Karenténa – Den 13

Moje dnešní probuzení bylo plné smíšených pocitů. Patrně jsem asi dost citlivá, což se projevuje v mých snech. Od začátku karantény se mi skoro každou noc zdá něco s koronavirem a já se kvůli tomu furt budím a veelmi mě to otravuje. Dneska se mi nic takového nezdálo, za to mě probudil Ježíš, který se v noci najednou rychle překulil, otevřel oči a dlouho někam upřeně civěl. Když jsem se ho zeptala, co se děje, řekl „Ty věci, který se musí koupit“ a šel zase v klidu spát. On si to dnes samozřejmě nepamatuje.

Mám udělanou svou první roušku, takže už jsem připravená na první výlez mezi lidi! Ježíš se rozhodl si udělat jednu ze svého šátku představujícího tradici z jeho vesnice, ale poradila jsem mu, aby si nejdřív udělal jednu z mého trička jako zkušební a pak až přešel na tu druhou, která by měla být i hezká. Ježíšek nikdy nešil, takže jsem mu všechno ukazovala a byla překvapená, kolik triků vlastně umím a to si zašívám jen batohy a trička. Vlastně to není úplně tak lehký. Ježíškovi dělají největší problém uzle a tak je teď v druhé místnosti a vždyvky, když má začít nebo ukončit šití, přijde ke mně a já mu to znova ukážu. Je hrozně roztomilej. Pokračovat ve čtení „Karenténa – Den 13“