Den 20 – První hádka a ne/výhody roušek

První hádka po 20 dnech, co jsme neustále spolu:

Hned jak jsem dopsala včerejší článek o tom, že nejdůležitější je mít rád ostatní, jsme se s Ježíšek pohádali a urazili kvůli té nejmenší píčovině na světě. Patrně z komára udělala slona nervozita z hladu a z mé strany pomohla i teta Irma. Dopadlo to tak, že jsem nemohla usnout až do 4 do rána a podvědomě jsem spaní hlukem a hýbáním stěžovala i Ježíšovi, který se nakonec přestěhoval na sofá.

No, řekněme, že to fakt nezávidím lidem, kteří tráví karanténu/omezení pohybu s někým, s kým si úplně nesednou. Ať je to partner, člen rodiny nebo kamarád, musí to pro vás být moc těžký. Hrozně moc vám držím palce a zkuste se nezbláznit a toho druhého nezabít. Na procházky se u nás furt může!lskjdf

Výhody a nevýhody nošení roušek

Výhody nošení roušek:

  • Nemusím se bát, že si špatně nandám rtěnku nebo že si jí rozmažu po celém obličeji.
  • Nemusím si nic dělat z pupínků, které mám v dolních dvou třetinách obličeje.
  • Nemusím si utírat nudle a nikdo nevidí, co mi kde teče.

Nevýhody nošení roušek:

  • Není možné si utřít nos.
  • Nesmím před tím jíst aromatické jídlo nebo mít kocovinu.
  • Některé moje roušky se s výdechem nafouknou a s nádechem splasknout a kopírují můj obličej a mně to přijde strašně trapný.
  • Zdá se mi, že nenadýchám tolik kyslíku, jako jsem zvyklá, takže můj mozek nemůže plně fungovat.
  • Při nošení brýlí si foukám do očí a často se zamlžují.
  • Neumím si představit, jak se v roušce kýchá a jsem hrozně ráda, že se mi to ještě nestalo (modlím se, ať to tak i zůstane).
  • Strašný vedro na pusu a nos (hlavně když vyběhnu schody v domě). Nechápu, jak v tom někdo může jít třeba běhat.

Shrnutí:

  • Radši budu doma.

Pokračovat ve čtení „Den 20 – První hádka a ne/výhody roušek“

Karenténa – Den 13

Moje dnešní probuzení bylo plné smíšených pocitů. Patrně jsem asi dost citlivá, což se projevuje v mých snech. Od začátku karantény se mi skoro každou noc zdá něco s koronavirem a já se kvůli tomu furt budím a veelmi mě to otravuje. Dneska se mi nic takového nezdálo, za to mě probudil Ježíš, který se v noci najednou rychle překulil, otevřel oči a dlouho někam upřeně civěl. Když jsem se ho zeptala, co se děje, řekl „Ty věci, který se musí koupit“ a šel zase v klidu spát. On si to dnes samozřejmě nepamatuje.

Mám udělanou svou první roušku, takže už jsem připravená na první výlez mezi lidi! Ježíš se rozhodl si udělat jednu ze svého šátku představujícího tradici z jeho vesnice, ale poradila jsem mu, aby si nejdřív udělal jednu z mého trička jako zkušební a pak až přešel na tu druhou, která by měla být i hezká. Ježíšek nikdy nešil, takže jsem mu všechno ukazovala a byla překvapená, kolik triků vlastně umím a to si zašívám jen batohy a trička. Vlastně to není úplně tak lehký. Ježíškovi dělají největší problém uzle a tak je teď v druhé místnosti a vždyvky, když má začít nebo ukončit šití, přijde ke mně a já mu to znova ukážu. Je hrozně roztomilej. Pokračovat ve čtení „Karenténa – Den 13“