem si na to dřív nevzpomněla. Tak jsem to znuděně napsala. Máma řekla, že je to strašný, tak jsem to přepsala, ale stejně asi nic moc. Měla to být úvaha, ale pochybuju, že to tak vypadá. Teď uvidíte, jak vypadá článek, který mě ani trochu nebavil. Nonic, hlavně že už to mám za sebou! ;o) Tady to je:
Utopíme se v odpadcích?

To nevím, ale jestli budeme ve vymýšlení způsobů, jak zlepšovat životní prostředí, pokračovat takovou rychlostí, jako teď, tak myslím, že ne. Problém odpadků, a s tím samozřejmě celého životního prostředí, je opravdu vážný, ale způsobujeme si to sami. Kupování si věcí zabalených ve třech obalech místo jednoho papírového nebo kupování balených vod rozhodně nepřispěje k lepšímu prostředí. Na obranu ale musím hrdě říct, že přeci jenom se poslední dobou všichni hodně snaží třídit odpad, což mě těší. Bohužel je tu pořád mnoho lidí, které nezajímá, jestli tato planeta shnije a nebude se moct za pár let dýchat aspoň trochu čerstvý vzduch, k čemuž ale, podle mého názoru, nedojde, jenže, kdo ví?

Možná se za několik let vymyslí stroj, který bude všechno nerecyklovatelné pálit bez jakéhokoli kouře. No, ale jestli ne, tak je tu jedna možnost, která je ale dost riskantní hned z mnoha důvodů. Jestli nás tedy někdy odpadky zavalí natolik, že se k nějakému radikálnímu a rychlému řešení budeme muset uchýlit, hlasovala bych pro vyhození většího množství do vesmíru, ale jak jsem psala, bylo by to celkem riskantní. Například by se mohl odpadkový balík vrátit, nebo by byl vystřelený špatně a zakopl by o nějakou hvězdu, měsíc nebo planetu, pak by se na nás zase vysypal. Další problém by mohl být, kdyby se dostal někam k jiné formě života. Aby se nenaštvala a neposlala nám také nějaký hezky zabalený balíček ale třeba s morem nebo jaderným odpadem… Ale to jsou jen dohady a já věřím, že se tak nestane a dokonce, že se bude životní prostředí na Zemi čím dál tím víc zlepšovat.
Jsem strašně zvědavá, jak se to bude vyvíjet v dalších letech, ale pochybuju, že se dočkám nějaké obrovské změny.

Co děláte, když máte někoho rád?

Paní učitelka na češtinu nám zadala, aby jsme si přečetli pár stránek (20…) z čítanky. Byly to povídky na nějaké téma, na které si už nevzpomínám a mezi nimi byly někdy citátky. Tenhle, který sem teď dám jsem si musela přečíst asi sedmkrát, abych ho pochopila, ale stálo to za to! Doufám, že ho pochopíte a že se Vám bude líbit stejně jako mně!
„Co děláte,“ zeptal se kdosi pana K., „když máte někoho rád?“
„Vytvářím si o něm obraz,“ řekl pan K., “ a snažím se, aby se mu podobal.“
„Kdo? Ten obraz?“
„Ne,“ řekl pan K., „ten člověk.“

Posmrtný život

„Jéžiši Kriste! Zase?? Ona nemyslí na nic jiného“ řeknete si, ale ten článek, co jsem psala v červnu tam neměl všechno a za ten rok (už rok!!) jsem toho vymyslela! No… zas tak moc ne, ale stejně ;o) A teda hlavně jsme psali ve škole zase úvahu a já jsem nevymyslela jiný téma… ;o)) Tak tady je:;o):::
Mnohokrát jsem se ptala kamarádů, co si myslí o posmrtném životě. Jestli vůbec věří, že nějaký „život“ po životě je. Někdo věří v převtělení, jiný zase v nebe a peklo a další nevěří v nic. To poslední, že po smrti není nic mi nepřipadá moc pravděpodobné, i když většina si to myslí a je to nejlépe vysvětlitelné. Mně to ale připadá nemožné, hlavně proto, že většina lidí, co prožili klinickou smrt viděli zářící tunel a líbeznou hudbu. To mě to ještě víc utvrzuje v mé toerii. Je také možné, že si vymýšleli, ale proč? A to by si všichni řekli, že budou říkat to samé?? Ne, to musela být pravda!
Reinkarnace je asi dost možná, ale neumím si představit, že by se ze mě stala veverka nebo žížala. Někdo se také zmínil, že je třeba nějaké místo, kde jsou všichni zemřelí, ale tam by přece bylo strašně přeplněno! Nebe-peklo…to mi také nepřipadá moc pravděpodobné. Za prvé ze stejného důvodu
jako u toho předešlého a také nevím, jak by někdo mohl soudit celý život, jestli byl dobrým a nebo špatným člověkem. Pak mě napadají ještě duchové; jakože duše vystoupí z těla a koukají se na pozůstalé, dělají jim různé naschvály nebo jim naopak pomáhají. Lítají všude kolem a vidí, co před tím neviděli…
Já mám takové dvě velmi originální úvahy. První spočívá v tom, že se jakoby znovu narodíme, ale v jiné dimenzi a samozřejmě si nepamatujeme nic z těch minulých. Můžeme třeba žít teď v Praze v paneláku a v té jiné dimenzi třeba v Paříži ve vile a nebo v nějaké chatrči v Indii. Tak prožijeme „další život“ a zase umíráme a rodíme se v další dimenzi. Je to bohužel dost nepravděpodobné, ale mé bujné fantazii se to líbí.
A teď má druhá teorie. Narodíme se ve světě, kde jsme vždy chtěli být, splní se nám to největší a nejnesplnitelnější přání. Například třeba člověk bez nohy se na rodí jako atlet a nebo nějaký chudák se stane boháčem nebo matka, která nemůže mít děti se ocitne ve světě, kde může. Moc bych si moc přála, ale asi to tak nebude…
Dohadů, myšlenek, úvah a názorů můžeme mít kolik chceme, ale stejně se to dozvíme teprve až příjde náš čas.
/Ten konec se mi fakt líbí! Ale, to jsem napsat nechtěla. Chtěla jsem napsat, že BUDE (snad ;o))) článek o sportovním dnu, ale chci na to mít fotky a ty nemám, jelikož jsem tam neměla foťák- fotila to Eliška K. (Ale moc těch fotek není, protože zase nebyly baterky!!! ;o) To je život… ;oDD)/
Dobrou a doufám, že se úvaha líbila! + pište svoje názory na posmrtný život. Jak chcete, ale jelikož už jsem ho tu jednou měla, tak se na to klidně vybodněte… JAK CHCETE!!! ;o))))

Chi, vtipný a pravdivý? ;o)

Takhle brouzdám na pise.cz a koukám na nejnovější články, kouknu na „super citátky“, říkám si, co je to zase za kravinu – nicméně, kliknu a vidím velkou prdel!!! Tak jsem si řekla „dám to sem nebo ne? Ještě k tomu, že jsem v minulým článku psala, že nevím, jestli jsem udělala s rubrikou „moudra“ dobře, ale pak jsem si připomněla „žiješ jen jednou!“ (juj… to sem asi nepatří…. ;oD). NO… ABYCH TO ZKRÁTILA, prostě jsem to sem dala! ;oD Tady to je, ale vzhledem k tomu, že k nim budu mít komentáře, tak je zvýrazním! ;o) /Dvojtečka: ;o)/:

Je těžké býti debilem… Konkurence je vysoká!

Tak to už jsem někde slyšela, ale… fakt se mi to líbí! ;oD

Až ti bude tak 110 příjde bůh a zmáčkne RESET
Tohle jsem slyšela od Anči a pořád si to pamatuju a pořád se mi to mocinky líbí….. (blééé)
Kostky jsou vrženy……..ale my hrajeme karty.
To mě fakt moc zaujalo… Takový, jako když si pro Rimmera přišla smrtka a on… reakci všichni známe (a kdo ne, toho nakopu do zadku!). Připadá my to jako naprostý ignorování osudu. Doufám, že mě aspoň polovina lidí chápe ;oDD
Když se k tobě štěstí otočí zády, nakopej ho do prdele!
Tohle mi připadá podobný (jako smyslem) jako to před tím ;o) (Osud je kravina!!! Podle mě… ;o)

Není důležitý vyhrát, ale nasrat toho, kdo vás porazil….

Co k tomu dodat?? ;oD
I pád na držku je pohyb dopředu.
Tohle mi připadá Fakticky dobrý! Obdivuju člověka, co to vymyslel ;o) Určitě to byla ženská! ;oDDD
Usmívej se! Zítra bude hůř…..A pozítří možná nebude…
Nojo, ČESKÁ klasika ;o))))

Líbilo??? ;oDD

Kopněte mě do zadku!

Brm, brmmm, brmmmm… To jen tak na úvod… (?) Dneska, tedy spíše teď sem nebudu psát žádné mé inteligentní věci (jak je u mě známo ;o). Strčím sem jen 2 SUPER VTIPNÝ VĚCI o tuleních (;o), které jsem dneska našla při hledání těch, co se po mně „vopičej“! oDDD

První je hra, na kterou mně před dávnou dobou upozornila Verča a dneska jsem na ní náhodou narazila. Je celkem brutální, ale mooooc vtipná ;o) Myslím, že poukazuje i na vybíjení tuleňů! ;oD Tak; tady je odkaz: ;o) (ne ten ne, tenhle!::::):::::: http://www.hry-online.com/hrat-online-hru-909-clubby_the_seal.php

Chi…;oD Škoda, že neumím vysmátější smail! ;oDDD Jsem nějaká vysmátá!!!! chichichi, hehehehe!!! Ale proč sakra????? Tak blbej den! A já jsem vysmátá! Ach jo, ale zase lepší než kdybych byla nasraná či smutná bezdůvodně! ;o) No nic, jdu na druhou věc ;o)

Heh:
Proč se smějou tuleni?
Protože jsou zhulení.

Chchchiiii, to jsem asi teď já!!! ;o)

Téda! Já jsem šťastná! He! Chi! Tak já jdu! ;oDDD Prapa!!

„Dávej bacha! Ty chobotí střevo!“